Praktické odkladiště Malkielových myšlenek
______________________________________________________________________________

Typický blog za hranicí dobrého vkusu

______________________________________________________________________________

Únor 2011

Iluze Na Struze

28. února 2011 v 23:09 | Malkiel |  Poetické blouznění
V restauraci Na Struze
tam jsem ztratil iluze
když mi díky obsluze
došly všechny peníze

Nebyly to haluze
ani mozku kontuze
máš tam draho tak tuze
hostinský, ty opruze

Však ve světle erozí
které lidstvu dnes hrozí
už mně tolik nemrzí
ztráta vlastních iluzí


Tato báseň opět nemá žádný význam, stejně jako žádná z mých básní. Jen jsem potřeboval něco, co by se rýmovalo na Ztrátu iluzí.

Po sexu do špinavé košile II

27. února 2011 v 23:39 | Malkiel
V nedávném článku Po sexu do špinavé košile jsem se pokoušel rozluštit hádanku z filmových pláten, jestli si ženy ráno po sexu opravdu oblékají mužovu košili. Za tímto účelem jsem do článku umístil i anketu. Anketa k mému překvapení přinesla nečekané výsledky. Tuto anketu pochopitelně nelze považovat za nějaký reprezentativní průzkum, ale o něčem to přece jen vypovídá.

V Blogánii se něco podělalo

27. února 2011 v 23:22 | Malkiel |  Sebrané spisy roztroušeného sklerotika
Milé děti, za devatero horami a za devatero lesy leží malé království, které se nazývá Blogánie.
V Blogánii vládne král, který sám sobě říká JÁ NEJVĚTŠÍ. Možná si tak neříká, ale přinejmenším si to myslí. Král v zemi vládne přísně a spravedlivě. Přesněji řečeno, vládne spíš přísně než spravedlivě. To už se někdy milé děti tak stává, že některým lidem stoupne sláva a moc do hlavy, a potom nevědí co roupama. A proto se jeho poddaní o něm a o jeho vládnutí smí vyjadřovat jen pochvalně. Jak se nějaký poddaný vyjádří neuctivě, tak šup, hned dostane po létech. Přičemž, co je nebo není neuctivé, o tom si rozhoduje sám král.

Život mívá smysl pro humor

26. února 2011 v 23:25 | Malkiel |  Sebrané spisy roztroušeného sklerotika
Spojení křestních jmen a příjmení někdy přináší humorné kombinace. Moje pra-prababička měla nezvyklé křestní jméno Tekla. Toto ženské jméno pochází z Blízkého Východu a jeho jedinou známou nositelkou je svatá Tekla z Ikonie, souputnice a učednice apoštola Pavla z prvního století po Kristu.

Že by cenzura?

26. února 2011 v 23:12 | Malkiel |  Témata týdne
Před chvílí jsem zveřejnil kritický článek ke špatnému fungování nového textového editoru, protože se mi vinou špatné funkce editoru smazaly tři články uložené v rozepsaných, mimo jiné též článek o sexu, který měl být umístěn v této rubrice. A ejhle, článek byl během deseti minut bez upozornění smazán. To je ale rychlost. Tisíce blogerů si už toho špatného fungování editoru všimlo, v komentářích o tom píší a nadávají na to, ale do článku se o tom nesmí napsat. Co k tomu dodat?

K sexu patří i humor

26. února 2011 v 0:06 | Malkiel |  Témata týdne
Vtipy o sexu jsou vděčným tématem. Ty, které jsou prezentovatelné pouze v pánské společnosti ovšem raději vynechávám.

Muž středního věku je na komplexní prohlídce u lékaře. Lékař si prohlíží výsledky, pokrucuje hlavou, až se muže zeptá: "Jak jste na tom se sexem?"
Muž odpoví: "Tak dvakrát za měsíc."
"Ale pane, to je ve vašem věku strašně málo."
"No, víte, já si myslím, že to je až moc, na to že jsem katolický kněz."
*

Zrodila se nová celebrita

25. února 2011 v 22:50 | Malkiel |  Sebrané spisy roztroušeného sklerotika
Ještě před pár dny jsem si myslel, že komerční televize nemůže klesnout hlouběji, než klesla TV Nova uvedením tureckého veledíla "Tisíc a jedna sračka". Mýlil jsem se však. Je to možné. Televize Prima v soutěži o diváka přišla s těžkým trumfem a chystá se naše diváky obohatit novou reality show "Šéfka".

Jak jsme meškali šukání

24. února 2011 v 23:38 | Malkiel |  Témata týdne
V dobách, kdy polovinu Evropy ovládal bolševik, nešlo nikam moc jezdit za hranice. V úvahu připadalo Polsko, NDR, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. V Rumunsku to byl "svrab a neštovice", a Bulhaři odjakživa bulhali, ale i přesto vesele kráčeli k socialismu, řečeno slovy Miloslava Šimka. A navíc ty země byly dost daleko na to, aby si tam člověk zajel jen trochu "zapařit". Jako nejvhodnější země k návštěvě se tedy jevilo pouze NDR, Maďarsko nebo Polsko. A do posledně jmenovaného Polska jsme právě často jezdili, protože se tam chlastalo krásně lacino a navíc se člověk mezi věčně ožralými Poláky moc nevyjímal. Narozdíl od germánsky spořádaného NDR, kde místní občané seděli v hospodě u zteplalé třetinky piva celý večer. Endéráci pro změnu jezdili pařit k nám, kde se mohli narozdíl od jejich domoviny pořádně rozšoupnout.
Na turisticky zajímavých místech bývali návštěvníci Polska na ulici oslovováni místními občany, kteří jim nabízeli ubytování v soukromí. Nabídka ubytování byla doprovázena obligátní otázkou: "Šuka pan mieškanie?" "Šuka" v polštině znamená "hledá" a "mieškanie" znamená "ubytování", slovo "pan" znamená to samé co v češtině a současně je to jakýsi polský způsob vykání. Věta přeložená do češtiny tedy znamená: "Hledáte ubytování?"
Když jsme jednou zase s partou kamarádů vyrazili do Polska na "spanilou jízdu", tak okamžitě po zastavení ve Wroclavi se ke mně přitočila jakási Polka s tradiční otázkou: "Šuka pan mieškanie?" Protože jsem se s ní nechtěl moc vybavovat, tak jsem ji odbyl slovy: "Ne, já nešukám meškání. Já meškám šukání!"
A tak zatímco Polka na mně koukala nechápavým pohledem, protože moje odpověď v polštině zcela ztratila smysl, neboť vyzněla "bydlím hledání", tak mí kamarádi se váleli smíchy po chodníku. Význam slov "meškám šukání" myslím není třeba nijak vysvětlovat. Bylo nám všem tehdy okolo pětadvaceti a v tom věku mladý muž "mešká šukání" prakticky nepřetržitě. Furt je toho málo. Teda za mého mládí tomu tak bylo.
O dalších příhodách z Polska si čtenář může přečíst v článku Patálie v Polsku.

Krkolomná cesta za sexem

23. února 2011 v 22:22 | Malkiel |  Témata týdne
O mužích je známo, že jsou pro dosažení svého sexuálního cíle mnohdy schopni dokázat téměř nemožné. O mladých mužích to platí několikanásobně. Oni jsou k tomu samci od přírody tak nějak naštelováni. Muži jsou někdy ochotni absolvovat dlouhé a neskutečně krkolomné cesty jen proto, aby dosáhli orgasmu trvajícího několik vteřin.
Před mnoha lety, ve věku krásných 19 jar, jsem se chystal na vojnu a pochopitelně jsem si hodlal v civilu ještě dostatečně užít. Asi týden před nástupem na vojnu jsem se na diskotéce seznámil s jednou sympatickou dívkou a velmi to mezi námi zajiskřilo. Když jsem se posléze dozvěděl, že její rodiče jsou na chatě a že bych mohl být pozván k ní domů, tak už to vzplanulo jasným plamenem.

Po sexu do špinavé košile

22. února 2011 v 23:28 | Malkiel |  Témata týdne
Již několik let se zamýšlím nad záhadou, které se mi dosud nepodařilo přijít na kloub. Všichni se s tím již určitě mnohokrát setkali na filmovém plátně nebo na obrazovce. Muž se seznámí se ženou a dříve nebo později mezi nimi dojde k sexu. A ráno běhá žena po bytě v mužově košili. Já jsem podobných rán za svůj život prožil již nepočítaně, ale nikdy se mi nestalo, že by si nějaká žena na sebe navlékla moji košili. A notabene, v takových situacích ráno ještě často dochází k pokračování večerního děje. Mně by se teda zrovna moc nechtělo objímat ženu v mé košili, měl bych z toho dojem, že objímám sám sebe. To by si mohla na sebe ještě obléknout zbytek mého oblečení a měl bych pocit, že tam jsem s nějakým transvestitou.