Praktické odkladiště Malkielových myšlenek
______________________________________________________________________________

Typický blog za hranicí dobrého vkusu

______________________________________________________________________________

Domov hnůj

7. srpna 2014 v 20:15 | Malkiel |  Poetické blouznění
Kouzelná země
domov můj
však něco tady smrdí
není to mléko
není to strdí
je to hnůj
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | E-mail | Web | 7. srpna 2014 v 21:43 | Reagovat

Malki, abys ses nemýlil. Vesničanům a farmářům hnůj VONÍ! :-)

2 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 7. srpna 2014 v 22:08 | Reagovat

I hnůj patří k domovu a jak je potřebný.

3 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 7. srpna 2014 v 22:09 | Reagovat

[1]: I prasečí hnůj? Ten snad může vonět jen někomu, kdo má nosní sliznice spálené yperitem. :-D  :-D

4 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 7. srpna 2014 v 22:11 | Reagovat

[2]: Já teda hnůj doma nemám a zatím jsem ho ještě nikdy nepotřeboval. ;-)  :D

5 Kitty Kitty | E-mail | Web | 7. srpna 2014 v 22:15 | Reagovat

[3]: Jéžiš, zpět. Prasečí hnůj nééééééé! Však ho zde na farmě nemáme a prasečákům se kvůli tomu drobně vyhýbám. Proto mi asi nevoní vepřový!? ;-)

6 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 7. srpna 2014 v 22:24 | Reagovat

[5]: My u nás na sídlišti taky nemáme žádný prasečák. Ale prasat tady jinak žije hodně. :-D

7 Kitty Kitty | E-mail | Web | 7. srpna 2014 v 22:32 | Reagovat

[6]: Jenomže z nich není asi žádný osoh :-?  ;-)

8 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 7. srpna 2014 v 22:50 | Reagovat

[4]:Na zahradě je hodně potřeba :-)

9 Iva Iva | 7. srpna 2014 v 22:53 | Reagovat

Ano, když hnoje vůně zavane,
domov na mysli mi vytane.

Já to myslím bez ironie, je to zkrátka vůně venkova. Hnůj vytváří zviřátka a jsou nám k užitku. Práškovací letadlo ve mně tyhle pocity neprobouzí. ;-)

10 Iris V. Iris V. | E-mail | Web | 8. srpna 2014 v 11:10 | Reagovat

...Vždy, když vidím u silnice horu hnoje,
nadechnu a pěji: "To je moje".

(fekální poznatek z cesty na venkov)

11 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 8. srpna 2014 v 15:48 | Reagovat

[8]: Na mém plevelišti u chaty hnůj moc potřeba není. :D

[9]: Já jsem ale docela rád, že ta zvířátka nakupuji v obchodech už bez jejich exkrementů. ;-)  :D

[10]: Ty děláš hromady hnoje okolo silnic? Hmm, zvláštní činnost. :D

12 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 8. srpna 2014 v 20:41 | Reagovat

Pěkné využití básně , krásné rýpnutí.Pozor, nerýpat do hnoje, dokud nesmrdí. ;-)

13 Radka Radka | E-mail | Web | 8. srpna 2014 v 21:28 | Reagovat

Úderné, jasné, krátké - skoro jako agitační hesla :D

14 nar.soc. nar.soc. | 9. srpna 2014 v 2:40 | Reagovat

Jedna prostonárodní:

Když sedláka s hnojem potkáš
neohrnuj naň nos svůj.
Sedlák z hnoje chleba dělá,
měšťák z chleba dělá hnůj. :-D

15 nar.soc. nar.soc. | 9. srpna 2014 v 9:20 | Reagovat

Zásadní informace.
V lužní oblasti u Židlochovic vznikla v letech 1880 soustava pravidelných parcel ( 12 - 14 ha ) lemovaná vodními kanály. Velikost parcel určovala délka lana parní oračky. Celkem na 260ha se intenzivně pěstovala cukrovka pro místní cukrovar ( 60 ha ročně ). Vše zřídil nájemce Robert. Soustavu jezdili studovat odborníci z celé Evropy. technologickou vodu z cukrovarské kampaně vypouštěli do kanálů na řádné zavodnění před zámrazem regulované vodním stavidlem. Výnos cukrovky byl cca 90tun/ha = asi 18t/cukru z ha. Po r. 1920 převzala soustavu Vysoká škola zemědělská v Brně a provedla rozbor půdy. Každé 4 roky pole hnojili hovězím hnojem pod cukrovku. Pole měla skoro 4% trvalého humusu a půda je lužní černozem. Používáním strojených hnojiv se věc začala měnit. Ještě v r. 1949 mělo půdy přes 3% trvalého humusu a hnojilo se hnojem každých 6 let ( chyběl dobytek po válce ) a nahrazovalo se to chemií. V r. 1959 měla půda 2% trvalého humusu, hnojilo se každých 8 let v kombinací s chemií. V r. 1979 měla půda už jen 1% trvalého humusu, cukrovka byla omezena a v r. 1988 zastavil cukrovar činnost. Dnes má půda něco přes 1% trvalého humusu, je uléhavá a přes značné dávky strojených hnojiv dává jen místně průměrné výnosy píce a obilí, setrvale klesající. Hnojem se 25 let nehnojí, jen vodnatou kejdou, jednou za 4 roky. V hnoji je asi 33% sušiny v kejdě 4%. Těžké cisterny dále devastují půdu.
Tolik o souvislostech s hnojem ve velkovýrobě dnes. :-D

16 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 9. srpna 2014 v 10:20 | Reagovat

[12]: Neznám sice přesné agrotechnické postupy, ale domnívám se, že do hnoje se snad rýpat musí. ;-)

[13]: Tak mám dojem, že jste s Růženkou jako jediné dvě pochopily, že se nejedná o skutečný hnůj, ale že je to pouze alegorie. ;-)  

[15]: Děkuji za poučný článek. Nedávno jsem se naučil jak opravovat buldozer a nyní již zase plně zvládám systém hnojení. :-D
Jen teď nevím, co se všemi těmi vědomostmi budu dělat, když nemám ani pole, ani buldozer. :-D

17 Janinka Janinka | E-mail | Web | 9. srpna 2014 v 12:49 | Reagovat

Já jsem městská fiflena, takže za mně hnůj ne. Ani ten zvířeci, ani ten, co plodí mocipáni :-).

18 annapos annapos | Web | 10. srpna 2014 v 18:58 | Reagovat

Nebyla by fůrečka?

19 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 10. srpna 2014 v 21:23 | Reagovat

Ale bez hnoje by to nebyl domov můj... :-D

20 Míra Míra | 11. srpna 2014 v 20:56 | Reagovat

[18]:
To je dobrý dotaz. Vyskytne-li se nabídka na víc fůreček, jednu si zamlouvám. Tentokrát si ji nechám zavézt až za plot na zahradu, sousedi - přátelé zahrádkáři, jsou neskutečně aktivní když něco zapomenete před plotem. Hned vědí, že tu něco smrdí když není to mléko a strdí.

21 annapos annapos | Web | 12. srpna 2014 v 0:16 | Reagovat

[18]:
Ona je toťiž, v tom právě potíž,  
Čech, když sem tenkrát šel,
tak trochu zapomněl,
že trocha hnoje a také znoje,
základ je života,
jinak ta klopota k ničemu není,
bez toho blahobyt plané je snění,
a ten "hnůj vezdejší„ ,
na zvyky někdejší dávno již není.

22 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 12. srpna 2014 v 19:47 | Reagovat

Stručné a jasné. Není co dodat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama