Praktické odkladiště Malkielových myšlenek
______________________________________________________________________________

Typický blog za hranicí dobrého vkusu

______________________________________________________________________________

Prosinec 2013

Plný zuby Malkiela

31. prosince 2013 v 21:15 | Malkiel |  Témata týdne
Zřejmě konec starého roku a vstup do nového roku mne přinutil k bolestnému veřejnému přiznání. Vážení čtenáři, blogeři i neblogeři, já jsem se totiž stal obětí zločinu. Byl jsem okraden o něco, co je jakousi živnou půdou či hlavním motorem veškerého blogování. Byla mi totiž ukradena inspirace.
Již několik dlouhých týdnů svádím marný boj s následky této ztráty, leč vše marné. Bez inspirace nelze smysluplně blogově žít. Leda tak snad blogoživořit. V posledních týdnech zoufale hledám ztracenou inspiraci a nakukuji do svých starých článků, jestli se tam nezatoulala.

Rok po konci světa

25. prosince 2013 v 20:00 | Malkiel |  Témata týdne
Rok 2013 byl specifický tím, že byl prvním rokem po konci světa. Jak všichni víme, tak 21.12.2012, ve 21 hodin a 12 minut proběhl konec světa. Překladatelé mayského kalendáře nám však nesdělili jednu skutečnost, kterou se jim nepodařilo z kalendáře vyčíst. Ve skutečnosti se totiž jednalo o tzv. "molekulární" konec světa.
Jak známo, tak staří Mayové byli znamenití vědci. Kromě astronomie i mnoha jiných vědních oborů též velmi dobře ovládali anatomii a fyziku. Proto se jim například podařilo zjistit, že po určitém časovém cyklu, který trvá 5126 let, vždy dojde k otočení všech molekul na celém světě o 360 stupňů. Otočení o 360 stupňů však znamená, že se všechny otáčející molekuly zase vrátí do své původní polohy. Člověk tudíž prakticky nezaregistruje žádnou změnu. Navíc toto otáčení díky posunu času probíhá kontinuálně celých 24 hodin. To loňské konkrétně započalo v 21.12. ve 21 hodin a 12 minut na datové linii v Tichomoří a během následujících 24 hodin, jak se tento čas posouval z východu na západ, oběhlo celou zeměkouli.

Rozhovor o hvězdách a o kozách

21. prosince 2013 v 19:38 | Malkiel |  Témata týdne
Vztahy mezi muži a ženami jsou vždy komplikované. Příčinou té komplikovanosti je skutečnost, že muži a ženy jsou prakticky dva odlišné živočišné druhy, které spolu mají ve skutečnosti hodně málo společného. Rozdílný způsob uvažování, odlišný způsob vyjadřování, jiné okruhy zájmů, jiné druhy zábavy, rozdílné životní priority. Ženy si více rozumí a více se pobaví s ženami. U mužů je tomu stejně.
Ženy jsou někdy až posedlé čistotou a pořádkem, zatímco muži jsou spíš bordeláři.
Ženy mají azbestová ústa, tudíž jsou schopny sníst i jídlo, které ještě varem klokotá na talíři. Zatímco muž musí počkat než jídlo trochu vychladne, aby si nespálil hubu.
Ženy jsou smutné, když umře hlavní hrdina filmu. Když kdysi v serálu Sanitka zemřel doktor Skalka, ztělesněný Jiřím Bartoškou, tak ženy málem pořádaly celonárodní tryzny za jeho úmrtí, mnohé ženy zcela rezignovaly na další sledování seriálu a řada žen si dodnes myslí, že umřel sám Bartoška. Mužům jsou úmrtí všech filmových i televizních postav zcela ukradená, ale velmi smutní, když jejich milovaný sportovní klub dostane gól.
Tam kde ženy brečí, tam jsou muži nasraní. Když se muži kácí při teplotě 37,5 stupňů Celsia, tak ženy se při čtyřiceti stupních horečky vrhnou na velký úklid.

Můj život s Elutelou

19. prosince 2013 v 21:34 | Malkiel |  Témata týdne
Vztahy bývají různé. Jsou například vztahy k neživým věcem. Každý má asi nějakou oblíbenou věc. Někdy takový vztah k oblíbené věci může až hraničit s fetišismem. Zažil jsem například kolegu, který si vždy na služební cesty vozil plný kufřík mončičáků. A při dlouhých cestách třeba na Moravu si potom s nimi na zadním sedadle auta žvatlal jako tříleté děcko.
Existují též vztahy k živým věcem. Ke zvířatům a k lidem. Nebo k živočichům všeobecně.
Některé vztahy jsou krátké, některé dlouhé. Někdy jsou dokonce celoživotní.
K takovým celoživotním vztahům například patří můj vztah s Elutelou. Prakticky už od útlého dětství, kdy jsem začal vnímat okolní svět, se neustále vídávám a potkávám s Elutelou.
Jsem doma a je tam se mnou i Elutela. Jsem na chatě a je tam Elutela. Kupodivu potkávám Elutelu i na návštěvách. Sedím si tak spokojeně u přátel, hovory se příjemně odvíjejí a najednou prásk! Zčista jasna se i u mých přátel zjeví Elutela. Ano, ta Elutela, kterou znám tak důvěrně z domova.

Nekonečný rozhovor o hovně

18. prosince 2013 v 20:47 | Malkiel |  Témata týdne
Aneb velmi vachrlaté vztahy

- To mi teda řekni, jakej to má význam, stavět nějakej blbej model lodi, která už je sto let potopená?
~ A musí mít všechno nějakej význam? Třeba ji stavím jen proto, že mě to baví.
- Tyhle mužský záliby fakt nikdy nepochopím.
~ To ani nemůžeš nikdy pochopit, protože jsi ženská.
- Co tím jako chceš říct? Jako že my ženský jsme něco míň než vy chlapi?
~ Ale vůbec ne. Jste jen prostě jiný.
- Tím "jiný" určitě máš na mysli, že jsme slepice.
~ Ne, neměl jsem tím na mysli slepice. Jste jiný, protože máte jinej způsob uvažování.
- A u těch ženskejch, za kterýma chodíš na ty svý modelářský burzy, ti to nevadí, že maj to jiný uvažování?
~ Na modelářský burzy chodí 99 procent chlapů. A to jedno procento jsou ženský, který tam choděj se svejma chlapama.
- No tak vidíš, že tam jsou ženský. To tě asi pěkně rajcujou ty modelářky, co?
~ To nejsou modelářky. To jsou ženský, který tam choděj se svejma chlapama.
- A proč proboha?

Poševní vztahy

16. prosince 2013 v 21:51 | Malkiel |  Témata týdne
Poněkud nezvyklým názvem "poševní vztahy" označuji téměř všechny vztahy mezi muži a ženami. Ona se ta pochva do těch vztahů téměř vždycky nějak promítá. U mužů už to začíná tím, že přijdou na tento svět skrz matčinu pochvu. Brr, to zní ale divně! Jenže je tomu tak. Navíc vztahy mezi syny a matkami často bývají komplikované. Stejně jako bývají později komplikované vztahy s matkami jejich partnerek a manželek. V takovém případě se však jedná o nepoševní vztahy.
Až na některé vyjímky. Mnohý z mladých mužů, když je dostatečně zvrhlý, totiž naváže poševní vztah i s tchýní. Pokud je tchýně též dostatečně zvrhlá a navíc je ještě trochu k světu. Mnohým se to může eklovat, ale není to zase tak neběžná záležitost. Já znám několik takových případů.
Jeden kabrňák dokonce po rozvodu poševní vztah s matkou své bývalé manželky ještě více rozvinul. Prostě se nastěhoval k ní do baráku. A to za bezmocného přihlížení ochrnutého tchána.

Drby z vrby

15. prosince 2013 v 13:12 | Malkiel |  Sebrané spisy roztroušeného sklerotika
Falešný tlumočník do znakové řeči předvedl perfektní komediální výstup na pohřbu Nelsona Mandely.
Gratulujeme! Na správném funuse má být sranda.
/
Televizní stanice CNN zvolila češtinu za čtvrtý nejerotičtější jazyk na světě.
Nejznámější český narcis Václav Klaus podpořil tuto volbu prohlášením, "že jej jeho vlastní hlas opravdu, ale o-opravdu velmi vzrušuje, mmmm...".
/
Džambulce už nechutnají cucíky a pokouší o padesátý osmý návrat do šoubyznysu. I bájný Sysifos by to už dávno zabalil.
Starej Džambulák se už nejméně čtrnáct dnů s nikým neporval. Ani s Macurou.
Macurovi se zdá o Džambulčiných cucíkách cecíkách a stále ještě není psychiatricky hospitalizován.

Praotec Tuhoš

13. prosince 2013 v 21:08 | Malkiel |  MALKIPEDIE
Historické zvraty mnohdy ovlivní budoucnost mnoha lidí. Dokonce i celých národů.
My si například myslíme, že jsme Češi. Což je ovšem hluboký omyl. Ve skutečnosti jsme totiž původem Tuhošťani.

Při posledním stěhování národů, které probíhalo v rozmezí 4.až 7. století, prchaly slovanské a germánské kmeny před náporem barbarů z Asie do Evropy. Tehdy se na území nynější České republiky usadilo několik slovanských kmenů. Z nichž pro nás jsou v tuto chvíli zajímavé dva kmeny. Jedním byli Čechové, kteří se usídlili ve Vltavské kotlině v oblasti okolí dnešního hlavního města a v části Polabí, kterému vévodí památná česká hora Říp.
Druhým kmenem byli Tuhošťani, kteří osídlili oblast Pošumaví, s dnešním správním střediskem Domažlice.

Zmínění Tuhošťani se do historie slovanských kmenů zapsali mnohem více, než jsou dnes historici ochotni připustit. Za mlhavými informacemi o Tuhošťanech stojí zřejmě skutečnost, že se během následujících staletí Tuhošťani jaksi vypařili. Jenže historici netuší kam.
Začněme však od začátku.

Líná lemúzská lemra

11. prosince 2013 v 18:48 | Malkiel |  Témata týdne
Většina lidí bere jaksi za samozřejmost, že jsme Češi a vůbec se nezamýšlí nad tím, proč tomu tak je. V ranném středověku totiž území Vltavské kotliny a Polabské nížiny, sevřené horami, kromě Čechů obývalo nejméně čtrnáct dalších slovanských kmenů. A jen dějinnou shodou událostí se dnes nazýváme Češi, nebo přesněji Čechové.

Mohli jsme se však dnes klidně jmenovat třeba Doudlebové, kteří tehdy byli mnohem početnější a obývali největší část území. Jako Doudlebové bychom si potom sami mohli dát přezdívku Dutolebové, což se báječně hodí i na mnoho dnešních Čechů.

Nebo jsme se mohli jmenovat Pšované a vítězný sportovní pokřik by potom zněl:
"Kdo nepšouká není Pšovan, pšouk, pšouk, pšouk!"

Střípky z minulého týdne

11. prosince 2013 v 12:49 | Malkiel |  Sebrané spisy roztroušeného sklerotika
Herec Paul Walker, hvězda seriálu Rychle a zběsile, zemřel při rychlé a zběsilé jízdě autem. Což se dá nazvat tou nejčernější formou černého humoru.
/
Zemřel stařec Nelson Mandela. Člověk, který byl bílými rasisty tak mučen a týrán, že se dožil "pouhých" 95 let. Z čehož vyplývá, že mučení a týrání prodlužuje člověku život.
Nelson Mandela byl člověk, který jihoafrickým černochům daroval svobodu, aby mohli lépe vraždit, loupit a znásilňovat, čímž se Jihoafrická republika vyšvihla na špičku světových žebříčků násilné kriminality. Půl milionu každoročně znásilněných jihoafrických žen panu Mandelovi děkuje. Dvacet tisíc každoročně zavražděných lidí, jejichž život nebyl prodloužen, ale zkrácen, taktéž ze záhrobí děkuje panu Mandelovi.