Praktické odkladiště Malkielových myšlenek
______________________________________________________________________________

Typický blog za hranicí dobrého vkusu

______________________________________________________________________________

Kočka vercajková

1. června 2014 v 23:42 | Malkiel |  Sebrané spisy roztroušeného sklerotika
V jednom z mých starších článků Kočka škatulářka, jsem se zmiňoval o neobvyklých kočkách, které se mnou obývají společnou domácnost. Nutno poznamenat, že tyto kočky jsou velmi kreativní ve vyhledávání míst, kam hodlají uložit své tělo za účelem odpočinku. Následující fotografie by se daly nazvat jakýmsi volným pokračováním předešlého článku a v této chvíli už jen vzpomínkou na jednu z těch podivuhodných koček.






 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 2. června 2014 v 10:31 | Reagovat

Kočku dřezovou mám doma, tedy pardon pana Kocoura. Jinak máme kocoury krabičkové, kočku skříňovou a všechny dohromady velmi přirtahuje koš s vypraným a susušeným prádlem. Po jejich siestě většinou opět zamíří jeho obsah do pračky....

2 dáša dáša | E-mail | Web | 2. června 2014 v 11:45 | Reagovat

Kočička má nádherné zbarvení :-) Paní, které si nechají udělat u kadeřnice melír ( a platí za něj nemalou částku ), by je kočičce záviděly :-D
Naše dcera má Broučka a Berušku, kterou jsme léta neviděli, protože spala v ložnici ve skříni :-D A s přibývajícími lety od loňska se na nás přijde podívat :D :-)

3 Kitty Kitty | E-mail | Web | 2. června 2014 v 13:56 | Reagovat

Mám radost, že jsi s jejím odchodem smířený a vzpomínáš s nadhledem a hezky. Je dobře, že fotky takto pohodové máš, můžeš si paní kočku vždycky znova připomenout... :-)

4 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 2. června 2014 v 15:09 | Reagovat

[1]: Koš na vyprané prádlo právě z těchto důvodů nemám a prádlo před vyžehlením a uklizením rozvěšuju na opěradla židlí. ;-)

[2]: Abych se přiznal, tak jsem ještě žádnou ženskou s takovým melírem nepotkal. :D

[3]: Naštěstí ten odchod byl rychlý, tudíž se dlouho netrápila. Ve středu jsem se dozvěděl diagnózu a dnes v noci sama odešla do kočičího nebe, plného velmi chutných myší.
Čímž se mi i dost ulevilo, neboť jsem byl protentokrát ušetřen onoho děsivého dilematu, kdy nastane ten správný okamžik jet k veterináři na injekci.
Ještě ji zítra zajedu pohřbít na chatu na můj zvířecí hřbitůvek a jedna etapa se uzavře. A potom už budu jen vzpomínat na radosti, které mi vnesla do mého života.

5 VendyW VendyW | E-mail | Web | 2. června 2014 v 15:12 | Reagovat

[4]:Tam je nebezpečí zase ze strany psů....všechno co se jim zdá cizí očůraj.... 8-O

6 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 2. června 2014 v 15:37 | Reagovat

[5]: Psa už několik let žádného nemám, tudíž zde nebezpečí nehrozí.
Jen bych chtěl vidět, jak ti tví prťaví dandíci na chůdách očůravají prádlo na opěradle židle. :D

7 VendyW VendyW | E-mail | Web | 2. června 2014 v 15:40 | Reagovat

[6]: Dandík jeden, jezevčík jeden ale je tu taky labrador a ten to zvládá s přehledem :-D

8 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 2. června 2014 v 15:50 | Reagovat

[7]: Aha, já myslel, že máš jen samé bonzaj psy. :D

9 hel hel | 2. června 2014 v 16:00 | Reagovat

Všechny fotky jsem dala do krabice,stejskalo se mi

10 VendyW VendyW | E-mail | Web | 2. června 2014 v 16:01 | Reagovat

Kdepak, bonzaje dvě a jednoho normál! :-)

11 valin valin | Web | 2. června 2014 v 18:23 | Reagovat

Byla to fešanda. Kočky milují podivná místa, to je na nich opravdu zvláštní. je dobře, že odchod byl rychlý a přirozený. Člověk potom má alespoň trochu útěchu a nemá pochybnosti. A co ta druhá, je zdravá? Tahle zhouba se prý pozná velmi dobře z krve.

12 Iva Iva | 2. června 2014 v 18:57 | Reagovat

Byla to krásná kočka. Je dobře, že už se netrápí. Jelikož mám v živé paměti posledních čtrnáct dnů naší Prašivky, tak jsem si každou chvíli na Tebe vzpomněla. Musela tu nemoc asi mít už nějaký čas v sobě, protože vím od známých, že jejich kocour s tím žil snad rok. Nějaký test, jestli je ta druhá kočička v pořádku určitě existuje, ale je to možná dost drahý.
Jinak k fotkám: v hledání úkrytů a pelíšků jsou kočky obvzláště vynalézavé, takže kočku vercajkovou jsmě měli také a poťapaný koš s čistým prádlem mě také vždycky nažhaví. Proti jiným výtržnostem, jako je posraná postel to je však slabý odvárek. To jsme jednu kočku omylem zavřeli v ložnici a večer mužíček,aniž by si rozsvítil začal natřásat deku. Bylo to úplně všude, i na zdech :D

13 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 2. června 2014 v 19:29 | Reagovat

[11]: Fešanda byla. Ale na těch fotkách, které jsou staré asi měsíc, už je vidět, jak je pohublá. Ono to totiž začalo asi před šesti týdny jako kočičí žloutenka. Můj kamarád veterinář do ní napíchal antibiotika, tak se to na chvíli zlepšilo. Ale marně. Ten virus FelV působí podobně jako virus HIV u lidí. Zlikviduje u kočky imunitu a ta potom umře na nějaké banální infekční onemocnění, které by jinak bylo snadno léčitelné.
Teď se budu jen děsit, jestli to nemá i ta druhá. Ale nemusí to být pravidlem, protože ten virus se chová nepředpokládatelně. Prý asi pět procent koček s tím žije v pohodě celý dlouhý život, aniž by jim to nějak zdravotně vadilo. Ale jsou něco jako bacilonosiči. Proto té pozůstalé kočce dám raději ty testy raději udělat pro případ, kdyby se mi chtěla domů nastěhovat nějaká nová kočka. Což zrovna dost hrozí, protože kamarádky matka má kočku, která nedávno porodila koťata a neví co s nimi.

[12]: Ty testy jsou jednoduché. Dělají se z kapky krve a prý to ani moc nestojí, jak mi říkal kamarád veterinář. Ještě tento týden tam naklušu.
Takže si tvůj muž z toho jistě vzal ponaučení a od teď si při rozklepávání deky jistě rozsvěcí. :D
Nojo, ony jsou ty kočky takové potvůrky a občas nějakou tu lotrovinu napáchají. Asi jako trest za to, že jsme ty jejich nespoutané divoké duše zavřeli do svých domovů. Takže nám holt nezbývá, než jim ty jejich lotroviny odpouštět. Za tu radost, i užitek, co nám dávají, to ale určitě stojí. Já už jsem téhle číče ty dvě zničené sedačky taky dávno odpustil. ;-)

14 valin valin | Web | 2. června 2014 v 21:00 | Reagovat

[13]: Tak to držím palce, aby to bylo v pořádku a ty sis mohl rozšířit rodinu minimálně aspoň o dva kousky... :-)  :-)  :-)

15 Bev Bev | E-mail | Web | 3. června 2014 v 14:28 | Reagovat

Byla opravdu moc hezká a fotogenická. Naše kočky také spávají, kde se dá. Když byly ještě malé, tak jedno z koťat pravidelně usínalo v misce na granule a hlavičku přitom mělo opřenou čelem o zem. Moc mě mrzí, že jsme tenkrát neměli foťák. Dneska už se tam nevejde. :-)
Držím palce, aby to druhá čičina nechytila a přeju hodně radosti z nového koťátka. :-)

16 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 3. června 2014 v 20:12 | Reagovat

[14]: No, zatím s tím spěchat nebudu. Ona si ta zvířata ke mně cestu stejně vždycky nějak najdou, tak si počkám co se vyklube. ;-)

[15]: Jo, zvířata někdy dovedou zaujímat neuvěřitelné pozice na neuvěřitelných místech. Bohužel ten foťák je málokdy po ruce. A než jej člověk najde, tak se bizarní pozice často změní v normální, tudíž nefotitelnou. ;-)

17 Míra Míra | 4. června 2014 v 13:44 | Reagovat

[16]:
To s tím focením je pravda. Moc rád fotím, ale asi vyzařuji nějaké divné signály, protože jak vezmu foťák do ruky, vnoučata i kočky, do té doby krásně fotogenické, se okamžitě staví do pozic sladkých, tj. přiblblých manekýnů. Budu si muset sehnat nějaký nenápadný "bondovský" foťák. Ale jak je znám asi to nepomůže.

18 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 17. června 2014 v 0:30 | Reagovat

To je mi líto čičinky a držím palce na druhý test, aby kočička byla v pořádku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama