Praktické odkladiště Malkielových myšlenek
______________________________________________________________________________

Typický blog za hranicí dobrého vkusu

______________________________________________________________________________

O absurditě některých zákonů

22. srpna 2012 v 21:25 | Malkiel |  Sebrané spisy roztroušeného sklerotika
Názvem článku mám konkrétně na mysli zákony autorské a zákony na ochranu osobnosti. I když mezi ostatními zákony by se našla také spousta zhovadilostí. Přímo expertem na tvorbu zhovadilých zákonů je Evropská unie s houfem nikým nevolených úředníků s ohromnou mocí, kteří zavádí nový politický systém s názvem "eurofašismus".
K napsání tohoto článku mě přivedla příhoda na začátku mé dovolené v červenci, ale uložil jsem jej do šuplíku. Teprve článek blogerky VendyW a diskuze pod ním, mě přivedly k jeho oprášení a uveřejnění.

O dovolené si takhle jedu po silnici a tu na souběžně vedoucí železniční trati zahlédnu stojící zajímavou lokomotivu. Podotýkám, že pro mne, jako pro železničního fandu, zajímavou. Pro běžného člověka by to byla jen jakási motorová lokomotiva.
Zastavil jsem na kraji silnice a rozhodl se lokomotivu ze vzdálenosti asi deseti metrů vyfotografovat. Náhle si však objevil nějaký starší muž, podle zelených ponožek zřejmě bývalý lampasák. Vzhledem k nedaleké vojenské posádce, dnes již zrušené, ještě polovina mužů z okolních vesnic chodí v zelených ponožkách.
Muž hned najel na tykání, ačkoli ani já sám už nejsem žádný klučík.
"Cos tam ukrad?!"
Zřejmě mu unikl fakt, že s foťákem v ruce a navíc na takovou vzdálenost se těžko krade. Laxně jsem mu tedy odpověděl, že nemám ruce jako Saxana, že jen fotím a notabene stojím na veřejném pozemku. Geront v zelených ponožkách byl zjevně zaskočen mojí odpovědí, tak se chvíli zamyslel a potom změnil rétoriku:
"Tak co to fotíš, to je lokomotiva našeho podniku".
Rozhovor s tupcem mě začal bavit, protože mi připomínal starou televizní scénku s vrátným Hlustvisihákem. Tak jsem na "Hlustvisiháka" vytáhnul trumf:
"Já nefotím lokomotivu, ale ten les vzadu".
Tupec kontroval: "Ale ten les je taky náš, ten nesmíš fotit" a potom celkem nelogicky dodal: "Tady se furt krade, to by ti musel povolit ředitel".
Čímž mi ovšem nahrál na smeč: "Aha, takže ředitel by mi povolil tady krást? "
- "Ne, fotit náš les!"
- "Ale já nefotím váš les. Fotím ten les úplně vzadu. Ten patří státním lesům a tam to mám domluvené. A ta vaše lokomotiva mi vadí ve svobodném výhledu na ten les, čímž porušujete moje občanská práva".
Tím jsem mu ovšem vyrazil z ruky veškeré zbraně, protože neviděl do mého hledáčku. Hlustvisihák se ovšem nemínil vzdát tak lehce a odpověděl: "To nevadí, já tě stejně mám vyfocenýho".
- "Aha, a jak to, že jste mě vyfotil, když jsem vám to nedovolil?"
A začal jsem rozehrávat svoji hru: "Co když tu fotku potom prodáte do Blesku, já budu společensky znemožněn a vy se na můj úkor ještě obohatíte?"
- "Ne tu fotku předám policii jako doličný předmět."
- "A doličný předmět čeho?"
Geront začal ztrácet nervy: "Jak tady kradeš!!!"
Takže z fotografa jsem byl zase zlodějem. Vrátný či hlídač se mi prostě mermomocí snažil přišít nějaký nezákonný čin.
To už však mizel v dáli, tak jsem za ním jen zavolal: "Tak pozdravujte na policii, už se tam na mne určitě těší".

Zde se právě ukazuje absurdita na začátku zmiňovaných zákonů. Kdyby si chtěl člověk například vyfotografovat nějakou malebnou krajinu, tak by nejdříve musel obejít všechny majitele budov i pozemků, všechny lidi, kteří se v daném prostoru nacházejí a to včetně majitelů zvířat, i všech movitých věcí, které by se mohly nacházet v záběru fotoaparátu a požádat je o souhlas.
Pokud by se v daném prostoru nacházelo nezletilé dítě, tak by si musel vyžádat souhlas obou rodičů, a to i těch rozvedených, z nichž jeden trvale žije třeba na Aljašce, je nezvěstný a nebo se právě nachází ve výkonu trestu. Současně by všechny požádal, aby nikdo nikam neodcházel a též aby nikdo nový nepřicházel do záběru. Potom by už jen stačilo zmáčknout spoušť foťáku a malebná krajinka by byla zvěčněna.
Jen nevím jak by se to právně řešilo, kdyby neposlušný voříšek Punťa z vesnice Horní Dolní vniknul do záběru a já bych neměl vyžádané svolení od jeho majitele, obecního blázna Francka. No řekněte sami, není to debilní?

No, článek o absurdních zákonech ohledně fotografování mi zabral už dost místa, tak se o zákonech souvisejících s autorskými právy zmíním v některém z příštích článků.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 valin1 valin1 | Web | 22. srpna 2012 v 22:12 | Reagovat

Mnoho věcí je absurdních až k pláči, kdyby nebyly k smíchu. Tenhle dialog ale snad nebyl jenom o absurdnosti zákonů, ne?
Moc hezky píšeš, chodím sem ráda číst.. :-)  :-D  :-)

2 Malkiel Malkiel | Web | 22. srpna 2012 v 22:44 | Reagovat

[1]: Díky. ;-) On i ten člověk byl sám o sobě poněkud absurdní. Své argumenty ovšem opíral o absurdní zákony. ;-)

3 VendyW VendyW | Web | 23. srpna 2012 v 8:16 | Reagovat

Paráda....jen by mne na zajímalo co by na mé fotky z Prahy teď namítala ona dáma která tu diskuzi u mne rozpoutala. Do té doby jsem si fotila bezstarostně nezatížena žádnými výčitkami svědomí. Odtěď už napořád budu mít před očima rudý vykřičník nezákonného jednání a nad hlavou Damoklův meč trestného činu. Protože přestupuji denně zákon.... :-?  :-x I když velmi stupidní...

4 Vendy Vendy | Web | 23. srpna 2012 v 12:04 | Reagovat

Taky jsem si vybavila smršť komentářů u VendyW, sama jsem tam též psala. Myslím, že některé věci jsou fakt nemyslitelné a to tvůrci zákonu jaksi nedoladili.
Rozhovor s hlídačem mě opravdu pobavil a musím uznat, že jsi měl velmi dobré argumenty a závidím ti tvou pohotovost. Tys ho tak dokonale vytočil, že chudák nevěděl, která bije. Co víš, třeba si myslel, že jsi tipař a fotíš tu lokotku pro případného zájemce, který ji pak šlohne i s kolejemi a postaví si ji doma na zahradě (nebo v lesoparku) :-D

5 Vendy Vendy | Web | 23. srpna 2012 v 12:06 | Reagovat

[3]: Vendy, doufám, že tě tyhle autorské vykřičníky časem přestanou provázet a ty přejdeš do normálního focení bez problémů.
Ta slečna, paní, nebo dáma, to myslela dobře, ale je to blbost. To by vážně nikdo nesměl fotit. Jen hezky dělej výcvaky, zvěčni, co se ti líbí a nedělej si s tím těžkou hlavu. ;-)  :-)

6 Malkiel Malkiel | Web | 23. srpna 2012 v 12:08 | Reagovat

[3]: Já se na nějaký rudý vykřičník z vysoka vyprdnu a budu fotit i nadále co budu chtít. A stejně tak se vyprdnu i na každého, komu se to nebude líbit. :D Každý má přece možnost z mého záběru odejít, když tam nechce být, né? A své věci si odstěhovat. :-D
Já bych osobně za porušení zákona považoval, kdybych někoho tím foťákem mlátil třeba po hlavě. :D

7 Malkiel Malkiel | Web | 23. srpna 2012 v 12:15 | Reagovat

[4]: Ony se bohužel i takové věci dějí, protože se strašně krade. I lokomotivy. Zrovna loni jednomu lokomotivnímu fandovi někdo ukradl restaurovanou lokomotivu, rozřezal ji a odvezl do sběru. Ale focení ještě není kradení. Každého člověka s foťákem přece není možné považovat za tipaře. ;-)
I když na druhou stranu, některé primitivní domorodé kmeny tvrdí, že focení krade duši. :-D

8 Janinka Janinka | Web | 23. srpna 2012 v 13:47 | Reagovat

Tak bacha, až se někde ztratí lokomotiva, víme, kdo to má na svědomí :-D.

[3]: Já bych tohle házela za hlavu a dál si bezstarostně fotila. Stačí se podívat do novin, je tam plno fotografií, například měst a kulturních památek, kde se to turisty a lidmi jen hemží. Taky se jich někdo ptá na to, jestli je může otisknout? Houby s octem. A to nemluvím o tom, že ty plátky čte daleko víc lidí, než články na blogu :-).

9 Miloš Miloš | Web | 23. srpna 2012 v 20:18 | Reagovat

S tím fotografováním osob na veřejnosti mám také nejasno. Před několika roky jsem u moře vyfotil slečnu, která před početnými zraky diváků si nahoře bez (velikost tak 4) asi půl hodiny pinkala se svým partnerem a ňadra se jí natřásala. Můžu však takovou fotku vyvěsit na blogu? Podotýkám, že nešlo o žádný záběr paparazziho, nijak se neskrývala.  

Na fotografování si založili business Arabové u pyramid. Člověk si tam vyfotí nějakého na velbloudu a ten hbitě seskočí a žádá peníze, že k tomu nedal svolení.

10 Malkiel Malkiel | Web | 23. srpna 2012 v 23:28 | Reagovat

[8]: Jo, už se vidím, jak tlačím lokomotivu do třetího patra v paneláku. :D Na chatu bych si ji totiž dát nemohl, protože by mi ji tam určitě nějakej hajzl zlodějskej ukradl. :D

[9]: Arabové tento byznys praktikují odjakživa a v jejich jazyce se to nazývá "bakšiš". Araba se zeptáš kudy se jde k hotelu a hned nastaví pazouru na bakšiš. ;-)  :D

11 Aya Aya | Web | 24. srpna 2012 v 12:27 | Reagovat

Nevím jak vám, ale mě přijdou vtipnější kommentáře než dialog z článku xD
Jak je to, když si vyfotím mraky. Co já vím z jakýho sou komína...

12 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. srpna 2012 v 16:04 | Reagovat

[11]:Mraky nejsou z komína, ale vypařily se z vody na zemi či odkud. Hleď to zjistit, abys nenarazila. ;-)  :-D

13 Malkiel Malkiel | Web | 25. srpna 2012 v 0:15 | Reagovat

[11]: Mraky z komína? Tak tento komentář rozhodně vtipný není. ;-)  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama