Praktické odkladiště Malkielových myšlenek
______________________________________________________________________________

Typický blog za hranicí dobrého vkusu

______________________________________________________________________________

Jak jsem byl pohlcen záchodem

25. února 2012 v 0:19 | Malkiel |  Témata týdne
Jedna z věcí, kterou nás ve škole neučili, je skutečnost, že záchod je nejdůležitější místností v bytě. A to zejména pokud člověk žije v husté městské zástavbě. K tomuto zjištění jsem došel právě v těchto dnech v souvislosti s dějem, který popisuji níže v tomto článku.
Pozornosti častějších návštěvníků možná neuniklo, že se minulý týden výrazně snížila frekvence nově zveřejňovaných článků na mém blogu. Minulý týden jsem dokonce ustanovil svůj vlastní negativní rekord a uveřejnil pouze dva články. A to jeden z nich byl takzvaně ze šuplíku.

Hlavní příčinou je fakt, že jsem se po loňské rekonstrukci kuchyně konečně pustil i do rekonstrukce koupelny a záchodu, která mně zcela pohltila. Ne že bych až tak výrazně stál o to, být pohlcen záchodem. Jenže když už se člověk pustí do přestavby sociálního zařízení, tak se u toho nemůže moc flákat, pokud ovšem nemá vyměšovací systém vyveden bokem do pytlíku. Než odpojí vodu a hlavně záchodovou mísu, tak si musí náležitě rozmyslet následující kroky, nebo si pro příští dny zadělá na pěkné problémy.
V případě dočasné neexistence záchoda si totiž člověk teprve uvědomí, jak je toto obyčejné zařízení navýsost důležité pro život člověka, narozdíl třeba od kuchyně. Když jsem předělával kuchyň, tak jsem se prostě stravoval studenou stravou. Trávicí systém se dá ošidit, vyměšovací nikoliv.
Při rekonstrukci sociálního zařízení se člověk potýká s různými problémy, z nichž tím příjemnějším je rozhodování kam umístit zrcadlovou skříňku, ale i s problémy méně příjemnějšími. Jako je například kanalizační potrubí. A to zejména v případě, kdy jsou nad vámi další tři patra pilně vyměšujících obyvatel. V takové situaci je práce s odpadním potrubím vysloveně eklhaftní záležitostí.
Člověk kouká do otvoru v kanalizační stoupačce a přemýšlí o tom, kterak tam napojí odpad od vlastní záchodové mísy. Náhle se však soused o jedno či více pater výše rozhodne spláchnout svoji záchodovou nadílku. V důsledku čehož vám okolo obličeje proletí lejno jako cep, doprovázené proudem splaškové vody. V tom okamžiku má člověk neodbytný pocit, že se sám stal součástí kanalizačního systému.
Pro celkové vylepšení situace se z otvoru ve stoupačce vyvalí puch jako z konečníku mamuta. Tak nějak si musel připadat pravěký lovec, když vrazil oštěp do zadní části mamuta, za což se mu zraněný chobotnatec odvděčil důkladným ofouknutím z bolestí uvolněného svěrače konečníku.
Naštěstí už mám v zprovozněn fungl nový sprchový box s masážními tryskami, tak mohu ten fekální puch ze sebe spláchnout mikroskopickými proudy blahodárné vody, kteroužto možnost výše zmiňovaný pračlověk neměl. Ale zase měl možnost vykonat potřebu kdekoliv se mu zachtělo, aniž by si musel lámat hlavu s neexistencí záchoda.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 King Rucola King Rucola | Web | 25. února 2012 v 5:31 | Reagovat

Samozrejme som si znizenu frekvenciu vsimol, ale nic zleho si nemyslel, pretoze u nas su skolske (sportove) prazdniny. Tak som si myslel, ze si tiez na prazdninach. Ale ze sa jednalo o telepatiu som netusil! ;-) V ramci prazdnin totiz musim do kadejakych muzei. Vnuka fascinuje "velky mamut s velkymi ocami", pricom tie "oci" som dlho nechapal. Jednalo sa o diery v lebke, kde asi mal ten pan kedysi oci. :-) Blba asociacia z mojej strany vznikla, ked som si snazil predstavit tie organicke casti kostry, konkretne gule, mamutie varlata. Telepatia so zaverom Tvojho clanku.
Ale aj na zaciatku clanku to uz "telepatovalo".
Skutocne si clovek skolou odchovaly neuvedomuje, ze hajzel je najdolezitejsia cast podorysu. Po nastahovani do nasho terajsieho obydlia bola nasa prva starost, pristavit si este jeden zachod, aby nevznikali hadky, kto ide prvy. Stavali sme to sami. Logicky, ze po dvanastich rokoch nasej stavby este stale nie je uplne hotovy. Je funkcny, ale...Tak som prave tento prazdninovy tyzden kazdodenne dumal, kedy ten hajzel konecne dokoncim. Zacal som - telepaticky riadeny - s Tebou tento tyzden, (tiez som znizil frekvenciu mojich ucenych prispevkov na TT) ale hotovy tak skoro nebudem. Na pocitaci pod "to do" mi uz desat rokov svieti na prvom mieste: "dokoncit hajzlik". :-D Tak skoro to asi nebudem moct vymazat.

Hlavne, ze funguje. :-D

2 Robka Robka | Web | 25. února 2012 v 8:56 | Reagovat

Vzpomněla jsem si při tomhle povídání na situaci, kterou jsem zažila před mnoha lety. Tehdy nám v baráku dělali nové stoupačky a rozkopali místnost, ve které se nacházel záchod i koupelna. Měli jsme ve zdi díry, přes které jsme se se sousedkou mohly klidně bavit a vidět na sebe, aniž bychom potřebovaly web kameru. Na celý barák byl funkční jeden záchod v mezipatře, ovšem ten byl z důvodu smradu nepoužitelný. Každý tam totiž chodil vylévat svou nadílku, kterou doma vykonal do kyblíku. A taky jsme měli v celém domě jen jeden kohoutek s vodou. Celá ta sranda trvala dva měsíce. Dva měsíce bez hajzlu a koupelny, s rozkopanou kuchyní, kde se nedalo vařit. Navíc díky asociálům se v baráku rozutekly blechy a nastěhovaly se ke mně do bytu. To byla legrace, když jsem ráno vstala ve svém zaprášeném a zabordeleném pokoji, vlezla v kuchyni do cuklí a v tu ránu měla na nohách smečku blech! Chuťovka.
Pak přišli řemeslníci z byťáku a že budou dělat sprchové kouty. Já měla v bytě vanu a jelikož jsem v té době měla pračku vířivku, využívala jsem vany k máchání prádla. Ovšem řemeslníci byli nesmlouvaví - prostě téměř nová vana půjde pryč. Pak mi jejich šéf nabídl, že  to nějak udělá,abych si svou vanu mohla ponechat, jenže já hloupá nevěděla, co za to bude chtít. Bohužel měl smůlu. Nakonec se mi povedlo obhájit vanu i bez toho, že bych na sebe musela nechat šáhnout. No, taky nás to ve škole neučili, ale život, ten nás zocelil. Jaká to byla úleva, když jsem se po dvou měsících zbavila blech a mohla se umýt ve své vaně (teda, ne že bychom se předtím nekoupali, chodili jsme k rodičům). :-)

3 Kerria Kerria | Web | 25. února 2012 v 9:49 | Reagovat

Také jsem zažila rekonstrukci záchodu a koupelny. Byla to první věc, kterou se manžel rozhodl opravit a to tak, že důkladně. Dalo by se říct, že celé sociální zařízení zboural a postavil znovu. Zůstaly jen obvodové zdi, které bylo nutno podřezat. Při podřezávání se mu povedlo (neplánovaně) vybudovat z koupelny francouzské okno na dvůr. To se nakonec ukázalo jako výborné, protože suť už nebylo nutné transportovat přes obytné prostory a instalatérovi to značně výměnu odpadního vývodu do kanálu.
Bez koupelny a záchodu jsme byli asi 2 týdny, ale nás netrápil problém městské zástavby. Na hnojišti je to docela romantické. :-D

4 VendyW VendyW | Web | 25. února 2012 v 10:47 | Reagovat

Perfektní článek, zasmála jsem se hlavně při tom pohledu do potrubí....ovšem sorry, ale ještě víc mně zaujala ta Rucolova představa těch mamutích gulí....popravdě něco takového bych docela ráda viděla :-D  :-D

5 deepwell deepwell | Web | 25. února 2012 v 11:04 | Reagovat

Úplnou náhodou jsem rozklikla, trochu zlomyslně pobavila a zároveň mě zalil pocit deja vu, asi vcelku příjemný, neb z dob časného mládí :)
Zážitek mám podobný jako ROBKA. Panelák byl rozdělen vertikálním řezem na dvě poloviny (dodnes nechápu dle jakého klíče byly řešeny byty uprostřed ;)) a vždy jedna polovina byla rozkopána, také asi na ty dva měsíce a místo jednoho vlastního sociálního zařízení pro každý byt bylo zřízeno jedno společné, v kočárkárně.
Já jsem od malička člověk sociální a družný, takže mně každoranní společné stání ve frontě před kočárkárnou, přišlo jako docela fajn zážitek ;)

6 Malkiel Malkiel | 25. února 2012 v 13:02 | Reagovat

[1]: Možná by bylo dobré si to dokončení rekonstrukce WC nechat jako životní derniéru. Dodělat záchod, hodit tam poslední bobek a naposledy vydechnout. :D
[2]: S výměnou stoupaček mám taky zkušenosti, už mám o tom dokonce připravený článek v hrubém nástinu. U nás ta výměna stoupaček naštěstí trvala jen týden, protože to bylo už v době, kdy se veškeré potrubí dělalo v plastu.
[3]:  No jo, v takové situaci je vlastní hnojiště k nezaplacení. :D
[4]: No, mně osobně gule nějak nezajímají. A to ani mamutí, ani nikoho jiného. :D
[5]: Já jsem taky družný člověk, ale svoji družnost raději projevuji jinde, než ve frontě před záchodem. V situacích akutní potřeby a nedostupnosti WC spíš bývám nevrlý. :D

7 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 25. února 2012 v 13:03 | Reagovat

Náš záchod slouží i jako kulturní místnost, táta před lety  nainstaloval stojan na noviny a teď tam přidává samé věci na zamyšlení z naší politiky. Pak už je jen problém se zámkem, který je tak vyviklaný, že se jednou co nevidět zamkne sám a my budeme pociťovat absenci záchoda.
Jednou jsem se spolužačkou přišly na to, že veškeré debaty končí u hoven. Svět vznikul z hovna a zase se doň obrátí, toaleťák je nejdůležitější věc, co máme doma a záchod s ním. A když se najíme, nestane se nic než opět hovno. Filozofické téma a mě nedávno popadl nápad, jak hovna využít.

8 Malkiel Malkiel | 25. února 2012 v 13:08 | Reagovat

[7]: Máš pravdu, že mnoho debat končí u hoven. Ostatně, můj blog v poslední době taky vypadá dost fekálně. :D
Ten nápad využití hoven bych zrovna uvítal, když mám právě odmontovanou záchodovou mísu. :D

9 Vendy Vendy | Web | 25. února 2012 v 15:04 | Reagovat

Juj, nezávidím ti. Fekální věci tak nějak odsunujeme stranou a příliš se o nich nebavíme.
Jak je hajzlík důležitý, ale opravdu důležitý, na to jsem přišla na služebkách, když jsem jezdila po stavbách kontrolovat matroš (byla jsem skladnice u jednoho montážního oddílu). Nezbytná výbava do tašky - nějký pišingr, flaška s nějakým pitím, nejlépe 0,7l, ta byla skladnější a ne tak těžká, a toaleťák - buď půlrolička nebo odmotaný kus. První starost - kde se na místě vyskytuje nějaké wc. Protože jsem jezdila vlakem, nemohla jsem si dopřát luxus návštěv benzínek (které jsou už dnes vybaveny). WC ve vlacích bylo ohromné, mělo opravdu úroveň, WC na nádraží bylo někdy zamčené a pokladní i s klíčem k nedosažení, protože měla právě pauzu...
No prostě sranda.
Doufám že záchodové legrácky už máš za sebou a pěkná WC mísa už stojí tam, kde má. Včetně funkčního splachovadla... :-?  ;-)  :-)

10 Malkiel Malkiel | 25. února 2012 v 16:20 | Reagovat

[9]: Mísa nestojí, neb jsem se rozhodl zabudovat závěsnou mísu. Kvůlivá uklízení je to pohodlnější, neboť se dá pod ní krásně vytřít, zatímco stojící mísa se musí obtírat okolo. To víš, my chlapi kvůli své pohodlnosti uvažujeme prakticky. :D
No, ale ta montáž závěsné mísy je složitější a hlavně se to musí pořádně přidělat. Kdyby mi přišla domů na návštěvu nějaká baculka, tak aby se to s ní neutrhlo. :D Tudíž jsem teď právě po lokty v hovínkách. Naštěstí jsou jen moje. Ale smrdí jak od cizího. :D

11 deepwell deepwell | Web | 25. února 2012 v 16:27 | Reagovat

[10]: S výhodou závěsné mísy je to jistě pravda, akorát se výhoda vytráci, pokud ji "někdo" zavěsí asi 2cm nad zem...  ;)

12 Malkiel Malkiel | 25. února 2012 v 16:49 | Reagovat

[11]: Pověsit závěsnou mísu 2 centimetry nad zem může buď lilipután nebo debil. :D

13 deepwell deepwell | Web | 25. února 2012 v 17:06 | Reagovat

[12]: Souhlasím :) A vzhledem k tomu, že lilipután zjevně nebyl, to byl... ;) ;)

14 VendyW VendyW | Web | 25. února 2012 v 17:40 | Reagovat

No šak si chlap a tak tě žádné gule zajímat nemusí, já jsem ženská a tohle mne zase naopak zajímá hodně :-D. No a náhodou i s tím fekálním humorem jsi se dostal do top 5 za minulé TT, aneb Co by bylo....

15 Malkiel Malkiel | 25. února 2012 v 18:37 | Reagovat

[14]: No já nevím, ale osobně si myslím, že my chlapi máme důležitější orgány než gule.:D Ale mohu se mýlit. Což by ovšem pro mně bylo překvapením, kdybych se na stará kolena dozvěděl, co vy ženy u nás vlastně upřednostňujete.
Ale s těma mamutíma gulema bych se rozhodně tahat nechtěl. :D

16 Iva Iva | 25. února 2012 v 22:29 | Reagovat

Hééézký článek ze života. Jestli si napojuješ hajzlík sám,tak jseš tedy dobrej, po zkušenostech s instalatéry se však zase tak moc nedivím. U nás se říká ,že jednotkou blbosti je jeden instalatér. Nechci nijak znevažovat jejich velmi záslužnou práci,ale máme s nimi opravdu velmi špatné zkušenosti. Na nepříjemné a páchnoucí zážitky určitě zapomeneš s prvním spláchnutím! :-D

17 Latryna Latryna | Web | 26. února 2012 v 5:04 | Reagovat

Tiež sme prerábali ako kúpelňu, tak aj vécko... Našťastie, mám šikovného manžela, takže sa na tieto "radostné" práce vrhol sám.
Čítam tu že Ťa zaujíma železnica - ak máš záujem, pozri na môj blog :
http://latrynask.blog.cz/rubrika/zeleznica
Zdravím - Viera :-)

18 Vendy Vendy | Web | 26. února 2012 v 19:29 | Reagovat

[10]: :-D  :-D  :-D Ajajaj.
Ale vydrž! A budeš odměněn, protože když jej řádně připevníš, nebudeš muset v příštích měsících spravovat utržené záchody!
Máš opravdu parádní víkend... :-D  :-D  :-D

19 Janinka Janinka | Web | 27. února 2012 v 8:48 | Reagovat

Snížené frekvence jsem si nevšimla, páč jsem na net lezla minimálně.

Taky bych potřebovala zrekonstruovat koupelnu a záchod. Akorát se tomu bráním, protože byt není náš a navíc při představě, že by na mně mohla vylétnout hovna pětičlenné cikánské rodiny zeshora, se mi dělá trochu nevolno :-D.

20 kam kam | 23. října 2016 v 11:45 | Reagovat

Ja sem myslel ze si opravdu spadnul to toho hajzlu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama