Praktické odkladiště Malkielových myšlenek
______________________________________________________________________________

Typický blog za hranicí dobrého vkusu

______________________________________________________________________________

Drahé buřty a zlobivé děti

4. února 2014 v 20:00 | Malkiel |  Témata týdne
"Dnešní svět" má jednu takovou zvláštnost, že je vždycky horší, než ten předešlý svět. Svět včerejší a předvčerejší.
Slýcháváme to od svých rodičů, prarodičů a vůbec všech pamětníků těch minulých světů. Podle mého dědy byl například úplný ráj za Rakouska-Uherska, kdy byl věnec buřtů za pouhou korunu. V mládí mých rodičů byl ten jejich ráj za první republiky, kdy věnec buřtů stál deset korun. Já jsem si však za svého mládí už mohl za deset korun koupit tak nanejvýš pět buřtů. A mé děti si za deset korun už koupí pouze jednoho buřta. Pokud se ovšem nejedná o umělohmotného buřta z obchodních řetězců. Umělohmotný buřt se totiž dá pořídit ještě poměrně lacino, leč není již moc jedlý.
Kvalita života a životní úroveň se prostě u nás přepočítává na to, kolik buřtů si člověk může koupit za korunu. V praxi se to nazývá "buřtokorunové měřítko". Jen nevím co budou dělat moje vnoučata, až nějaká budu mít. Ty už si budou chudáci kupovat buřty za eura, čímž se přeruší kontinuita buřtokorunového měřítka.

Lidský život se však netočí jen okolo buřtů. Jedním z významných faktorů našeho života jsou například děti. I když mnohé z dnešních dětí jsou pěkně nacpaným buřtům nápadně podobné. Ostatně, s těmi dětmi je to trochu podobné jako s výše zmiňovanými buřty. Tak jako jsou buřty pro každou generaci dražší, tak děti jsou v každé generaci zlobivější. Každá nová generace dětí je nevycválanější, drzejší a neposlušnější, než děti z předchozí generace. Což je rodiči těch dětí vždy náležitě zdůrazňováno. "Jó, to za našich časů nebylo, to bychom si nemohli dovolit, takoví jsme my nebyli."

Na závěr bych to shrnul asi takto. Život je generaci od generace stále horší, protože buřty jsou stále dražší a děti jsou stále zlobivější.
Jenže je v tom určitý háček. Pokud by tomu tak bylo doopravdy, tak po mnoha tisících generací, které již má lidstvo za sebou, by dnešní život už musel být učiněným peklem a z dětí by musely být neskutečné bestie. Což zjevně, ani jedno, ani druhé, není pravdou. Ono je to asi tak, že život je v každé generaci je autentický a charakteristický právě pro tu generaci, neboť ta generace ten život sama tvoří. A jaký si ten život utvoří, takový jej má. Někdy horší, někdy lepší.
Život je prostě vždycky nějaký. Život v dnešním světě, život ve včerejším světě i v tom předvčerejším.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Michelle Michelle | Web | 4. února 2014 v 20:18 | Reagovat

S těmi buřty to teda bylo hodně povedené.. :-) já nevím, myslím, že každá doba má své pro a proti :) ale buřty už asi levnější nebudou.

2 valin valin | Web | 4. února 2014 v 21:20 | Reagovat

Už sem si myslela, že závěr bude naprosto pesimistický.. ale naštěstí je tam ten důležitý háček. Tak, že všem buřtům 3x zdar... :-)

3 David Pavel Bachmann David Pavel Bachmann | E-mail | Web | 4. února 2014 v 22:32 | Reagovat

Já znám lidi, kteří poměřují životní úroveň výhradně cenou piva v daném období, ale fakt je, že buřty jsou takové reprezentativnější měřítko. Jen těm lidem nedochází, že byla velká hospodářská krize, krátce po ní válka, znárodnění, kolektivizace a podobně. Docela rád poslouchám některé starozákonní příběhy. A musím říct, že se vždycky kradlo, závidělo, podvádělo, vraždilo. Mám samozřejmě mnoho výhrad k tomu současnému světu, ale jsem rád, že žiju právě v něm. Už to, že můžeme sdílet své názory na dálku, je jedna z výhod. Můžu zavolat kamarádce v Texasu, vlakem dojedu do Olomouce za 2 a kousek hodiny, na spoustu nemocí mám léky. Prostě jak jsi napsal, tak každá jedna generace prožívá trochu odlišnou realitu. Stačí 20 let věkového rozdílu a svět je najednou jiný. Já nevím, jestli jsou děti zlobivější. Možná jen mají víc možností, jak zlobit. Jsou vystavené daleko většímu tlaku reklam, rodiče na ně nemají tolik času, kolik by podle mě mít měli. V tomhle směru jsem si já nemohl nikdy ztěžovat. Dětství bylo fajn a když o našidch zážitcích občas vyprávím někomu mladšímu z Facebookové generace, tak cítím, že mi trochu závidí.
PS: Svět byl lepší už jen proto, že na něm bylo víc tygrů!

4 Míra Míra | 4. února 2014 v 22:40 | Reagovat

No jó, a deset deka salámu, to bylo tenkrát ňákýho salámu! A naše děti i vnoučata si už později na své buřty a hamburgry atd., budou také vzpomínat jako na ráj uzenin a jiných laskomin. Tedy pokud nebudou vzpomínat jen na obilné klíčky. A to bych jim fakt nepřál.

5 Míra Míra | 4. února 2014 v 22:49 | Reagovat

[3]:
Pokud i naše děti a vnoučata budou moci říkat: jsem rád, že žiju v současném světě, bude to v pořádku. A já jim to přeju a nejen to, já v to i věřím. A zážitky z mládí holt budou mít trochu jiné než my a trochu jiné, než jejich děti. Ale jako dobrodružství to budou prožívat pořád stejně. Aspoň doufám.

6 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 4. února 2014 v 23:39 | Reagovat

[2]: Já a pesimismus? To mi nějak nejde dohromady. ;-)  :D

[3]: Lidská psýcha ma schopnost zasouvat nepříjemné zážitky do zapomnění a vzpomínat jen na ty hezké. Potom vznikají právě tyto idealistické představy o prožité minulosti. Názorným příkladem může být tradiční chlapské vzpomínání na vojnu, jaká to byla sranda a jak si to tam všichni užili. Ale přitom to ve skutečnosti byla neskutečná blbárna a dva roky ztraceného života.
Takže jsem taky rád, že žiju v této době, protože při objektivním hodnocení je i přes veškeré výhrady lepší, než všechny doby, které jsem dosud prožil. ;-)

[4]: No jasně, tenkrát bylo deset deka více než dnešních deset deka. Holt, ani ty deka už nejsou jako dříve. :-D

7 Čerf Čerf | E-mail | Web | 5. února 2014 v 0:23 | Reagovat

Pokud si dobře pamatuji, už v Tacitovi se říká něco o tom, že ta mladá generace je děsná, vůbec nectí staré tradiční hodnoty a všechno to jde tak nějak do kytek :-).

8 VendyW VendyW | E-mail | Web | 5. února 2014 v 8:22 | Reagovat

Jó za našich mladejch let....se daly dlabat raci ve velkým a nikdo tě za to nepopotahoval, lesní jahody byly nejsladší na světě, malinovka nám barvila jazyky a žádná ČOIka nevydávala zákaz prodeje, máslo bylo máslo a krájelo se z ohromnejch kostek na kterejch tu a tam přistála moucha a nikdo se nad tím nerozčiloval. A ty buřty se daly žrát!!!!! :-D

9 signoraa signoraa | Web | 5. února 2014 v 8:25 | Reagovat

Buřtokorunové měřítko znám od svého dědy, kterým také poměřoval jeho tehdejší současný svět s tím, který prožil za první republiky. I já se někdy přistihnu při myšlence, že v době mého dětství bývaly zimy zimami a bonbony fialky byly tou největší pochoutkou, kterou jsem měla možnost kdy ochutnat. Ale jsem št'astná, že mohu žít v dnešním světě, že mohu cestovat, používat techniku, kterou mi dnešní svět nabízí. V neposlední řadě se mohu zlobit se svými vnoučaty. :-)
Já totiž jako dítě také zlobila. :-D

10 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 5. února 2014 v 10:46 | Reagovat

[7]: Kdyby nové generace uctívaly "tradiční hodnoty" předešlých generací, tak lidstvo dodnes sedí v jeskyních a svítí loučemi. ;-)

[8]: Já jsem asi z nějaké divné generace, protože jsem raky nikdy nejedl, i když se to tehdy ještě mohlo. :D

[9]: Děti totiž mají zlobení v pracovní náplni. ;-)  :D A co by taky měly jiného dělat, když ještě nemají dospělácké povinnosti? ;-)

11 nar.soc. nar.soc. | 5. února 2014 v 11:28 | Reagovat

Prý byl kdysi zlatý věk lidstva, filozofové na něj vzpomínají, píší se o něm mnohé sentence, ale má to jednu chybu, není to nijak doložené. Jen proto se může košatě vzpomínat a popisovat.
Zrcadlově podobné je to i se zářivým zítřkem. Jenže zítra se řekne zase jen dnes ( nade vším chcípl pes). :-D :-D

12 VendyW VendyW | E-mail | Web | 6. února 2014 v 7:48 | Reagovat

[10]:Asi jsi neměl chalupu - mlejn s náhonem a rybníkem, v kterémžto náhonovém potoce se to rakama jen hemžilo, ostatně i jako v jiných potocích. Ze zatopených lomů si jich dokonce potápěči odnášeli  plné kbelíky.... jo jako pražské dítko na vsi jsem mívala prázdniny učiněný ráj :-D

13 Regi Regi | Web | 7. února 2014 v 9:01 | Reagovat

Chci zítra napsat malou úvahu na tohle TT a proto si dnes dělám malý soukromý průzkum. Zajímá mne, kolik lidí má alespoň přibližně podobný názor jako já. Je nás menšina. Ale jsme...

14 Verunka T. Verunka T. | Web | 8. února 2014 v 19:56 | Reagovat

U nás se vždycky srovnávalo kolik se toho nakoupí za stovku...dneska nic moc, dřív hody. Ale máš pradvu, děcka jsou zlobivější a i ty malé bestie se mezi nimi najdou :-D

15 Vendy Vendy | Web | 21. února 2014 v 22:28 | Reagovat

[7]:Docela by mě zajímalo, co by Tacitus řek na dnešní mládež. :-D Ne, vážně by mě zajímalo, jestli dnešní zlobivé děti by obstály v měřítku tehdejších zlobivých dětí. Nebo jestli by tehdejší karatelé neseznali, že jsou v pekle.
I když, ohledně některých věcí si taky nemůžu stěžovat, na tuhle dobu, protože bych nemohla mlátit do klávesnic ty svoje nesmysly, cpát do počítače ty moje výcvaky a valit do blogu fotky, díky úpravám přetvořené do úplně jiných podob.
Nemluvě o zubařích. Ti jsou v poslední době nějak aktuální... :-D  :-D

16 Vendy Vendy | Web | 21. února 2014 v 22:34 | Reagovat

[8]:Jo, s těma buřtama bych souhlasila, když jsme opékali buřty nad ohněm, parádně se kroutily, teď dát špekáček nad plamen, tak jen čmudí a zavile trčí v původní podobě.
Ani ten junior už se nedá jíst.Bleh. A máslo s prapodivně zatrpkou chutí, u které si nejsem jista, jestli není spíš nahořklá chuť, to opravdu za mých mladých časů nebylo... :-D
I když vím, že nostalgie je nostalgie a paměť zapomíná na to špatné, tak pořád si nemůžu vybavit, kdy žák napadl učitele a učitel aby dal výpověď. :-?  :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama