Praktické odkladiště Malkielových myšlenek
______________________________________________________________________________

Typický blog za hranicí dobrého vkusu

______________________________________________________________________________

Srpen 2013

Beznadějný bezdomovec

31. srpna 2013 v 21:51 | Malkiel |  Témata týdne
Mám rád hříčky se slovy a různá větná i slovní potvoření. Můj květnatý mateřský jazyk je k takovým hříčkám doslova stvořený. Někdy si však člověk může pohrát i s nekvětnatou angličtinou.

Hopeless jobless homeless, but shameless joyness happiness.

Já vím, že to není gramaticky tak úplně správně. Ale vzhledem k tomu, že angličtina téměř žádnou gramatiku nemá, tak by to nemuselo být zase tolik na závadu.

DeBillní říkanky

28. srpna 2013 v 21:33 | Malkiel |  Poetické blouznění
Milá návštěva

Přišel k nám houmeles
ptal se jak se máme dnes
Jak bychom se mohli mít
když zasmrděl nám celý byt?!


Rána po ránu

Cestující v tramvaji
připadá si jako blázen
příšerný puch bezdomovce
zrazil ho až na zem


Houbeles

Zdali mu dám na jídlo
oslovil mne houmeles
"Máš rád houby santusáku?
Tak dostaneš houbeles"


Demonstrace smradu

Je to ňáká demonstrace
co to támhle vlastně je?
Na zastávce houfy lidí
vysmrděných z tramvaje


Sběračská epopej

Ejhle pilný mraveneček
tlačí vozík po ulici
Ukrad mi okap, hajzl
teď mi chčije na palici


Plynový útok v Česku

Syrský občan hořce skuhrá
že tam plynem bojují
To však ještě nejel u nás
v běžné české tramvaji


De Billní matiné

V parčíku u Billy
spatřil jsem debily
smáčeli si pysky
v krabicové whisky
Před Billou háj
bezďáků ráj


P.S. Po mém minulém nesmírně vážném článku mne přepadlo silné nutkání napsat nějakou příšernou zhovadilost. Sebekriticky musím uznat, že se mi to povedlo.

Jsem myšlenkový bezdomovec

26. srpna 2013 v 21:31 | Malkiel |  Témata týdne
Bezdomovci, bezďáci, houmlesáci, nebo též po staru somráci či santusáci. Skupina lidí, která ze strany nás "správných" sklízí jen posměch a opovržení.
Kdyby se však ti posměváčci a pohrdavci hlouběji zamysleli, pokud toho jsou vůbec schopní, tak by možná zjistili, že by měli vlastně pohrdat spíš sami sebou. Bezdomovectví má totiž řadu různých příčin a i rovin. Jednou z těch rovin je například dobrovolné bezdomovectví. Dobrovolné bezdomovectví většinou začíná tím, že se člověk z nějakých příčin dostane do situace, kterou nazýváme "dostal se na dno". Někteří se z toho dna časem zvednou, což je většinovou společností považováno za správné. Protože to "dno" je v měřítkách naší společnosti něčím nepatřičným a nedůstojným. Bezdomovec zvednuvší se ze dna, je symbolicky poplácáván po ramenou jaký je kabrňák. Ti bezdomovci, kteří se z toho dna nezvednou, jsou následně označení za odpad společnosti a póvl, který si (opět podle našich měřítek) ani snad nezaslouží označení člověk. Měřítkem kvality člověka v této konzumní společnosti je výše jeho spotřeby. Člověk který nespotřebovává (a hlavně neplatí), ten je pro lidskou společnost naprosto bezcený.

Bílé nádobí trochu do černa

25. srpna 2013 v 14:47 | Malkiel

Aneb útržky z vojenského života

Již v několika článcích jsem zdůrazňoval svůj bytostný odpor k domácím, zejména úklidovým pracem. Jelikož rád přicházím věcem na kloub, tak jsem přemýšlel i o příčinách.
Přemýšlení (a čumění do blba) je totiž mojí mimořádně oblíbenou činností. A právě nyní, po desítkách let jsem konečně odhalil příčiny tohoto odporu.
Může za to vojna. Konkrétně moje základní vojenská služba. Vytržení mladého muže z civilního života a nástup na vojnu pro něho znamenalo zmohonásobení počtu povinností, které doposud vykonával. A nemuselo se vždy jednat pouze o vojenské blbárny. Mnohým přibyly povinnosti, které sice znal z civilu, leč nevykonával je, protože je za něj vždy vykonala jiná osoba. Většinou matka.
Mezi činnosti, které mladému muži přibyly, byly například ranní rozcvičky, úklid, praní a skládání oděvů, škrábání brambor a mytí nádobí.

Srpnové povyražení ve sprškách střel

21. srpna 2013 v 17:13 | Malkiel |  Sebrané spisy roztroušeného sklerotika
K napsání tohoto článku mne motivoval článek na stejné téma od blogerky Mengano. Tudíž se tak trochu opičím.
21. srpna před 45 lety došlo k události, kterou si pamětníci jistě dobře pamatují. Nepamětníci se o tom možná dozvěděli z médií. A jelikož je 45 let takové polokulaté výročí, určitě to stojí za zmínku. Mimo jiné i proto, že vedení blogu dosud nezměnilo již trochu vyšeptalé téma minulého týdne.
Událost před 45 lety se dá nazývat různě. Darebáci a bolševičtí zaprodanci tomu říkali bratrská internacionální pomoc, pro ostatní lidi to byla sprostá okupace ruskými vojsky.

Život je ztrácení

18. srpna 2013 v 14:17 | Malkiel |  Témata týdne
Nejpoužívanější internetový vyhledávač Google se nám ve svých reklamních kampaních snaží namluvit, že "Život je hledání".
V tom se nepochybně nachází část pravdy. Já si však myslím, že život je především ztrácení.
Tedy aspoň můj život. Tím ztrácením ovšem nemám na mysli ztrácení banálních předmětů, jako jsou klíče, mobil nebo brejle (pověstná trojice označovaná heslem K+M+B).
Mám totiž na mysli ztrácení něčeho, co má vyšší duchovní rozměr. Banální předměty neztrácím. Nikdy jsem například neztratil klíče od bytu, ani mobil, ani brejle. Brejle se mi nanejvýš podaří občas rozsednout.
Mým celoživotním problémem je totiž ztrácení kontinuity. Například od loňského podzimu jsem už nejméně pětkrát ztratil kontinuitu.

Mudrování o životě

17. srpna 2013 v 22:26 | Malkiel |  Témata týdne
"Původně jsem si myslel, že můj život již nemůže být horší.
Později se ukázalo, že jsem měl jen nedostatečnou fantazii".
*
Na ulici kdesi v Česku zvrací jakýsi muž.
Kolemjdoucí chodec se zastaví a praví:
"Pane, naprosto s vámi souhlasím. Mám na život v této zemi stejný názor".
*
Lidé mají různé pohledy na začátek i smysl života. Pragmatik například tvrdí, že skutečný život začíná teprve v okamžiku, kdy parchanti i manželka vypadnou z baráku a pochcípá domácí zvířectvo.

*
"Vždy, když mne posere holub, tak děkuji Bohu za to, že nedal křídla i krávě".

Můj život s vůněfoukačem

16. srpna 2013 v 21:51 | Malkiel |  Témata týdne
Na začátek článku bych měl asi vysvětlit to podivné slovo v nadpisu. Ve skutečnosti se totiž jedná o osvěžovač vzduchu. Což je ovšem takový poměrně vágní termín, protože obyčejný voňavý stromeček do auta je taky osvěžovač vzduchu. Tento osvěžovač však nese dovětek "Air Wick Freshmatic". Což pochopitelně člověku, který vyrostl v prostředí silně ovlivňovaném azbukou, také nic moc neřekne.
Angličtina tehdy byla imperialistickým jazykem a jako taková byla pro občany radostně budující socialismus neoficiálně "lingua prohibita".
Většina čtenářů už asi bude mít jasno, o jaký přístroj se jedná. Nicméně, pro stejné blbce jako jsem já jen doplním, že se jedná o bateriový přístroj, který v pravidelných intervalech rozstřikuje vůni. Vzhledem k výše popisovaným jazykovým peripetiím jsem si tento přístroj pojmenoval hezky česky "vůněfoukač".

Život na vagíně

15. srpna 2013 v 21:34 | Malkiel |  Témata týdne
Život se dá prožívat na mnoha zajímavých i nezajímavých místech. Jedním z velmi neobvyklých míst, kde se dá žít, je například vagína.
Život na vagíně je příjemný, protože je tam teplo a vlhko. Té vlhkosti sice někdy bývá poněkud více, ale to se dá celkem v pohodě vydržet. Zvlášť když se člověk žijící na vagíně nemusí moc oblékat, tudíž si příliš nenamočí oblečení.
Stručně řečeno, život na vagíně se doslova podobá životu v ráji.

Epilog: Pro patologické erotomany však musím třeba poznamenat, že by s takovým životem na vagíně asi moc spokojení nebyli. Ve skutečnosti se totiž jedná o ostrov jménem Vagina, který je součástí Šalamounových ostrovů v Tichém oceánu. Extrémní masturbanti by ovšem mohli navštívit hlavní město Šalamounových ostrovů, které se jmenuje Honiara. Tam by se jim mohlo líbit.



Moje setkání s Maďarem Jírovcem

14. srpna 2013 v 22:09 | Malkiel |  Témata týdne
K životu lidí neodmyslitelně patří i různé prostředky, které jsou souhrnně nazývány životabudiče. Jedním z takových životabudičů je například alkohol. Ten se však v konečné fázi, doprovázené bolestmi hlavy a rozhoupaným žaludkem, spíš mění na životaprudič. Účinek takových životabudičů je totiž většinou dočasný.
Z hlediska dlouhodobého účinku jsou vhodnější různé preparáty, které jsem si pojmenoval jako životavylepšovače. Tyto preparáty lze zakoupit v různých bylinkářských prodejnách i v běžných lékárnách.
Nedávno jsem při pohledu na své zchátralé tělo dospěl k závěru, že bych pro to tělo měl taky něco udělat. Tedy kromě toho, že své tělo snažím co nejvíce šetřít neprovozováním prudkých a zbytečných pohybů. Rozhodl jsem se tedy svému tělu poskytnout nějaký ten životavylepšovač.