Praktické odkladiště Malkielových myšlenek
______________________________________________________________________________

Typický blog za hranicí dobrého vkusu

______________________________________________________________________________

Zábava v MHD

11. března 2012 v 22:38 | Malkiel |  Témata týdne
V článku Cestování v MHD může být zdrojem zábavy jsem se zmiňoval o kolektivních způsobech zábavy v hromadných dopravních prostředcích. Mladý člověk prahnoucí po veselém rozptýlení se však mohl pobavit i sám, nebo třeba jen ve dvou.
O jednom oblíbeném způsobu zábavy se již zmiňoval můj kontrastní bratr v jednom z komentářů pod mými články k tomuto tématu týdne.
Za tímto účelem zábavy musel člověk v tramvaji najít uvolněnou přidržovací tyč, nejlépe tu vodorovnou. U ní byl zábavný efekt výraznější. Navíc byl ostatními cestujícími těžko odhalitelný. A především bylo nezbytné toto provozovat v plné tramvaji. Což ovšem nebyl problém. Z doby svého cestování v MHD neznám totiž jiné tramvaje než plné, neřkuli přeplněné.

Smysl zábavy spočíval v tom, že člověk uvolněnou tyčí prudce pootočil a potom s pobavením sledoval, jak ostatní cestující na tyči přehmatávají. Zajímavé to bylo zejména v zatáčkách, kdy museli cestující ručkující po tyči též vyrovnávat náhle vychýlenou rovnováhu.
Podobný způsob zábavy se dal provozovat i na pojízdných schodech v metru. Člověk poněkud vzpříčil gumové madlo běžící podle eskalátoru, které se tím přibrzdilo. A potom už jen sledoval, jak celé řadě cestujících ruka popojela o půl metru dozadu. Zábavné to bylo zejména v nejhlubší stanici na náměstí Míru, kde v jednu chvíli cuklo rukou několik desítek lidí.
S kamarádem jsme při cestování v tramvaji často provozovali rozchechtávání cestujících. Smích je totiž vysoce nakažlivý. Vždy jsme se začali chechtat jako že se smějeme něčemu veselému, co jsme si zrovna pověděli. Když se člověk směje dost dlouho a dost srdečně chechtá, tak rozchechtá i lidi okolo sebe, kteří se potom chechtají a vlastně ani neví proč.
Nebo jsme se chechtali a ukazovali při tom z okna. Ostatní cestující pak lepili své obličeje na sklo a marně pátrali po tom, čemu že se tam smějeme.
Pokud tento druh zábavy někomu připadá pubertální, tak má pravdu. Vždyť jsme tenkrát byli v pubertě a mohu místopřísežně prohlásit, že podobné srandičky už dávno nedělám. Vzhledem k mé ani po desítkách let neukončené pubertě je však možné, že to je pouze proto, že v MHD až na vyjímky nejezdím.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Iva Iva | 11. března 2012 v 23:35 | Reagovat

Pro rozchechtávače jsem velmi vděčný objekt, dokážu propadnout přímo chechtací hysterii,která končí pláčem! Stejně na mě působí ale i plačící lidé třeba na pohřbech, zkrátka když někdo brečí,brečím taky a nejde to zastavit :-D Kolektivní chechtání v dopravních prostředcích bych docela uvítala, škoda ,že se tento druh zábavy nějak vytratil :-(

2 Kontrastni bratr Kontrastni bratr | 12. března 2012 v 0:05 | Reagovat

Také musím připomenout oblíbenou manipulaci s označovacími strojky na jízdenky. Bývaly strojky, do kterého se vsunula jízdenka a tahem k sobě se v nastaveném kódu proděravělo několik z devíti políček. Stačilo si pořídit šestihranný dutý klíč a nenápadně strojek otevřít a změnit kód. Strojků bylo v tramvaji či buse několik a nás bavil zmatek revizora, když bádal, který vlastně kód je
platný :-D :-D

3 Kontrasní bratr Kontrasní bratr | 12. března 2012 v 0:38 | Reagovat

Chytne revizor v tramvaji černého pasažéra, a vystoupí spolu na refýž, k projednání pokuty. Revizor si chce ještě zapálit cigaretu, když mu pasažér povídá: ani si nezapalujte, budeme utíkat !!!

4 signoraa signoraa | Web | 12. března 2012 v 9:49 | Reagovat

Jsem na tom podobně jako Iva, je jen škoda, že už nejezdíš tramvají a že rozchechtávači jsou úzký profil. :-) Určitě je lepší se od srdce zasmát, než se každé ráno koukat na zpruzelé a zamračené spolucestující.

[3]: Ten vtip je "boží" :-D

5 Kontrastní bratr Kontrastní bratr | Web | 12. března 2012 v 10:22 | Reagovat

Našeho společného kamaráda Hliníka nejspíš už znáte z mého blogu. Ten má také nasmrtelnou historku z tramvaje. Kdysi se nosily dlouhé bílé pletené šály, vzadu i vpředu až ke kolenů. Hliník stál v tramvaji za jednou hezkou ošálovanou slečnou. Zřejmě se chtěl seznámit, času málo, slečna chtěla vystupovat, co teď? Hbitě přivázal plandající šálu k přidržovací tyči. Ale ouha, šála po napnutí stáhla slečnu zpět a ta si kecla na zablácené schůdky. Leč zachovala dekórum, udělala krok zpět, rozvázala uzel a zamilovaně se šklebícímu Hliníkovi ubalila facku jako barák, až se zapotácel mezi sedačkami.A se vztyčenou hlavou hrdě vystoupila.  Ono seznamovat se, je náročné. :-D

6 Creamy Kitty Creamy Kitty | Web | 12. března 2012 v 13:56 | Reagovat

Jéje, a mně by se taková rozchechtávačka po ránu v metru hrozně líbila! :D Myslím, že hromadně rozesmátý vůz v metru, tramvaj nebo autobus jsem snad ještě nezažila, což je velká škoda. Nakonec se snad do jejich rozesmátí budu muset pustit sama :-)

7 Kontrastní bratr Kontrastní bratr | 12. března 2012 v 16:21 | Reagovat

[6]: Protože U Joudyho je to na metru I.P.Pavlova (neboli Na slintáku) tak tam založíme rozchechtávací centrum. A kdo bude mít největší úsměv, tak bude ředitelka :-D

8 Amelie Amelie | Web | 13. března 2012 v 11:38 | Reagovat

Další krásný článek. Ty jsi byl pěkné "éro".:-P

9 :Myslící člověk s vrozenou naivitou: :Myslící člověk s vrozenou naivitou: | Web | 13. března 2012 v 15:01 | Reagovat

já si dnes užila skotačení v podpatcích v naší MHD a jako bunus k tomu útrpnému balancu byla pecka hlavou do tyče
jak nenávidím MHD už nejen kvůli tomu smradu z individuí

10 Iva Iva | 13. března 2012 v 17:58 | Reagovat

[9]: :-D Páni,ty musíš být vysoká, to mě tedy nehrozí, ještě tak vyražení zubů o označovací mašinku na lístky! Na tyči visím i s podpadky.

11 Jezurka Jezurka | Web | 13. března 2012 v 18:05 | Reagovat

Tedy takových článků na dané téma! To je síla! Dobré nápady a hezké čtení. A tento poslední článek ve mně vyvolal úsměvnou vzpomínku. To jsem byla ještě o pár desítek let a 10 kg mladší. Jezdila jsem pravidelně MHD - tramvají, i když u nás se říká rychlodráha. (Spojuje dvě města a mezi nimi jezdí o něco rychleji :-) ). Držela jsem se kolmé tyče a sedačky byly kolem dokola, ne za sebou jako teď. Tramvaj zabrzdila, já se otočila kolem své osy i kolem tyče a už jsem seděla jednomu pánovi na klíně. Ten dospával noc a ejhle, to mu to přistálo na klíně! Kolegyně se mohla počůrat, jak se smála, tramvaj byla poloprázdná a ty poznámky okolo! "No jo, to je probuzení, co, mladá na klíně" atd. Ale vzpomínám ráda. Dík za připomínku.
PS: Dala jsem na radu Kitty, šla se k tobě kouknout a určitě ne naposledy. ;-)

12 Malkiel Malkiel | Web | 13. března 2012 v 22:53 | Reagovat

Všem děkuji za komentáře. Obávám se však, že vzhledem k současné permanentní nasranosti občanů by dnes případného rozchechtávače z tramvaje někdo vynesl v zubech. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama