Praktické odkladiště Malkielových myšlenek
______________________________________________________________________________

Typický blog za hranicí dobrého vkusu

______________________________________________________________________________

Srpen 2015

Milovaná pokladní

31. srpna 2015 v 23:39 | Malkiel |  Témata týdne
Citové vztahy mezi lidmi většinou mívají nějaký vývoj, který se často pohybuje mezi mezi body "mám tě rád" a "miluji tě". Navíc jak je známo, tak mezi láskou a nenávistí nebývá příliš velký rozdíl, tudíž nám v těch vztazích často figuruje i nenávist. A přesně v těchto sentencích se odvíjejí moje citové vztahy k pokladním v supermarketech.
Můj vztah k pokladní se vždycky začne odvíjet v okamžiku, kdy se postavím do fronty, na jejíž délce je zřetelně vidět zakřivení zemského povrchu. V takové chvíli se ve mně vzedme vysoká vlna nenávisti. Jenže ke komu mám tuto tsunami nenávisti obrátit? K anonymnímu a neviditelnému provozovateli nebo manažerovi supermarketu, kterého pravděpodobně nikdy neuvidím? Taková nenávist by pochopitelně byla zcela neúčinná. Je tedy třeba najít reálného viníka. Sice mě poněkud serou lidé stojící přede mnou ve frontě, ale ti jsou v podstatě stejní chudáci jako já. Jen měli o trochu více štěstí, protože se jim podařilo ukořistit místo přede mnou.

Myšlenky ze sračkárny

19. srpna 2015 v 19:35 | Malkiel |  Témata týdne
Myšlení je taková zvláštní činnost, která je někdy poněkud přeceňována. Ve skutečnosti se však jedná pouze o chemické reakce, které probíhají v našem mozku. My se například rozhodneme nad něčím si zapřemýšlet a v tom okamžiku se začnou v našem mozku míchat různé chemikálie. Smícháním těchto chemikálií se vytvoří elektro-chemické impulsy, které potom proudí po neuronových spojeních našeho mozku. A tomu se říká myšlení. Ve své podstatě je to něco podobného, jako když v chemičce míchají všelijaké sajrajty, aby z toho nakonec vznikl voňavý šampon na vlasy. A nebo přípravek na vyčištění ucpaného hajzlu. Stejné chemikálie, různý výsledek.
Ostatně, myšlenky různých lidí také nejsou stejné. Někdo třeba pomocí chemických procesů svého mozku vytvoří nějaký světový vynález. Zatímco jiný člověk za pomoci stejných chemických procesů vytvoří naprostou kravinu. Myšlenky některých lidí dokonce vypadají tak, jako kdyby vznikly v nějaké čistírně odpadních vod, neboli ve "sračkárně". Tam totiž také probíhají podobné chemické procesy, jako v kterékoliv jiné chemické továrně.

Pane Bože za co?

17. srpna 2015 v 19:00 | Malkiel |  Poetické blouznění
Pán Bůh asi nemyslel
když nás lidi vymyslel
páč vybavil nás lidskou myslí
však povahou tak trochu syslí

Pán Bůh asi nemyslel
když nás lidi vymyslel
páč místo věčného blaha
udělal člověka tak trochu vraha

Pán Bůh asi nemyslel
když nás lidi vymyslel
páč ten velký stvořitel
udělal člověka tak trochu na pytel

Pán Bůh asi nemyslel
když člověka vymyslel
páč lidem to moc nemyslí
a plácaj tyhle nesmysly

Démon z kadibudky

11. srpna 2015 v 19:00 | Malkiel |  Témata týdne
My všichni v sobě máme svého vnitřního démona. Někteří jich dokonce mají několik. Potom se v nich ti démoni perou, který z nich bude mít navrch. Což má pochopitelně velmi nepříznivý vliv na chování jejich majitele.
Já jsem tedy v sobě zatím objevil pouze jednoho démona. Ale ten zase stojí za to. Familiárně jsem si jej pojmenoval "Moje vnitřní hovado", protože dovede někdy napáchat pěkné hovadiny. Což jsem již kdysi podrobněji popsal v článku s názvem Moje vnitřní hovado.

Ten můj hovadský vnitřní démon například dovede ovládat moje hlasivky. Třeba se chystám někomu vynadat, ale místo toho řeknu: "To nevadí, nic se nestalo". A nebo naopak. Chci se třeba někomu omluvit a místo toho jej pošlu do prdele.

Vnitřní démoni dovedou ovládat běh našich životů a třeba i měnit naše životní rozhodnutí. Já jsem si například kdysi předsevzal, že budu mít celý život husté vlasy, tak jako je měl můj otec. Jenže to moje hovado mělo na mé předsevzetí poněkud jiný názor. Teda ne že bych neměl dostatek vlasů. Těch mám dost. Bohužel však na mnohem menší hlavu, než jakou mám. Množství mých vlasů by bylo tak vhodnější na hlavu o velikosti tenisáku. Potom bych vypadal jako Krakonoš říznutej Gandalfem. Jen by ta tenisáková hlava na mých normálně rostlých ramenou asi vypadala trochu srandovně.

Moje vnitřní hovado též dovede ovládat mimiku obličeje a postavení těla. Což se projevuje zejména při fotografování. Ať se tvářím, jak se tvářím, tak na všech připravovaných fotografiích vždycky vypadám jako idiot. A navíc postižený obrnou. Zatímco když mne někdo nečekaně vyfotí třeba při močení v přírodě, tak se tvářím blazeovaně jako hollywoodský herec na plakátě. V tomto případě bohužel jako močící herec. S takovou fotkou se tudíž člověk moc nechlubí.

Problém s vnitřními démony, kteří se při fotografování za nás dovedou pitvořit a ksichtit, však zřejmě nemám jen já. Třeba moje kamarádka se na všech fotkách tváří jako Belzebub. Jenže onehdá jsem ji nenápadně vyblejsknul, zrovna když si hověla v mé kadibudce. A místo jako Belzebub se spíš tvářila jako madona. Kdyby měla v náručí dítě, tak by vypadala jako svatá Panna Maria Kadibudková.
Jenže která úchylná matka by si sebou do kadibudky brala mimino? Ledaže by byl ten její vnitřní démon nějakej hodně ujetej. Ale i takoví ujetí démoni možná existují, když se tak podívám na některé lidi. A nebo jsou možná ti démoni úplně normální, zatímco ujetí jsou lidé.

Žhavé emoce a podobné nesmysly

7. srpna 2015 v 19:32 | Malkiel |  Témata týdne
Celou Evropu již dlouhou řadu dní sužují vysoké teploty a nebývalé sucho. Investigativcům Malkipedie se podařilo vypátrat příčinu tohoto nezvyklého klimatického jevu. Vedro a sucho totiž zařídilo vedení Evropské unie, aby se afričtí migranti u nás v Evropě cítili stejně příjemně, jako u nich doma v Africe. Dalším cílem vedení Evropské unie je dovézt do Evropy hlad, bídu, svrab a neštovice.
********
Současná vlna veder se výrazně podepisuje nejen na životech lidí, ale i na životech zvířat. Například skupinka pelikánů, chovaných v pražské zoologické zahradě, vlivem vysokých teplot začala zcela nečekaně pelichat. V důsledku čehož byli pelikáni dočasně přejmenováni na pelichány.
********
Vysoké teploty kromě jiného též způsobují zvýšené vypařování. Vypařuje se prakticky všechno. Vypařují se tekutiny, vypařují se vodní nádrže, vypařují se nápoje. Jisté paní Šumplátové se dokonce vypařil i manžel. Dotyčná Šumplátová následně zjistila, že se současně s jejím manželem vypařily i veškeré jejich rodinné úspory.
********
Súdánský občan tmavé pleti prošel tunelem pod Lamanšským průlivem z Francie až do Velké Británie, aniž by jej přitom zaregistrovaly stovky bezpečnostních kamer. Následným výslechem bylo zjištěno, že se ve skutečnosti nejednalo o migranta, ale o zvídavého člověka, který si chtěl v praxi ověřit platnost rčení o neviditelnosti černocha v tunelu.
********
Podobné pokusy s tunely již nějakou dobu probíhají i v České republice. Jen s tím rozdílem, že v českých tunelech nemizí černoši, ale peníze. Jako nejvýkonnější se v tomto směru ukázal být tunel Blanka, ve kterém již beze stopy zmizelo 43 miliard.

Emocionáři a suchoprdi

6. srpna 2015 v 19:09 | Malkiel |  Témata týdne
Emoce jsou jedním ze základních citových projevů, které se vyskytují u značné části lidské populace. Úroveň těchto emocí je u každého jednotlivce poměrně odlišná. Přičemž přiměřená úroveň prožívání i projevování emocí je pro lidský život prospěšná a žádoucí. Život některých jednotlivců se však více pohybuje v oblasti emocí, než zdravého rozumu. Takoví lidé jsou odborně označováni jako "emocionáři".
Emocionáři se vždy pohybují v krajních polohách buď záporných, či kladných emocí. Tedy buď v poloze "aby se všichni lidičkové na celičkym světě měli mocinky rádi" a nebo v poloze "všechno stojí za hovno".