Praktické odkladiště Malkielových myšlenek
______________________________________________________________________________

Typický blog za hranicí dobrého vkusu

______________________________________________________________________________

Srpen 2014

Není levl jako zevl

27. srpna 2014 v 20:01 | Malkiel |  Témata týdne
Ztrácení vzpomínek je postupný proces souvisící s plíživou degenerací mozku, která je neodbytným souputníkem stárnutí. Tento proces má několik úrovní, neboli levlů, řečeno moderním jazykem. Slovo "levl" prosím neplést se slovem "zevl". "Zevlování" je výsadou mladých lidí, kteří se nudí, protože nemají co dělat a starých lidí, kteří už dělat nemůžou. Přičemž myšlenkové pochody, respektive nepochody, jsou u obou skupin podobné. Mladí lidé při zevlování nepřemýšlí, protože přemýšlení je pro ně příliš namáhavé, zatímco staří lidé při zevlování nepřemýšlí proto, že už si na nic nemohou vzpomenout.
Čímž se od zevlování vracíme zpět ke ztrácení vzpomínek.

První úrovní degenerace mozku je etapa, která se jmenuje HOSIPA - HOvno SI PAmatuju
-
Druhou úrovní je etapa HOSIPAKSITON - HOvno SI PAmatuju Když SI To Nenapíšu
-
Třetí a nejtěžší úrovní je etapa HOSIPAIKSITON PNEKAJSITON - HOvno SI PAmatuju I Když SI To Napíšu Protože NEvím KAm Jsem SI TO Napsal -

Hnojník v hlavě

26. srpna 2014 v 22:16 | Malkiel |  Témata týdne
Slovní formulace Ztracené vzpomínky je zcela jasným příkladem oxymoronu, neboli protimluvu. Když přece něco ztratím, tak to nemám. A pokud ztratím vzpomínky, tak logicky už nemám na co vzpomínat.
V tomto případě by tedy bylo vhodnější použít termín Ztracené zapomínky.
Na druhou stranu je ovšem nutné poznamenat, že v hlavě se nic nemůže ztratit. Všechno, co jsme za svůj život viděli, slyšeli, četli, cítili či zažili, tam v té hlavě máme. S přibývajícím věkem a s hromadícím se množstvím uložených informací je však stále těžší se k těm potřebným informacím dostat. Lidský mozek totiž funguje podobně jako harddisk u počítače. Jen s tím rozdílem, že harddisk můžeme za účelem lepšího hledání uložených informací defragmentovat. Což je u lidského mozku možné pouze při prudkém nárazu lebky na pevnou překážku. Čímž bychom se ovšem vystavovali nebezpečí fragmentace lebky. Harddisk též můžeme zformátovat, zatímco u sebe můžeme například za použití parního válce zformátovat pouze lebku. Neboť mozek je kašovité konzistence a z kaše jak známo nic moc vytvarovat nejde.
Tudíž nám nezbývá, než i nadále zoufale lovit v hromadách uložených informací. A jako na potvoru se dost často dostaneme k informacím, které zrovna nepotřebujeme.

Hvězdné úlety

22. srpna 2014 v 20:00 | Malkiel |  Poetické blouznění
Jízda mléčnou dráhou

Každé vlahé letní noci
maj mne hvězdy plně v moci
Mléčná dráha jako vždy
sveze mě do hospody


Orákulum Drákulum

Jasná hvězda svítívala
při mých cestách za milou
Dneska už však není milá
je to upír s kanylou


Bludné hvězdy

Na cestu mi svítily
milióny hvězd
proč zrovna musely
mě do hovna svést?

Rozmazané hvězdy a mrtvá bába

20. srpna 2014 v 19:49 | Malkiel |  Témata týdne
Hvězdami posetá noční obloha může člověku přinést nečekaná překvapení. Tak tomu bylo i před řadou let, když jsme se jednoho pozdního večera s kamarádem Láďou vraceli z hospůdky ke svým domovům.
Náhle kamarád povídá: "Ty vole, já s tím chlastem už asi budu muset přestat, protože vidím rozmazaný hvězdy".
Podívám se na oblohu a s údivem vykřiknu: "Já taky, to jsme na tom oba stejně blbě".
Je pravdou, že pro ten večer jsme s chlastem oba opravdu přestali. Za prvé jsme už oba měli dost a za druhé již stejně měli všude zavřeno.
Vysvětlení našeho rozmazaného vidění jsme se dočkali druhý den ze zpravodajských relací.
V té době totiž právě prolétala Sluneční soustavou Hale-Boppova kometa, která se jevila jako rozmazaná šmouha a svým chvostem navíc rozmazávala i ostatní hvězdy. Kamarád Láďa, potěšen tímto zjištěním, začal potom od radosti chlastat ještě víc.

Nečumte na hvězdy

18. srpna 2014 v 22:21 | Malkiel |  Poetické blouznění
Mé oči se toulaly
po hvězdnatém nebi
zakopl jsem o rantl
to jsem ale debil !

Poslední Jamrtálec

16. srpna 2014 v 21:23 | Malkiel |  Témata týdne
Ve svém nedávném článku Píseň z Jamrtálu jsem sliboval podrobnější popis místa, kde vznikla česká národní hymna. Místo vzniku se nazývá Nuselské údolí. Leč tento název je zcela novodobý, protože odnepaměti bylo toto údolí nazýváno Jamrtál.
Původ názvu Jamrtál je však zahalen v mlhách minulosti. Jediný zřejmý je mluvnický kmen tohoto slova -tal, neboť slovo tal německy znamená údolí. Že se nalézáme v údolí nám však při pohledu na okolní strmé kopce nikdo nemusí prozrazovat.
Podle některých verzí je název Jamrtál odvozen od slova bědovati. Jako že obyvatelé údolí často bědovali. Tato verze se mi ovšem zdá poněkud přitažená za vlasy. Slyšel jsem za svůj život bědovat mnoho lidí, ale nikdo při bědování nemumlal jamr, jamr, jamr. Nanejvýš řekl
do prdele, nebo něco podobně peprného. Navíc si nemyslím, že by obyvatelstvo Jamrtálu mělo větší důvody k bědování, než obyvatelé jiných lokalit naší země. Třeba za dob třicetileté války my se muselo podobným způsobem jamrovat na celém území království českého.

Básnické poklesky

15. srpna 2014 v 20:00 | Malkiel |  Poetické blouznění
Píseň manželská
Pěl jsem píseň oblíbenou
se svou vlastní milou ženou
Však nějak se nám zvrhly múzy
byla z toho píseň hrůzy


Píseň z Okoře
Pěli jsme píseň
na hradě Okoři
vůkol krásná rosa
všechno bylo oukej
Teď mám z toho tíseň
člověk snadno ochoří
byla děsná kosa
potom je mu ouvej


Píseň hrdelní
Když se dáme do zpěvu
tak vždy z plna hrdel
nedbáme ni posměchu
že z nás mají všichni prdel

Píseň z Jamrtálu

13. srpna 2014 v 20:00 | Malkiel |  Témata týdne
Mezi oblíbené písně určitě patří hymny. Jednou z oblíbených hymen je například tato. (Slovo hymna v druhém pádě množného čísla zní opravdu divně.)

Hol honom, hol hazám
Hol honom, hol hazám
Hol patak zúg a hegyháton,
Csörgedez a rónaságon.
Üde virág a kertben,
Mint egy földi édenben.
Ez az istenáldotta föld,
Cseh föld a hazám,
Cseh föld a hazám.

Pokud si ovšem někdo myslí, že se jedná o popěvek mongolského pastevce hovězího skotu, tak se hluboce mýlí. Jedná se totiž o oficiální předválečnou maďarskou verzi nám dobře známé písně Kde domov můj. Z tohoto pohledu je zřejmé, že kdyby onen slepý houslista z divadelní hry Fidlovačka patřil k maďarské menšině, určitě by Čechy tato píseň za srdce zrovna moc nechytla.

Domov hnůj

7. srpna 2014 v 20:15 | Malkiel |  Poetické blouznění
Kouzelná země
domov můj
však něco tady smrdí
není to mléko
není to strdí
je to hnůj

Země k zakopání

5. srpna 2014 v 20:06 | Malkiel |  Poetické blouznění
Toto je kouzelná země
vytrysklo radostně ze mě
doslova jsem rozjásán
že v ní budu zakopán