Praktické odkladiště Malkielových myšlenek
______________________________________________________________________________

Typický blog za hranicí dobrého vkusu

______________________________________________________________________________

Říjen 2019

Dementně dementní dementi

14. října 2019 v 22:17 | Malkiel |  Témata týdne
MALKIPRESS / Praha

OFICIÁLNÍ DEMENTI

Nedokonalost člověka je jednou za základních vlastností lidského druhu. Byli jsme prostě tak
nedokonale stvořeni Pánem Bohem nebo jsme se v rámci evolučních teorií tak nedokonale
vyvinuli z kvasícího bahna na dně praoceánu.
A nebo jsme se taky možná vyvinuli z tělesných výkalů neznámých vesmírných bytostí, které
kdysi při svém průletu naší sluneční soustavou shodili v kontejneru na tehdy ještě života
pustou planetu Zemi.
Možná jsme dokonce fekální potomci populárního vesmířana Aštara Šerana. Což by do jisté
míry naši nedokonalost vysvětlovalo.

Takže nejen vy ostatní, ale i členové redakce našeho internetového občasníku jsou
nedokonalí. Přičemž u některých z nich tato nedokonalost až hraničí s demencí.
Proto bychom chtěli dementovat některé mylné zprávy, které se omylem dostaly do našeho
minulého vydání:

Není pravdou, že při nedávném přebírání Thálií se herci a režisérovi Zdeňku Svěrákovi třásla
ruka, jako kdyby se o něho pokoušela mrtvička. Ve skutečnosti mu rukou třásl herec Ladislav
Mrkvička, když mu gratuloval k zisku ocenění.
Taktéž není pravdou, že Zdeněk Svěrák v prodejně zeleniny u Národního divadla vztekle
třásl mrkvičkou se slovy, "že je to shnilý". Ve skutečnosti to nebylo v prodejně zeleniny u
Národního divadla, ale přímo v Národním divadle. A Zdeněk Svěrák vztekle netřásl
mrkvičkou, nýbrž vřele třásl Mrkvičkovou rukou. Též to nebylo se slovy, "že je to shnilý",
nýbrž "že je to skvělý".
Taktéž není pravdou, že při gratulaci měl herec Ladislav Mrkvička silný pocit, jako kdyby měl
ruku ve svěráku. Ve skutečnosti měl silný pocit proto, že gratulaci obdržel právě z ruky
Zdeňka Svěráka.
Musíme také dementovat svá původní mylná tvrzení, že se oba herci třásli, protože v psinci
chytli Parkinsona. Ve skutečnosti se třásli zimou jako v prosinci v parku, protože topič
Národního divadla prý podle svých slov zapomněl na letošní topnou sezónu objednat uhlí.
Teprve po vystřízlivění druhého dne mu došlo, že se v divadle už čtyřicet let topí plynem a
stačilo jen otočit kohoutkem.

Dále musíme dementovat naše původní slova, že pěvkyně Gabriela Beňačková dostala
"za orálek" vůz Renault Thalia, který má díky nízké prodejní ceně mezi naší motoristickou
veřejností pověst "auta pro žebráky". Což by výkon paní Beňačkové v očích veřejnosti celkem
logicky snižovalo.
Ve skutečnosti se nejednalo o vůz Renault Thalia, nýbrž o čestné umělecké ocenění nazvané
Cena Thalie. Taktéž musíme poznamenat, že paní Beňačková toto ocenění nedostala
"za orálek", ale za uměleckou činnost a že jí jej předával ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Taktéž musíme dementovat své původní tvrzení, že se o celé akci měl nejmenovaný umělec
vyjádřit slovy: "Helemese, dyk tady to vocenění dostává kdejakej negr, barbar, onan i
dojička!"
Přiopilý a zneuznany umělec totiž zaslechl útržky ničím nepodložené zákulisní fámy, že
ocenění dostane i herec Arnold Schwarzenegger za roli v remake filmu Barbar Connan.
Ve skutečnosti ocenění dostal herec Vojtěch Dyk za ztvárnění postavy Sherloka Holmese z
románu, který napsal Conan Doyle a o nějakých negrech při tom nepadlo ani slovo.
Podle dostupných informací nikdo v zákulisí ani na jevišti neonanoval. Údajně to prý
neprovozoval ani moderátor Václav Moravec při pohledu na mužskou část Pražského
komorního baletu.
U diváků v hledišti se však nedá zcela vyloučit, že si tam někdo třeba z nudy nezahrál
"kapesní kulečník".

Na závěr našeho dementačního článku též musíme dementovat naše původní dementní
tvrzení, že jedním z letošních kandidátů na Cenu Thalie byla Čína.
Ve skutečnosti byl tím kandidátem herec Jan Cina. A to nikoliv za konzumaci čínských jídel,
ani za nošení čínského oblečení z tržnice, ani za zvedání činek, ale za svoji uměleckou
činnost. Cina však žádné ocenění nedostal, stejně jako Čína.
Proti vyřazení Číny z kandidatury se ovšem tvrdě vymezil Jaroslav Tvrdík, přední činovník
čínského fotbalového klubu 斯拉维亚·普拉哈 (vysl.: Sīlāfū Pǔlāhā ), který je též znám pod
svým dřívejším názvem Slavia Praha, sídlícím na stadionu v 伊代努 (vysl.: Yīdàinǔ ), neboli
dříve v Edenu. (Stadion v Edenu se nachází ve Vršovicích, což nejde čínsky ani napsat,
natož vyslovit).
Podle Tvrdíkova tvrzení by si prý někteří hráči čínského klubu za svá herecká vystoupení na
trávníku nějaká ta umělecká ocenění opravdu zasloužili. Tvrdík se prý dokonce pokoušel
zlanařit Jana Cinu na pozici hereckého kouče do čínského fotbalového klubu. Číňani jsou sice
mistři papírového loutkového divadla. Papírové divadlo by ovšem těžko mohlo přežít byť jen
první poločas a pod náporem rachejlí vystřelených z ochozů stadionu by nepochybně velmi
rychle lehlo popelem.
A navíc prý papírové divadlo na české rozhodčí příliš nezabírá. Teda, ne že by čeští fotbaloví
rozhodčí měli něco proti papíru. Třeba takový toaletní papír se jim určitě hodí. Například když
svými rozhodnutími totálně poserou zápas. Ale přece jen mají raději ten potištěný papír s
vodoznakem, neboli "kapříky", protože za čínské papírové maňásky na špejlích se toho u nás
moc nepořídí.
Proti případnému angažmá Jana Ciny v čínském klubu se ovšem ostře postavili političtí
činovníci z Číny. Podle čínských činovníků by to prý odporovalo čínské ideologii jedné
Číny, protože při čínském angažmá Jana Ciny by to mohlo vypadat, jako že jsou Číny
vlastně dvě.
Primátor Hřib i my nehouby sice vidíme zřetelný rozdíl mezi jmény Cina a Čína. Ale z tisíce
kilometrů vzdáleného čínského Pekingu ten háček nad C zase tak moc dobře vidět není.

Redakce našeho internetového občasníku se ve své nedokonalosti tímto omlouvá všem
čtenářům za všechna mylná a zavádějící tvrzení ve všech minulých i budoucích vydáních.
__________________________________________________________________________________
Důrazné upozornění !!!
Kolektiv pracovníků Kliniky duševních nemocí a polucí MUDr.Václava Smrťáka by tímto
chtěl dementovat všechny předešlé informace. Podle tiskového mluvky Jakuba Dařbujána
je na vině úřední zákaz klecových lůžek, protože potom se jim dementi rozutíkávají nejen po
celém ústavu, ale i mimo jeho zdi, pročež se nekontrolovatelně dostávají k internetu.
A potom tam ti dementi píšou různá dementně dementní dementi.