Praktické odkladiště Malkielových myšlenek
______________________________________________________________________________

Typický blog za hranicí dobrého vkusu

______________________________________________________________________________

Srpen 2012

Nepěkné zvyky mých koček

17. srpna 2012 v 21:41 | Malkiel |  Sebrané spisy roztroušeného sklerotika
Já mám své kočky opravdu rád. Stejně jako všechna zvířata, která jsem kdy měl. Ale ty kočky mají některé nepěkné zvyky, které mi docela vadí. Když si třeba večer na chatě čtu v posteli a kočka si zvenku přinese myš. Ne, že by mi vadilo, že chytají myši. Naopak, tomu jsem rád. Jen mi vadí, když si kočka tu myš vedle mé postele chroupe jako brambůrky a ještě při tom labužnicky mlaská.

Černá neni dobrá

16. srpna 2012 v 21:30 | Malkiel |  Témata týdne
Já si osobně myslím, že slovo "černá" už je určitým přežitkem a dnes již nemá ve slovníku naší multikulturní společnosti co dělat. Slovník každé společnosti se vyvíjí podle toho, jak se vyvíjí společnost. Já bych tu černou z českého slovníku prostě vyškrtnul, protože to svádí k rasistickému pohledu na lidi tmavší pleti.
Například americkým černochům už se neříká černoši, ale Afroameričani. Jenže se stále najdou lidé, kteří jim říkají "černý huby". Kdyby se to slovo "černý" vyškrtlo ze slovníku, tak bychom takovým rasistickým nevzdělancům doslova vypálili rybník, protože potom by jim už mohli řikat jen "huby". Což by bylo značně neadresné, jelikož by se nevědělo, o které huby se vlastně jedná a rasisty by přestalo bavit takové označení používat.

Olympijské poskřeky

15. srpna 2012 v 21:30 | Malkiel |  Témata týdne
Tento článek by sice měl patřít spíš do nějaké sportovní rubriky, ale protože se olympijská sportoviště jen hemžila černou barvou a navíc naděje mnohých sportovců na medaili dopadly dost černě, tak si myslím může být přiřazen i k tématu tohoto týdne.

Pozornosti většiny čtenářů jistě neutekla skutečnost, že v uplynulých dnech proběhly letní olympijské hry v Londýně. V deštivé Anglii by se sice tyto hry měly nazývat podzimními, ale nebudeme bazírovat na slovíčkách. Jen pro informaci, podle greenwichské observatoře letošní léto v Anglii připadlo na šestého července mezi třináctou a čtrnáctou hodinou odpolední.
Některým pracovně vytíženým občanům, popřípadě vazebně stíhaným poslancům, však mohly přenosy z olympiády uniknout. A právě pro tyto lidi jsem se pokusil sestavit několik stručných olympijských postřehů, které by se však spíš daly nazvat poskřeky.

Černobílá harmonie

14. srpna 2012 v 21:30 | Malkiel |  Témata týdne
Moje bílá hlava byla tehdy plna černých myšlenek, když jsem nasedal do svého bílého auta a vyrážel směrem na Černou v Pošumaví. Po příjezdu jsem se ubytoval v příjemném hotýlku s bílou fasádou, pokrytém černou šindelovou střechou s bílými vikýři. Černé myšlenky odpluly a budoucnost se jevila zářivě bílá.
Oblékl jsem si černou kombinézu, na hlavu narazil bílou čepici, nazul černé lyžařské boty, připnul bílé lyže, natáhl černé rukavice a vyrazil jsem si zařádit na bílým sněhem pokrytou černou sjezdovku.

Barevný svět a černé díry

13. srpna 2012 v 21:58 | Malkiel |  Témata týdne
Když Hospodin pojal myšlenku, že stvoří svět, tak se rozhodl, že ten svět udělá pěkně barevný. Za tímto účelem si připravil mnoho barev. Jen pro informaci, ta jeho barevná paleta se anglicky jmenuje "United colors of God". Ta paleta pochopitelně obsahovala i černou. Hospodin ale ve skutečnosti černou barvu moc rád neměl. Ostatně, než stvořil svět, tak bylo všechno vůkol černé. Jen černá prázdnota. Takže byl té černé barvy poněkud přesycen. A tak když tvořil svět, dělal všechno hezky barevné. Sem tam sice vyprsknul nějakého černého brouka nebo černou kočku, ale jinak tvořil velmi pestře. Modrou oblohu, modrozelenou vodu, zelené rostlinstvo, žluté slunce, červený oheň, bílý sníh. Nejvíc se vyřádil na květech a na tropických ptácích. Tam barvami opravdu nešetřil.

Léčivá síla psů

13. srpna 2012 v 0:52 | Malkiel |  Témata týdne
Myslím, že není třeba diskutovat o tom, že pes je jedním z nejužitečnějších pomocníků člověka ze zvířecí říše. Hlídá a zahání stáda, vyhledává zavalené v troskách domů i v lavinách, hlídá nám domovy, tahá saně u severních národů, dovede vyčenichat drogy, vystopovat pachatele, ba i pachatele zadržet, pomáhá hendikepovaným, dělá nám společníka ve chvílích samoty, ve chvílích smutku i radosti, stojí vždy při nás a je ochoten pro nás i zemřít.

Šavlozubý tygr v Posázaví

12. srpna 2012 v 22:23 | Malkiel |  Témata týdne
Moje chorobná představa o domácím mazlíčkovi:

Rodiče versus domácí mazlíčci

12. srpna 2012 v 22:16 | Malkiel |  Témata týdne
Titulek tohoto článku často bývá obsažen v dilematech mnoha rodin. Děti skučí a škemrají, že by chtěli zvířátko, zatímco rodiče odporují a zvířátko nechtějí povolit. Dá se říci, že obě skupiny k tomu mají své důvody. Děti pochopitelně většinou jen emotivní, rodiče převážně rozumové a praktické. Záporné stanovisko rodičů je navíc podpořeno zkušenostmi mnoha generací rodičů před nimi.

Můj podpsí život

11. srpna 2012 v 21:43 | Malkiel |  Témata týdne
V zápalu psaní článků o všemožné domácí havěti jsem tak trochu pozapomněl na mazlíčky nejvěrnější a nejmilejší. Před více než rokem jsem však o nich napsal velmi rozsáhlý článek, kde je popsáno všechno. Cokoliv dalšího bych teď o nich psal, tak by to bylo jen opakování již napsaného. Mí věrní čtenáři tento článek již četli. Ale od té doby mi však přibyli další pravidelní čtenáři, tak právě pro ně tento článek otiskuji znovu k tématu tohoto týdne.
Mými osudovými psy se stali chrti. Konkrétně dvě feny plemene greyhound a pes plemene italský chrtík, kterého jsem familiárně nazýval "chrt bonsai". Vzhledově je totiž jakousi zmenšeninou velkých chrtů. Podobně jako mívají Japonci za oknem v květináčích zmenšeniny borovic a dubů. Leč toto plemeno nevzniklo stejným způsobem jako tyto stromy, protože mumie italských chrtíků byly nalezeny již v hrobech egyptských faraonů z doby před čtyřmi tisíci lety. Odtud se později tito psi v souvislosti s expanzemi starověkých Římanů dostali na Apeninský poloostrov, kde zdomácněli, v důsledku čehož jsou nyní nazýváni italskými chrtíky a nikoliv egyptskými.

Smrdí jako fretka

10. srpna 2012 v 21:56 | Malkiel |  Témata týdne
Kdysi dávno moje bývalá manželka zatoužila mít živou fretku. A protože jsem byl rád, že nechce celý kožich z fretčí kůže, tak jsem jí fretku po mnoha peripetiích sehnal. Teprve když už byla fretka doma, tak jsem se z odborné literatury dozvěděl, že termín "fretka" je určitým eufemistickým názvem pro zdomácnělého tchoře. To označení fretka je zřejmě nějaký trik obchodníků se zvířaty, protože žádný normální člověk by si jinak tchoře domů nepořídil.