Praktické odkladiště Malkielových myšlenek
______________________________________________________________________________

Typický blog za hranicí dobrého vkusu

______________________________________________________________________________

Rapsodie v bahně

25. května 2014 v 14:25 | Malkiel |  Sebrané spisy roztroušeného sklerotika
Včerejšího dne, již pomalu na začátku léta, jsem se rozhodl vybrat si loňský vánoční dárek. Jeden z mých nezvedených synů mi totiž pod stromeček daroval poukaz na jízdu obrněným transportérem. On byl ostatně včera poslední den platnosti poukazu. V tomto punktu zůstávám navzdory všelijak namíchané krvi ryzím Čechem, držícím se hesla "Všechno na poslední chvíli". (Až se někdy divím, že při mém celoživotním nepoužívání ochranných antikoncepčních prostředků mám jenom dvě děti.)
Jízda pásovým vozidlem, notabene vojenským, byla tak trochu splněním mého dětského snu, neboť kluci si přece odjakživa rádi hrávali na vojáčky. Byť v dospělém věku, po jistém stupni zmoudření a zejména po bližším poznání vojenských blbárenských zákonitostí při kdysi povinné vojenské základní službě, u nich již nastává zřejmý odklon od těchto tužeb.
Kromě toho jsem již za svůj život najezdil hodně kilometrů s mnohými vozidly pohybujícími se po kolech, ale na pásech jsem ještě neujel ani půl metru.


Po pátečních bouřkách se krásně rozbahnil terén na tankodromu, což je ideální situace pro jízdu obrněným transportérem. Pro neinformované musím poznamenat, že jízda po suchém povrchu tankodromu se totiž jen zdánlivě může zdát zajímavou a příjemnou. Pásy vozidla na vysušeném povrchu totiž do vzduchu vyhazují neuvěřitelné množství prachu, v důsledku čehož se cestující těžko může kochat výhledem do krajiny. Jízda oblaky prachu tak způsobuje, že je úplně jedno, jestli se projíždí malebnou českou krajinou a nebo pouští na arabském poloostrově. V obém případě je totiž stejně vidět kulové. Nemluvě o tom, že značnou část toho prachu cestující spolyká při dýchání.
A jelikož jsem si při natřásání v obrněném transportéru nehodlal vyrazit zuby jen já sám, vzal jsem sebou na projížďku i syna, jakožto prvotního pachatele a iniciátora této jízdy.
Na závěr bych ještě dodal, že se jízda konala v obrněném transportéru typu BVP 1, lidově zvaném "Bevko" nebo též "Bigošvágen". Druhá přezdívka souvisí s tím, že se v podstatě jednalo o vozidlo motorizované pěchoty, jejíž příslušníci byli v armádní hantýrce známí pod přezdívkou "bigoši".








Na přiloženém ilustračním videu, od firmy provozující adrenalinové akce, si může čtenář udělat přibližný přehled o tom, co taková jízda "Bevkem" obnáší.


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | E-mail | Web | 25. května 2014 v 15:40 | Reagovat

Malki, tímto jsi mi udělal velikou radost.  Video jak ze život u nás těchto dnů. Tak se teď cítím - hrk nahoru, hrk dolů. Můj "přítel" hospodář se mnou mlátí vo taras.
Ale - tobě to na hlavni sluší, pokud seš to ty! A - fotky byly "před" nebo "po"? Asi před, při tom bahnisku. Já jsem v kroupách u nás taky takto brázdila hlinu v zahradě, abych ukryla nově nasazený sazenice dýní. Jenže jsem na šuchtákách něměla (nestačila si nasadit) pásy. Ale opatrnej úsměv po těch nárazech na tváři přece jen vidím ;-)  :-D

2 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 25. května 2014 v 16:20 | Reagovat

[1]: Jo, na hlavni jsem já, neboť mám navzdory stařešinovským šedinám setrvalý sklon k mladistvým kravinám. Takže když jsem viděl hlaveň tanku, nenapadlo mne nic jiného, než na ni vylézt.:-D
Úsměv jsem si zachoval po celou dobu a i ještě dlouho potom, neboť akce byla velmi zábavná. ;-) Již plánujeme další akci, tentokrát i s tím, že budu moci to vozidlo osobně řídit a obdržet též certifikát k řízení pásových vozidel. ;-)
Synové se mne sice ještě snaží zlákat na paintball, který občas chodí hrát. Ale když jsem minulý týden viděl, jaká na sobě měli jelita a modřiny (od kuliček, jejichž zásah prý vůbec nebolí), tak toho se zúčastnit nemíním.
To "mlácení vo taras" je doufám pouze symbolické. Jinak bych to totiž z občanské povinnosti musel nahlásit jako podezření z domácího násilí. :D

3 VendyW VendyW | E-mail | Web | 25. května 2014 v 16:45 | Reagovat

No chtěla jsem poznamenat Á, někdo se inspiroval u Tankového praporu, leč ty sám si to už řekl. Můj VIP kamarád byl u bigošů jako prvoligový házenkář a při jeho vyprávěních vždycky s dětma ucvrkáváme do kalhot smíchy ;-)  :D

4 Kitty Kitty | E-mail | Web | 25. května 2014 v 18:16 | Reagovat

[2]: "Mlácení vo taras" je pouze na straně hospodáře a to eště jen zoufanlivě zamýšlené. Já se nedám a už jsem v klidu. Už se mně začíná zhodnocovat, co jsem nasála na VŠ na psychologii. Jenže jak vidno, psycholog má holt praxi a přivedl mě na cosi, co se mi ani nechce věřit. Uvidím po dalším "sezení"; ale zdá se mi pomalu zbytečné, pokud nepozná hospodáře.
Ale z tebe mám radost pořád. Chtěla bych tě mít na scuku v Praze, buď ve střehu :-P

5 hel hel | 25. května 2014 v 18:20 | Reagovat

Jasně,člověk si ma splnit taková přání,já jsem si chtěla zajezdit na koních,provázeli mi komentáře,to jsou nápady a že si nedam pokoj.Ale svět je opravdu nejhezčí z koňského hřbetu

6 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 25. května 2014 v 18:45 | Reagovat

[3]: To je pro mne docela překvapující, že jako prvoligový házenkář sloužil u bojové jednotky. Vrcholoví sportovci, pokud se nedostali přímo do Dukly, tak tehdy většinou sloužili aspoň u všelijakých zašívacích týlových jednotek.

[4]: A jejda, u vás je koukám poněkud složitější situace, když v tom musí figurovat cvokař.
On má být nějaký sraz blogerů, nebo co?

[5]: Já jsem kdysivávejc na koních občas jezdíval. Ale abych se přiznal, nijak zvlášť mě to nechytlo. Bylo to jen takové chvilkové povyražení. Spíš tíhnu k vozidlům neživého charakteru, u kterých mám jistotu, že pojedou tam, kam budu chtít já. Což se o koních tak jistě říci nedá. ;-) Ale jinak mám koně rád, stejně jako ostatní zvířata. Nedávno jsem dokonce trochu pomáhal jednomu koňskému útulku.

7 hel hel | 25. května 2014 v 19:08 | Reagovat

Paintboll se dost silný kafe,syn se toho před lety taky účastnil a byl z toho dost zrychtovanej

8 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 25. května 2014 v 19:28 | Reagovat

[7]: Moji synové jsou oba malinko drsnějšího ražení a odjakživa provozují trochu nebezpečné koníčky. Tak jim nějaká ta modřina či šrám nevadí. Když mi jeden z nich předváděl na inlajnech salta v betonové U rampě, tak mi jezdil mráz po zádech. Teď si zase oblíbil rychlostní skateboard (longboard), se kterým na silnicích předjíždí auta. Asi proto jsem předčasně sešedivěl. :D

9 Iva Iva | 25. května 2014 v 19:54 | Reagovat

Ale jo kluci, jen si hrajte na vojáčky, hlavně když z toho nestřílíte doopravdy. Takhle se vyblbnete někde na louce a dáte chvíli pokoj :D

10 Čerf Čerf | E-mail | Web | 25. května 2014 v 20:55 | Reagovat

Vypadá to vskutku dynamicky. Mně stačí si to prohlédnout v klipu. K lásce k vojenské technice žádného druhu jsem nevyrostl, takže bych si to asi neuměl pořádně užít. Všechen adrenalin z takového pohybu se mi vždycky vypaří a zbyde mi jen kroucení hlavou, jaký bordel tyhle věcičky nadělají :-).

11 nar.soc. nar.soc. | 25. května 2014 v 21:12 | Reagovat

Dovedu pochopit zvědavost svézt se vozidlem na pásech. Je to zvláštní, jak se železná nestvůra pohybuje na oběžných pásech, cestou necestou. Znám to z trošku jiné profese. Při řízení zem. pásových traktorů jsem strávil celé měsíce. Při orbě najel DT 54 asi 8km/ha. Při 300ha podzimních oreb je to cca 2400km. Při přechodu na T108 se při tahání rigolačního pluhu najede asi 20km/ha. Při "závratné" rychlosti 3km/hod je to práce jedné směny. Za svoje působení u STS jsem udělal přes 300ha tj. asi 6000km ( 2000hod.) nepřetržité jízdy.
Bohužel tah zatíženého stroje na I. rychl. stupeň vede ke "klapání" tj. mírnému otřesu při každém zabírajícím článku. Tyto vibrace, přenesené za sucha ( tvrdá půda ) až do opěradla dovedou pěkně potrápit nejen páteř, ale probudit i močové kameny v ledvinách, které o sobě dají patřičně vědět. Podobné následky dovedou i jiné pásové stroje v rychlosti přes tvrdé překážky ( buldozer přes klády, kameny koleje či v demolicích ). :-D

12 David Bachmann David Bachmann | E-mail | Web | 25. května 2014 v 21:13 | Reagovat

Jsem fakt rád, že jsi mě v tomhle nepovozil! Jako dítě jsem se projel s veškerou zemědělskou technikou a to mi tak nějak stačí. Ještě bych asi snesl nějaký ten okruh z profíkem v Porsche 911, nebo něčem podobném, ale vojenská technika a takovejhle terén, by nemusela udělat dobře mýmu pajšlu. Kolik tohle vozítko hltne nafty? Platit bych jí asi nechtěl.

13 v v | 25. května 2014 v 21:49 | Reagovat
14 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 25. května 2014 v 22:04 | Reagovat

[9]: Já dávám pokoj, i když neblbnu na louce. ;-)  :D

[10]: Pozitivní na tom ovšem je, když ten bordel dělají pouze při zábavných akcích. ;-)

[11]: Z toho je zřejmé, že pásový traktor je viditelně nevhodný k provozování adrenalinových akcí. ;-)  :D

[12]: To mne jízda v Porsche kupodivu neláká. Zřejmě proto, že při mém jeden a půl milionů najetých kilometrů je pro mne jízda po silnici už docela nudnou záležitostí. A navíc to na každé běžné komunikaci stejně vypadá jako na závodní dráze.
Co se týče BVP, tak několik stručných dat: váha 13 tun, naftový šestiválec o objemu 15 800 ccm, výkon 300 koní, spotřeba 140-160 litrů na 100km.

15 Iva Iva | 25. května 2014 v 22:54 | Reagovat

9, No jen aby :-D"
Ten tvůj kulíšek se směje stejně jako ty. Vytanula mi nějaká fotka z mládí, co tu asi byla. Pod brejle nevidím, ale ten spodek je tvůj ;-) A ty na ton kanonu vypadáš malinkej :-D

16 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 25. května 2014 v 23:42 | Reagovat

[15]: Že je mi trochu podobný bude asi tím, že je to můj syn.;-)
A stejně je to s tím tankem. Osmdesátikilový člověk musí proti čtyřicetitunovému tanku vypadat zákonitě malinký. :D

17 VendyW VendyW | E-mail | Web | 26. května 2014 v 8:18 | Reagovat

[6]: No on byl takovej trochu vzpurnej průserář takže to měl za trest.... :-D

18 Janinka Janinka | E-mail | Web | 26. května 2014 v 15:45 | Reagovat

Tankový prapor jsem viděla v pubertě, takže netuším "vo co gou", ale já za sebe bych řekla, že máš mezi nohama pěkný dělo :-D.
Jinak můj polovičák dostal jízdu Ferrari a nějak se to zvrtlo. Řídil se pokyny instruktora, který to malinko přepísknul (asi chtěl zkusit, co auto vydrží) a zastavili pár centimetrů před koncem ranveje. Instruktor to dlouho nemohl rozdejchat, posranej byl až za ušima a polovičák zaplacené video z auta nedostal. A asi ani nikdy nedostane :-D.

19 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 26. května 2014 v 21:05 | Reagovat

[18]: No, není to špatné, mít tam aspoň jednou za život dělo. :D
Z tohoto pohledu mi jízda obrněným transportérem připadá přece jen bezpečnější, protože tomu by konec ranveje nijak nevadil. ;-)

20 Vendy Vendy | Web | 26. května 2014 v 21:59 | Reagovat

Pořádnej adrenalin, zdá se. Když jsem se koukla na video, připadalo mi, že se ty pásáky musí převrátit. A nepřevrátily...
Zdá se, že dárek se vydařil! :-D
Bezvadné fotky, Malkiel na mušce? :D

21 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 26. května 2014 v 23:53 | Reagovat

[20]: Kromě dárků, které si v posledních letech o Vánocích dávám já sám, to byl určitě nejlepší dárek. Někdy ti smradi dovedou starého fotra fakt mile překvapit. ;-)  :D

22 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 27. května 2014 v 6:47 | Reagovat

Jeden to nebude veriť pri mojich rozmeroch, ale bol som tankista! Ten pocit riadiť tank do hlbokej vodnej priekopy a on z toho zase vylezie som po rokoch nezabudol. Na to sa Porsche-Cayenne nezmôže. Čo sa koňov týka, dávam tiež jednoznačne prednosť tým pokojným na dobre vystavanej vozovke.

Na tej hlavni tanku vyzeráš ako hlavný anjel mieru...

23 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 27. května 2014 v 10:47 | Reagovat

[22]: Když si to tak spočítám, že většinu života jsi ve Švýcarsku, kde jsi předpokládám s tankem nejezdil, tak jsi ty hluboké vodní příkopy musel zřejmě překonávat ještě s hrdinou II.světové války s tankem T-34? :-D
Já jsem vždycky spíš tíhnul k jízdě v terénu, od čehož se odvíjely i mé koníčky, jako motocross a offroad. Ostatně, kousek od chaty mám motocrossovou a ofroadovou trať.
P.S. Porsche Cayenne není žádný terénní vůz, ale "silniční leštěnka", jak říkáme my pravověrní ofrouďáci. :D

24 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 27. května 2014 v 13:41 | Reagovat

[23]:Ale tuším už majú aj nejakú terénu verziu z toho Cayennu. (Ja ju nikdy mať nebudem.)

Niečo sa mi marí, že to bol už ten T-51, či ako sa to volalo, viem len, že nám hovorili, že už je nejaký 51-R, to R bolo pre "rieka" a ten sa vedel ponárať do dosť veľkej hĺbky.

V teréne civilnom som bol oficiálny "mechanik" výborného zavodníka motocrossu, jeden čas tuším majster republiky, hoci som nevedel ani sviečku vymeniť, aby som mal nárok, spávať na účet klubu na závodoch v hoteli. Typisch, oder?

25 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 28. května 2014 v 0:28 | Reagovat

[24]: Když se dostaneš do nějakého týmu Rallye Paris-Dakar, tak by ses za volant skutečně terénního Porsche Cayenne mohl i dostat. :D
Žádný tank T-51 neexistoval, tudíž se zřejmě jednalo o tank řady T-54/55, který byl mimo jiné nejdéle vyráběným typem tanku, konkrétně 38 let.
Jen ještě jednu zajímavost ohledně tanku T-34. Tento tank byl zkonstruován na základě amerického tanku Christie, který americká armáda před II.svět.válkou odmítla jako nevhodný. Proto jej jeho konstruktér nabídl Sovětům. A také proto byly sovětské střední tanky v průběhu války lepší než americké a jako jediné byly schopné konkurovat německým tankům. Teprve americký T-26 Pershing z roku 1945 předčil sovětské T-34, což se později projevilo v korejské válce. To byl ovšem těžký tank, tedy tank jiné kategorie.

26 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 28. května 2014 v 4:36 | Reagovat

[24]: P.S. Ponořit se do velké hloubky dovede každý tank. Ne každý se však z té hloubky dovede i vynořit. :D

27 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 28. května 2014 v 8:31 | Reagovat

[25]:Celý deň som utrápený "brouzdal bahnom spomienok", lebo sa mi zdalo, že sa mýlim, že som to zle napísal. Stále sa mi vracalo do hlavy, že ten tank sa volal T-56! Čiže som mal dobrý "cíťák". Ten druhý, čo som ani nevidel, s označením "R" mal vraj deväť metrový periskop na potápanie. Tak som rád, že si to upresnil. Pre mňa je to tak strašne dávno a tak neskutočné, že som to už z pamäti vymazal. Prišlo to späť len ako asociácia na Tvoj článok.
PS Ja som vtedy nemal ešte ani vodičák, tak ma strašne fascinovali maličkosti, napr. rušné nastavenie plynu na 600 obrátok, aby motor neskapal a pod. Ináč som toho aj tak moc nenajazdil, bol som "šéf" tanku, nie vyslovene "řidič".

28 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 28. května 2014 v 8:38 | Reagovat

[25]: V Porsche som zatiaľ jazdil len raz v živote a to len sedemdesiatkou v prvom gangu, pretože nejak neišlo zaradiť druhý! :-D Teraz by som už z neho nevedel asi ani vyliezť, potrebujem niečo vyššieho, najlepšie hneď aj malým výťahom k sedadlu a žeriavom na vytiahutie pri výstupe z neho. :D
Korektúre textu hore: "ručne", nastavenie obrátok.

29 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 28. května 2014 v 10:51 | Reagovat

[28]: "Rušné" nastavení otáček pravděpodobně provádí rušňovodič u rušně. :D  :D
Slova rušňovodič a rušeň mne vždy fascinovala, ale nikdy se mi nepodařilo dopátrat jejich kořenům. ;-) Možná to vzniklo v době, kdy se ještě vozíky po kolejnicích tlačily ručně. :-D

30 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 28. května 2014 v 21:52 | Reagovat

[29]: Alebo jazdili "pod rúškom" niečoho tajomného? Ako moj parný stroj na lieh?
Naskutu divné, viac než divné, pretože pochybujem nejaké vzdialené spojenie s anglickým slovom "rush". :-D

31 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 28. května 2014 v 22:13 | Reagovat

[30]: Nemůže být ovšem pochyb o tom, že diváci při spatření první spěchající(rush) lokomotivy byli velmi rozrušeni. :-D

32 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 17. června 2014 v 1:00 | Reagovat

Parádní akce a foto super :-)

33 userka userka | E-mail | Web | 5. srpna 2015 v 22:29 | Reagovat

Syn vypadá jako pořádnej fešák. Že by po tátovi? :) o:)
Takovýhle akce mě taky baví, hned bych jela. Kdyby se mi to poštěstilo, děkuju za radu, dám si pozor na to, aby bylo dost bláta.

34 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 6. srpna 2015 v 0:15 | Reagovat

[33]: Jo myslím, že se mi kluci oba povedli. Samozřejmě tam hraje velkou roli i vzhled jejich matky, která bývala krasavice. Holkám se tedy vždycky líbili. Ale samozřejmě nejde jen o vzhled, ale myslím, že se mi povedli i jako lidi. A po všech těch peripetiích, které s nimi byly, na ně teď konečně mohu být pyšný. I kdyby se mi v životě nepovedlo už nic jiného, tak děti se mi povedly. A hlavně máme dobrý vztah. Takový spíš kamarádský, než otcovsko-synovský. A to je fakt dobrý pocit. Zvlášť, když to srovnám se svým vztahem s mým otcem.
P.S. Tak můžeš přijet třeba na dvojku v tanku. :-D  :-D

35 userka userka | E-mail | Web | 6. srpna 2015 v 0:20 | Reagovat

[34]: Jéé, to by bylo super! Radši tě nebudu brát za slovo, ať se zbytečně nenavnazuju.

36 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 6. srpna 2015 v 1:20 | Reagovat

[35]: A kde je problém? Tak se navnaď a přijeď. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama