Praktické odkladiště Malkielových myšlenek
______________________________________________________________________________

Typický blog za hranicí dobrého vkusu

______________________________________________________________________________

Dementní babička a zfetovaní indiáni

11. února 2014 v 20:00 | Malkiel |  Témata týdne
Mezi lidmi panuje mnoho pověr, které jsou mnohdy postaveny na absolutních nesmyslech. Jedním z takových nesmyslů je například představa, že stárnutím se moudří. Což je hluboký omyl, protože stárnutím lze získat ledacos, ale moudrost není jakýmsi automatickým bonusem ke stáří. Stárnutím třeba můžeme získat vrzající klouby, křečové žíly, žlučové kameny a mnoho dalších neduhů. Ale moudrost nikoliv. Když je někdo blbej ve dvaceti, tak bude blbej i ve stáří.
A vzhledem k neúprosně postupující zákonité degeneraci mozkových buněk bude ve stáří pravděpodobně ještě mnohem blbější než v mládí.

Pověra o moudrosti stáří se u mnohých lidí vytvořila zřejmě na základě postavy babičky ze Starého bělidla od Boženy Němcové. Magdalena Novotná, alias románová "babička", možná byla vybavena nějakou moudrostí. Pokud to ovšem spíš nebyla blouznivá dětská představa její vnučky, tehdy pětileté Barunky Panklové, později známé pod jménem Božena Němcová.
I kdyby však negramotná Magdalena Novotná byla nějakým zázrakem opravdu moudrá, tak jsem přesvědčen, že v chalupách okolo Starého bělidla tehdy byla spousta starých lidí s mentální výbavou na hranici demence, u kterých nebylo po nějaké moudrosti ani náznaku.
Nemluvě o tom, že ta "stará moudrá" žena ze Starého bělidla vlastně ani nebyla příliš stará. Když přijela do Ratibořic, tak jí bylo pouhých pětapadesát let a po necelých pěti letech pobytu kvůli neshodám s Panklovými zase odjela. Tedy ještě ve věku předseniorském, řečeno dnešní terminologií. Proto se v jejím případě rozhodně nedá hovořit o nějakém "moudrém stáří".

Mnozí lidé si naopak mýtus o moudrosti stáří možná vytvořili při sledování filmů s indiánskou tématikou. Každý si jistě vybaví ve tvářích svraštělé stařešiny kmene rudokožců, kterak sedí do kruhu v začouzeném týpí, rozvážně šlukují z kalumetu a zhuleni inhalací kouře z omamných bylin potom typicky verbálně úsporným způsobem pronášejí svá ohromující moudra.
Kamarádka žije v Kanadě a na moudrost starých indiánů, kteří se ožralí válejí po ulicích, má svůj specifický názor.

Pro důkazy pochybnosti tvrzení o moudrosti stáří však nemusím jezdit za ožralými indiány do Kanady, ani za dementními geronty z okolí Starého bělidla. Dostatek důkazů mohu najít i ve svém nejbližším okolí.
Například v osobě otčíma mého bývalého spolužáka z dětství, kterého mám možnost často vídat. Když se tento muž pravidelně již desítky let vrací potácivým krokem z nedaleké hospody, tak to zrovna nevypadá, že by mu stáří přineslo nějaké výrazné zmoudření.
Ostatně, ani mému otci nepřineslo stáří žádné oslňující zmoudření. Byť byl původně zarytý celoživotní antikomunista, tak nakonec ve stáří absolvoval značný mentální propad, v důsledku čehož chodil nadšeně skandovat bachařskému synkovi Grebeníčkovi na komunistická shromáždění stejně postižených gerontů.

Stáří nepřináší moudrost. Stáří může nanejvýš přinést zkušenosti, které člověk během dlouhého života jaksi automaticky nasbírá. A když je člověk chytrý už od mládí, tak ty zkušenosti může ve stáří zužitkovat a stát se opravdu moudrým starcem. Blbcovi jsou však jakékoliv zkušenosti k ničemu.
Jinak stáří spíš přináší blbnutí. Taky kdo jiný než blbec by mohl položit pokličku na zapálený hořák plynového sporáku, následně zamořit byt jedovatým kouřem z roztaveného plastového držadla a nerezovou pokličku vyžíhat do krásně duhových barev.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 surpan surpan | E-mail | Web | 11. února 2014 v 20:08 | Reagovat

Opravdu velmi dobře napsáno od začátku do konce jsem ucrbával smíchy :-D Máš dar :-D

2 NiKi NiKi | E-mail | Web | 11. února 2014 v 21:03 | Reagovat

Úžasně napsané :))

3 Daenerys Daenerys | Web | 11. února 2014 v 21:05 | Reagovat

dobře napsané :-D :-D
i jsem se zasmála

4 Kitty Kitty | E-mail | Web | 11. února 2014 v 22:03 | Reagovat

Tvrzení o zákonité moudrosti stáří je tendenční šplecht. Tvoje příklady to v různé míře ukazují. U někoho je to asi náhoda, že někdy ukápne na veřejnosti něco moudrého. Jenže to nikdo nezapíše a nevrhne na blog. Ostatní nehody jsou něco jako "veselé příhody z natáčení": jsou  zábavné až po čase... :-?  ;-)

5 kakilaki kakilaki | E-mail | Web | 11. února 2014 v 22:13 | Reagovat

Nemôžem z tohto blogu ! :) Vrátim sa :D

6 Čerf Čerf | E-mail | Web | 12. února 2014 v 0:44 | Reagovat

Mezi věkem a moudrostí by snad bylo možné hledat závislost, pokud by se moudří lidé dokázali usnést aspoň na tom, co ta moudrost vlastně je. Já bych zatím laicky usuzoval, že jako moudrý se lidem jeví převážně ten, který má stejné názory jako oni sami :-)

7 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 12. února 2014 v 5:47 | Reagovat

Mudrost veku sa prejavuje hlavne v tom, ze sa starci (a stareny, strasne hnusne slovo pre mna subjektivne!) snazia vstepit svojim dedicom, aby urobili tie iste chyby, ako robili oni sami po cely zivot. Pretoze sa im to nie vzdy podari, tak potom sedia na priedomi, v krcme, v parlamente a spominaju na "stare zlate casy", ako bol vsetko lepsie.

Ak sa im to ale podari, tak maju na starobu ohromnu zabavu, lebo mozu svojim nastupcom vyborne vsetko vytykat a nadavat im - viem, o com hovorim, howgh. (A dam si dalsiu cigaretu mieru.)

8 VendyW VendyW | E-mail | Web | 12. února 2014 v 7:53 | Reagovat

Tím koncem jsi to vypíchnul na vrchol! :-D . Já mám dojem že někdy už celý den jen blbnu a záblesky zdravého rozumu jsou čím dál tím řidší. Moudrost je stejná chiméra jako zlatá vejce, hodný a laskavý politik který nemyslí na sebe ale opravdu na ostatní, to že se komunisti změnili a další proklamovaná moudra.....

9 nar.soc. nar.soc. | 12. února 2014 v 11:45 | Reagovat

Velká moudrost je, co nejdéle k odtažitým problémům držet hubu. Obvykle přichází se stářím, ale někdy přijde stáří samo. :-D

10 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 12. února 2014 v 12:00 | Reagovat

[4]: To je hluboké moudro, že některé příhody se stávají zábavnými až po čase. ;-)

[6]: Někdy jen stačí, aby člověk mlčel a při tom se moudře tvářil. ;-)

[7]: Stařeny jsou někdy hnusné i objektivně. :-D

[8]: Ještě bych si dovolil připomenout velmi rozšířenou chiméru o "zlatých českých ručičkách". ;-)

11 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 12. února 2014 v 12:05 | Reagovat

[9]: Já bych řekl, že stáří nikdy nepřichází samo. Naopak sebou nese spoustu problémů, které však nijak nesouvisí s moudrostí. :D

12 Dáša Dáša | Web | 12. února 2014 v 14:28 | Reagovat

Tleskám, tleskám a souhlasím :-)
Velice vtipné postřehy, moc jsem se nasmála :-D Jako vždy u Tebe :-)
Měj se báječně :-)  :-D

13 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 12. února 2014 v 14:45 | Reagovat

[12]: Díky. Až mě přestane bolet zub, tak se pokusím tvé přání zrealizovat. ;-)  :D

14 valin valin | Web | 13. února 2014 v 20:41 | Reagovat

Stáří sice přináší zkušenosti ale má i schopnost, že je všechny zase zapomeneš.. tak, že nula od nuly pojde... :-)  :-)  :-)

15 Vendy Vendy | Web | 14. února 2014 v 12:59 | Reagovat

Mnozí si pletou moudrost se zkušenostmi.Moudrost je možná tolerance, nabytá zkušenost, takže starý tolerantní člověk může působit jako moudrý člověk. Moudrost se taky někdy zaměňuje se slovem chytrost, ale myslím, že chytrost je něco jiného než moudrost, a mnozí si chytrost zaměňují s vychytralostí. Nojo, ten češtin, ty delikátní odstíny, a nakonec přijde milosrdná skleróza a šlus.
Dobrý článek, vyvrátil jsi mi zažité představy (i když v posledních letech už nabourané) o moudrosti starých lidí, o indiánech ani nemluvě. :-D
I když připouštím, že staří indiáni v minulých dobách mohli být moudří a uvážliví. Taky zkušení. A je to tady zas... :-D  :-D

16 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 14. února 2014 v 14:17 | Reagovat

Krásně napsaný článek,  s vtipem, humorem a hlavně je celý pravdivý. Pobavilo mě to.

17 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 14. února 2014 v 21:26 | Reagovat

[14]: Teď jsi uhodila hřebík na hlavičku? ;-)

[15]: Podle čeho usuzuješ, že v minulých dobách byli staří indiáni moudří a uvážliví? Podle románů Karla Maye? A víš o tom, že Karel May nikdy nebyl v Americe, nikdy nepotkal jediného indiána a většinu svých románů napsal ve vězení v Německu? To jsou opravdu hodnověrné informace. :-D
Já bych řekl, že mnozí staří indiáni byli stejní blbci jako spousta dnešních starých lidí. Stejně jako staří i mladí lidé v jakékoliv době, v jakékoliv kultuře a v jakékoliv civilizaci. ;-)

[16]: To je dobře, že tě to pobavilo. ;-)

18 Vendy Vendy | Web | 15. února 2014 v 18:45 | Reagovat

[17]: Já ti nevím. Tak nějak si myslím, že když byli lidi víc spjati s přírodou, že na pár věcí nahlíželi jinak. A zkušenosti se cenily. Samozřejmě se můžu mýlit.
Mayovky, achjo, tos na mě vytáhl silnej kalibr. Jasně že jsem je četla, a taky vím, že Karel May v životě v Americe nebyl a všechno je z jeho fantazie... :-P
Ale jinak máš pravdu, že starej blbec byl kdysi mladej blbec a lidi se vlastně nemění. Takže z mladýho blbce se časem stává starý blbec. :-D To asi platí pro všechny lidi bez rozdílu... :-)

19 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 15. února 2014 v 19:47 | Reagovat

[18]: Diskuzí o moudrosti tzv.přírodních národů bychom se dostali na velmi tenký led polemik, které se vedou už od nástupu preromantismu a romantismu v osmnáctém století, kdy například J.J.Rousseau prosazoval tezi "noble sauvage", neboli o šlechetnosti či moudrosti přírody. Mnohé z představ tehdejších romantických filosofů jsou už dnes pochopitelně dávno překonány. Není žádným tajemstvím, že mnohé z přírodních národů "moudře" zlikvidovaly samy sebe ještě před příchodem evropských kolonizátorů. Příroda znamená především každodenní boj o přežití. Což se týká nejen zvířat, ale i lidí, kteří žijou přírodním způsobem života. V životě přírodních kmenů se nedá ani tak hovořit o moudrosti, jako spíš o životě podobném životům zvířat.
Neustálý boj o holý život přináší především stres, což výrazně zkracuje život. Například u domorodých obyvatel tichomořských ostrovů(pro nás Evropany údajný ráj) při příchodu kolonizátorů byly nejrozšířenějšími nemocemi neurózy všeho druhu a žaludeční vředy. Velký stres jim například způsobovala skutečnost, že jedli chycené bojovníky nepřátelských kmenů. A potom pochopitelně žili celý život ve strachu, že až budou naopak chyceni oni nepřítelem, tak budou také sežráni. V tom teda mnoho moudrosti nespatřuji.
Mně by se teda nechtělo žít zase v jeskyni a každý den bojovat o holý život. Byť v tom někdo může spatřovat jakousi přírodní moudrost. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama