Praktické odkladiště Malkielových myšlenek
______________________________________________________________________________

Typický blog za hranicí dobrého vkusu

______________________________________________________________________________

Jak to vlastně bylo s těmi židy?

17. listopadu 2012 v 20:18 | Malkiel |  Sebrané spisy roztroušeného sklerotika
Minulý článek Za vším hledej žida skončil vyhnáním židů z Judeje a jejich roztroušením do všech koutů tehdejší Římské říše. Adaptabilní a pilní židé si ve svých nových domovech nežili nijak špatně. V mnohonárodnostní a mnohonáboženské říši nikomu moc nevadili. Až do pádu Římské říše v první polovině prvního století našeho letopočtu.
S postupným rozšiřováním křesťanství však začalo židům přituhovat, protože se odmítali pokřesťanštit jako ostatní evropské národy. A tím se stali podezřelými. Nově konstituovaná katolická církev nesnesla odpor, jak nám říká historie. V křesťansky unitární Evropě byli židé ostatním lidem trnem v oku. Byli divní, měli divné zvyky, chodili divně oblékaní. Křesťanským vládcům a církevní oligarchii vadilo, když se někdo nechoval podle jejich příkazů a představ.
A začal nový hon na židy.

Byli segregováni do uzavřených oblastí, byli vyháněni ze svých domovů i zemí, nesměli vykonávat řemesla pro okolní obyvatelstvo. Jediné, co jim většinou bylo povoleno, bylo finančnictví.
Z pochopitelných důvodů. Často zadlužení monarchové si u židovských finančníků půjčovali na své válečné výpravy a rozmařilý život. Ale peníze nikdy nevraceli. Raději na židy uspořádali pogrom, nebo je vyhnali ze své země.
Židé byli díky své odlišnosti vždy vhodným terčem, na který se dalo svést cokoliv. I morové rány. Když v křesťanských oblastech morové epidemie kosily tisíce občanů, tak v uzavřených židovských ghetech nebylo po moru ani památky. Potom bylo snadné nespokojeným křesťanům říci: "Za to mohou oni, židi. Ti mezi vás rozšířili mor, ale protože jsou spojeni s ďáblem, tak jim se nic neděje". Potom ještě stačilo dodat nějaký nesmysl, jako že třeba dávají do macesů krev křesťanských dětí a bylo zle. (macesy - nekvašený židovský chléb)
Příčiny, proč se v židovských ghetech nešířil mor, byly zcela prozaické. Židé totiž nebyli prasata jako okolní křesťanské obyvatelstvo. V židovských ghetech se neválely výkaly na ulicích, tak jak tomu bylo běžné v křesťanských středověkých osídleních. Starý zákon a náboženské předpisy, které si židé přinesli ze staré vlasti, totiž zakazovaly válení výkalů po ulicích.
Ve Starém zákoně, potažmo v Talmudu, totiž zcela jasně stojí: "Když půjdeš udělat potřebu, tak si vezmi sebou kolík, abys to mohl zahrabat. Kdyby na zem sestoupil Hospodin, tak aby v tom nemusel šlapat". Pokud bychom vynechali toho Hospodina, tak to bylo čistě praktické hygienické pravidlo. Přeloženo do novolidštiny by asi znělo takto: "Neserte po ulicích, nebo z těch hoven chytnete nějaké nemoci".
Dále měli židé velmi přísné hygienické předpisy ohledně konzumace a zpracování potravin, tzv.košer. Kromě toho měli i přísné předpisy ohledně hygieny všeobecně. Například povinnost mytí rukou před jídlem a po vykonání potřeby. Dokonce byla předepsána povinná koupel, takzvaná "mikve". V některých židovských komunitách to bylo každý týden v pátek před šabatem, v jiných komunitách vždy před většími svátky, kterých ovšem bylo tolik, že na každý měsíc připadal nejméně jeden. Dále byla povinná koupel předepsána pro všechny menstruující ženy. Chasidé se dokonce museli koupat každý den před ranní modlitbou. K všeobecně lepší hygieně u židů navíc přispívala povinná obřízka u mužů, tudíž docházelo k výrazně menšímu šíření genitálních infekcí na jejich partnerky.
V židovských ghetech se neváleli mrtví po ulicích, tak jako v křesťanských čtvrtích za morových epidemií. Ani nebyli zemřelí vystavováni několik dní, aby mohli šířit dál své infekce, tak jako u křesťanů. Podle židovských pravidel totiž musel být zemřelý pohřben v den úmrtí. Pohřební bratrstvo manipulující s nebožtíkem si navíc muselo hned po pohřbu ještě před hřbitovem umýt ruce.
A to vše v křesťanské Evropě, kde se obyvatelé nemyli celé dlouhé měsíce, ba i roky a hygienická pravidla pro konzumaci a úpravu potravin vůbec neexistovala. Že by si třeba nějaký muž umyl smegma pod předkožkou, o tom nemohlo být ani řeči. A proč taky? Prostě si to otřel do nějaké ženy a šmytec. Vždyť mu byla podle křesťanských pravidel podřízena. Vlastně byla téměř jeho otrokyní, tak co by si lámal hlavu s tím, že ona něco chytne.
Zatímco v židovské společnosti měla žena od dob vyhnání z Judeje výrazně vyšší postavení. Což dosvědčuje fakt, že u židů je národnost dítěte určována podle národnosti matky. Nikoliv podle otce, jak je zvykem v křesťanské nebo muslimské společnosti.
Navíc si křesťané ty epidemie ještě rozšiřovali pomocí svěcené vody v kostelích, do které tisíce lidí vrážely své špinavé ruce a mazali si ji na obličej i na ústa. Nic takového u židů neexistovalo. Potom nebylo divu, že se jich morové epidemie prakticky vůbec nedotkly, zatímco křesťané padali jak mouchy.
Přísná židovská hygienická pravidla mimo jiné způsobila, že zatímco po bývalých židovských sousedech Pelištejcích, Kannanejcích, Nabatejcích, Moábcích, Idumejcích a Féničanech se už dávno slehla zem, Židé jsou tu stále. Stejně jako Arabové, kteří mají podobně přísné hygienické náboženské předpisy jako Židé. Ostatně, Židé a Arabové jsou tak trochu bratranci. A navíc Islám, jako arabské univerzální náboženství vznikl ve stejných hygienicky komplikovaných podmínkách jako judaismus.
S objevením Ameriky nám však pomalu končí temný středověk a nastupuje ranný novověk se svými náboženskými reformacemi, renesancí, počátky humanismu a nenápadně postupující sekularizací společnosti. Katolická církev tak postupně ztrácela svůj dříve dominantní vliv na dění ve společnosti. Židům však bylo stále ouvej. Ti si na svoji šanci museli počkat ještě nějaké to století do období vrcholného novověku a nastupující průmyslové revoluce. Ale o tom až v příštím článku.
Šalom, Malkiel
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. listopadu 2012 v 0:31 | Reagovat

Chytré ideje - z Judeje! Opět se ukazuje, že nejhorší ze všeho jsou inteligentní makroorganismy, které plně zastanou, ba i předčí práci svých mikrokolegů.

2 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 18. listopadu 2012 v 5:43 | Reagovat

Shalom alejchäm :-) (Amerigo Vespucci, bankovy uradnik firmy Medici, Florencia, zdravi z Hollywood :-))

Comu celkom nerozumiem v tej historii: Zidia nesmeli vlastnit majetok, tak sa venovali majetku, ktory sa nedal zhabat. Teda dusevnemu. Preto vynikali a dodnes vynikaju ako lekari, muzikanti, umelci, vedci a pod. Ale vo financiach boli najlepsi a su dodnes. Tie sa vsak zabavit dali. Nie je to nejaky rozpor?

3 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 18. listopadu 2012 v 13:58 | Reagovat

[2]: Kingu, vždyť je to tak jednoduché. Peníze se sice dají zabavit, ale dají se také zpět vydělat. A aby je člověk mohl zase vydělat, musel mít to správné know how. A právě toto know how patří k duševnímu majetku, který nelze zabavit.
Navíc, od té doby, co byly vymyšleny bezhotovostní finanční operace, tak už nejdou peníze tak lehko zabavit. Jak chceš zabavit někomu něco, co se během několika minut může ocitnout v bance na druhém konci světa?
A teď hádej, kdo vymyslel bezhotovostní bankovní styk? Ve středověkých ghettech už to fungovalo. Nyní se tak trochu oklikou vracíme k nedávno probíranému termínu "šrajtofle" neboli schreibtafel. Taková schreibtafel totiž byla nezbytnou pomůckou k provádění bezhotovostních operací. ;-)

4 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 18. listopadu 2012 v 14:00 | Reagovat

[1]: To zní hezky "Ideje z Judeje". :D

5 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 18. listopadu 2012 v 14:30 | Reagovat

[3]: Chapem! "Fänks" za objasnenie, dobre obidva clanky, tykajuce sa judaizmu a tak.

6 Vendy Vendy | Web | 18. listopadu 2012 v 18:11 | Reagovat

Další zajímavé poznatky, díky!

7 Iva Iva | 18. listopadu 2012 v 19:30 | Reagovat

Poučné a vážně zajímavé. Spoustu věcí slyším poprvé. :-)

8 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. listopadu 2012 v 23:45 | Reagovat

Přidám něco o té koupeli menstruujících žen. Musely se vykoupat až desátý den po prvním dnu menstruace a ten den měli manželé povinnost se svou ženou ,,spát". Bylo to z důvodu zachování rodu. V ten den je prý žena nejvíce plodná a tak bylo pravděpodobné početí potomka. Právě proto taky ta hygiena, čistý šat. - Nemám to ze své hlavy, ale z knihy Dějiny sexuality (vyšla ve třech brožovaných vydáních v r. 1969- Dějiny starověku, středověku a novověku a jsou to dějiny lidstva , jejich způsobu života žádná  pornografie.) Mohu říci, že církev katolická ze svého konání podle toho nevychází moc dobře. Ale to už je něco jiného.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama