Praktické odkladiště Malkielových myšlenek
______________________________________________________________________________

Typický blog za hranicí dobrého vkusu

______________________________________________________________________________

Bába a dáda (dříve dědek)

26. srpna 2012 v 1:18 | Malkiel |  Témata týdne
Častý pohled na slovo máma v tomto týdnu mě přivedl k určitému zamyšlení na logikou pojmenovávání rodinných příslušníků. Zejména našich nejbližších předků. Zpočátku máme plně harmonickou a logickou linii. Máma, táta, bába. Jenže potom přijde dědek a celá harmonie je v pytli. Dědkovi se sice někdy říká děda, ale ten tam taky moc nepasuje. Rytmické střídání dlouhého á s krátkým a je u dědy i dědka náhle přerušeno a to staví tohoto člověka do určitého protikladu vůči té harmonické trojici.

Tento protiklad zjevně stojí za skutečností, že je starý muž často označován jako protivný dědek. Prostě stojí naproti nim. Původně to znělo náprotivný. Jenže zkracováním slov v tomto uspěchaném světě se z náprotivného dědka stal protivný dědek. A to nezávisle na tom, jakou má povahu. I kdyby byl jako milius, tak je to furt protivný dědek.
Aby mohl děda s mámou, tátou a bábou tvořit harmonický celek, tak by se musel jmenovat dáda. Jenže to by se zase nelíbilo Felixi Slováčkovi, protože by se mu Dáda Patrasová náhle proměnila v dědka.
A označení dáda pro starého plesnivého dědka by navíc vyznívalo poněkud nepatřičně, ba dokonce trochu homosexuálně.
Mně se ale osobně nelíbí ta názvoslovná diskriminace dědka. Asi proto, že se sám v dohledné době mohu stát dědkem. Možná by bylo vhodné, do spisovného jazyka českého místo dědka zapracovat starého páprdu, kteréžto označení je poměrně rozšířené a každý mu rozumí.
Zde bych chtěl jen poznamenat, že slovo páprda nemá nemá nic společného se slovem "prděti". Teda ne, že by si páprda občas trochu neufouknul. Ale slovo páprda pochází ze slova pápěra.
V minulosti totiž bývali stařečci takoví vetší. Asi jako pápěří. Jenže s přibývající váhou populace přestali být dědci jako pápěří a stali se z nich páprdové. Jak by taky stotřicetikilový mastodont mohl být pápěří.
V hovorové řeči se někdy též můžeme setkat s označením starej paprika. To je vlastně to samé jako starej páprda, jen je trochu ostřejší.
Nechme však již na pokoji starce a přejděme k dalším rodinným příslušníkům, konkrétně dětem. Zde se naši předkové s tím pojmenováváním příliš nevyznamenali a oba názvy jsou poněkud matoucí. Například potomek mužského pohlaví se nazývá syn, ale při vyslovení slyšíme sin. Což je vlastně zkratka pro goniometrickou funkci sinus, kterou jsem nikdy nepochopil. Ypsilon za obojetnou souhláskou totiž nevyslovíte, ani kdybyste se rozkrájeli na nudličky.
Oproti tomu potomek ženského pohlaví se píše dcera, ale čte se cera. Když to však vyslovíme zdrobněle ceruška, tak nám z toho vznikne něco úplně jiného, protože to připomíná slovo ceruzka, což je slovenský výraz pro tužku. Když se však podívám na některé vyzáblé slečny s tužkovitými končetinami, tak mi připadá, že v těchto případech by bylo označení ceruzka celkem přiléhavé.
Pokud se ovšem ponoříme hlouběji do českého rodinného názvosloví, tak tam najdeme takové bláboly, že jsou proti nim dědek a ceruzka úplnou prkotinou. Například takový syn našeho sourozence se celkem logicky nazývá synovec. Ovšem dcera se nanazývá dcerovnice, jak by se příslušelo, ale nazývá se poněkud nelogicky neteř. Což zní jako nehet zarostlý do páteře. Pokud však k názvu neteř přidáme předponu pra-, tak slovo praneteř vypadá celkem normálně, zatímco takový prasynovec spíš vypadá jako staročeský ošetřovatel vepřů.
Ponořme se ještě hlouběji do historie, až k našim kořenům, kde najdema první dva lidi, Adama a Evu. A zde narážíme na historicky první diskriminaci na světě. Zatímco Eva, je označována jako Pramáti lidstva, dokonce s velkým P, tak Adam zůstal bez titulu. Žádný Praotec. Možná tak Pratrubec.
Prostě jen takový nevýznamný čičmunda, což ovšem popírá časovou posloupnost vývoje lidstva. Jak známo, tak Eva byla vytvořena z Adamova žebra. Kdyby Adam neobětoval své žebro, tak by nebyla ani žádná Eva, natož Pramáti. A navíc to tam v tom Ráji podělala právě ona, s tím hadem a jabkem. To znamená, že si ten honosný titul moc nezaslouží. Nenejvýš kdyby byl ten titul doplněn příslušnými adjektivy. Například Pramáti z Adamova žebra.
Kdyby Eva nebyla chamtivá, tak jsme dnes mohli žít věčným životem v Ráji a nemuseli bychom poslouchat Kalouska, protože ten by byl v pekle, kam správně patří. Jestli je Eva něčí Pramáti, tak právě toho Kalouska a vůbec všech těch našich politických šibalů.
Ono to tam na tom začátku je všechno vůbec nějak zmatečné. Zatímco matka je vůči bábě ve vztahu podřízenosti, tak když přidáme předponu pra-, je to všechno naopak. Všechny prabáby jsem ve vztahu podřízenosti vůči Pramáti. U ženských to už tak někdy bývá. To u nás chlapů je to jiné, my se vždycky nějak dohodneme. Žádné ponižující poklonkování Adamovi. My bychom s ním prostě šli pokecat u piva jako rovný s rovným.
Hlavní problém s tou Pramáti byl totiž v tom, že podle pravidel posloupnosti by před ní musela být nějaká Prabába. Jenže tam nebyl nikdo a podle nepotvrzených zpráv roli Eviny prabáby původně zastával sám Hospodin. A protože byl přímo u jejího zrození, tak byl v jistém smyslu dokonce porodní bábou. Což je doslova unikát, protože byl bábou i prabábou u jedné osoby současně.
Jenže jak ho Eva s Adamem naštvali, tak už jim nechtěl dělat žádnou prabábu a natruc udělal prabáby z Eviných dcer. Ostatně pradcera či pracera by zněly dost divně.
První historický praotec se objevil až o mnoho let později a byl to praotec nás Čechů, který ovšem vůbec nebyl Čech, ale Kelt a vůbec se nejmenoval Čech, ale Bój nebo latinsky Boiohemus. Z toho proslulého praotce Bóje nám Čechům zůstala jen ta naše proslulá bojácnost. To kdyby někomu na nás Češích připadalo něco divného, tak po těchto větách už by mohl mít trochu jasno.
Podle některých pramenů prý praotec Čech na vrcholu Řípu mumlal cosi o strdí. Ve skutečnosti však hovořil o tom, že to tam smrdí. Měl totiž podobné věštecké schopnosti jako kněžna Libuše, jenže s tím rozdílem, že ona hovořila o městu, jehož sláva hvězd se dotýkati bude a on hovořil o tom, jaký bude smrad v severních Čechách, až tam jeho potomci postaví včechny ty chemičky.
A tak zatímco Libuše měla proroctví vizuální, praotec Čech měl proroctví čichové, protože tamní kraj je odjakživa zahalen do mlhy. Což mohu osobně potvrdit, jelikož jsem strávil dva roky vojny na žateckém letišti a mlha tam byla minimálně sto dní v roce. Díky té mlze se tam za války podařilo Němcům postavit vojenské letiště, aniž by někdo z nejbližšího okolí vůbec tušil, že tam nějaké letiště je. A tak Čechovi nezbývalo než se při tom prorokování orientovat pouze čichem, protože skrz mlhu viděl kulový.

Takže abych to na závěr shrnul, naší Pramáti Evě bychom měli poděkovat za Kalouska a praotci Bójovi za naší ustrašenost.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 mengano mengano | Web | 26. srpna 2012 v 7:14 | Reagovat

Myslím, že právě nastala doba, kdy se začíná naplňovat Libušino proroctví. Sláva Prahy, obzvláště Dopravního podniku, je už nebeská ;-)

2 Robka Robka | Web | 26. srpna 2012 v 8:05 | Reagovat

Opět velmi výživný článek. Díky za nové informace. S diskriminací dědků máš pravdu a to nejen pro absenci těch a. Zrovna nedávno jsem v obchodě říkala, jak je možné, že existuje babiččina zelenina a nudle a dědeček nemá nic. Mohli by po něm pojmenovat alespoň slivovici. :-D

3 helena helena | Web | 26. srpna 2012 v 10:53 | Reagovat

Výborný článek a co mě dostalo,je polický šibal - krásně zjemněné.
Já bych to zakončila jedním citátem:
"Padouch nebo hrdina-my jsme jedna rodina."
(Limonádový Joe) :D  :D

4 Malkiel Malkiel | Web | 26. srpna 2012 v 12:29 | Reagovat

[1]: No vidíš, z tohoto pohledu jsem se na to ještě nedíval. Na tom asi něco bude. ;-)  :D
Možná jak Libuše viděla toho muže, který tesá práh, byla jen jistá alegorie. Možná to byl někdo z vedení Dopravního podniku, kdo si odtesával peníze do vlastní kapsy. ;-)  :D

[2]: Jo, ta diskriminace dědků je zjevná. U nás mají Babiččinu sekanou a Babiččínu držkovou polívku. To je vyslovená glorifikace babiček. A přitom určitě všechny nejsou hodné. Já bych navrhoval, aby jako alternativní produkt vyráběli například "Držkovou staré megery".:-D

[3]: Termín "šibal" kdysi přinesl do politiky Paroubek, tehdy v souvislosti s případem "pět v českých na stole".
Já jsem k tomu jen přidal to adjektivum "politický". ;-) ;-)  :D

5 Janinka Janinka | Web | 26. srpna 2012 v 13:46 | Reagovat

Mně tvoje zmínka o Kalouskovi a Pekle připomněla, co vyplodil můj prvorozený - když se dostaneme do Nebe, tak stejně budeme v Pekle, protože nás to tam nahoře spálí :-D. Ale když se nad tím jeden zamyslí, nějakou logiku to má :D.

6 Malkiel Malkiel | Web | 26. srpna 2012 v 14:55 | Reagovat

[5]: Na co ti smradi všechno nepřijdou? :-D

7 Iva Iva | 26. srpna 2012 v 22:50 | Reagovat

To rodinné názvosloví je někdy prapodivné, v naší rozvětvené rodině se to jen hemží sestříňaty a bratránčaty. :-D

8 valin1 valin1 | Web | 27. srpna 2012 v 6:15 | Reagovat

Sledovat tok tvých úžasných myšlenek je nádhera. Vysvětlil jsi mi zase spoustu záhad. Díky za moje dobré ráno, díky  tvým článkům.. :-)  :-D  :-)

9 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. srpna 2012 v 13:38 | Reagovat

Tak to všechno rozebrat umíš jen ty,neznáš to úsloví, či jak to lze nazvat- prostě umíš ,, uplést z hovna bič "a (ještě si jím prásknout-dodávám). ;-)  :-D , pro naše vnoučata byl dědeček - děda a babička- bábi (jednu dobu babča podle gumítků, ale jen když byla děvčata malá.)

10 Malkiel Malkiel | Web | 27. srpna 2012 v 21:39 | Reagovat

[7]: U mě se to občas hemží koťaty. :D

[8]: To k mých myšlenek je někdy tak úžasný, že i já sám někdy mívám problém jej sledovat. :D

[9]: Já jsem už od malička všechno rád rozebíral. ;-) :D
Z hovna jsem bič ještě nikdy nepletl. Ale příští velikonoce z něj zkusím uplést aspoň pomlázku. :D

11 Kája Kája | Web | 28. srpna 2012 v 7:49 | Reagovat

Je to pěkně napsané, ale ten SIN mi pěkně rve uši. Je to syn a basta fidli trumpeta.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama