Praktické odkladiště Malkielových myšlenek
______________________________________________________________________________

Typický blog za hranicí dobrého vkusu

______________________________________________________________________________

Leden 2011

Krávy, volové a hovada

30. ledna 2011 v 22:32 | Malkiel |  Sebrané spisy roztroušeného sklerotika
V diskuzi pod mým minulým článkem prohlásil bloger David Bachmann, že je mu záhadou, proč bývají ženy identifikovány s krávami a muži s hovady nebo voly. Že prý ani geniální Sigmund Freud o tom ve svém díle nikde nepíše. Pokusil bych se tedy zaplnit tuto mezeru v díle pana Freuda.
Domnívám se, že vysvětlení by mohlo být jednoduché. Pokud se rozhlédneme po zvířatech, která běžně známe a nebo s nimi dokonce přicházíme do styku, tak bezkonkurenčně nejtupější výraz mají krávy a volové. A nejen to, že mají tupý výraz. Oni jsou tak nějak celí tupí. Jsou zcela bez emocí. Do krávy můžete kopat a ona ani nehne brvou, jen dál tupě čumí. Dovedete si například představit, že by si kobyla nechala nasadit na cecky odsávačku a dovolila ze sebe pumpovat mléko?
Rozsáhlé oblasti severní Ameriky a Austrálie byly kolonizovány právě díky dobytčím spřežením. Totéž platí i pro Afriku, kde búrští vortrekeři dobývali nehostinnou jižní část tohoto kontinentu.
Žádní ušlechtilí koníci, jak to zkresleně vidíme ve filmech, ale obyčejný a tupý dobytek. Dobytek totiž vydrží mnohem více než kůň, utáhne mnohem více nákladu a díky silným kostem je i méně zranitelný než kůň. Což bylo pro osadníky zásadním faktorem, protože tažná zvířata bývala jejich jediným majetkem na cestách k vysněnému ráji. Současně je dobytek méně náročnější na stravu, což bylo důležité zejména na vyprahlých pláních nových kontinentů. Když byl na cestě nedostatek trávy, tak dobytek sežral cokoliv. Okusoval keříky, kaktusy i sluncem spálenou trávu. Kůň je fajnšmekr, ten chce zelenou pastvu nebo seno. Ten by například nejedl granulované vlastní výkaly, jako se to dělalo v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století u hovězího dobytka. Prvními osadníky nových kontinentů byli zejména sedláci. Oni tam šli za půdou, kterou nemohli v Evropě získat, protože už byla dávno skoupena bohatými. Sedlák uvažuje vždy prakticky a racionálně. Pro sedláka má dobytek mnohem větší užitnou hodnotu než kůň. Kráva jim dávala pochopitelně telata, mléko, tahala náklady, tahala pluhy a když dosloužila, tak dala maso k jídlu, kůži na boty, rohy na knoflíky a kopyta na klíh k lepení nábytku. Vůl kromě telat a mléka dával to samé, navíc utáhl hodně nákladu, protože je prostě silný....jako vůl.
Není pochyb o tom, že nejužitečnějším živočichem, jakého kdy člověk měl, je právě hovězí dobytek. A to navzdory vzletným prohlášením o "nejkrásnějším pohledu z koňského hřebetu" nebo o psu jako nejlepším příteli člověka. Ani pes ani kůň za celou historii společného života neudělali pro člověka zlomek toho, co tupé krávy a hloupí volové.

Stará sebevražda

30. ledna 2011 v 0:23 | Malkiel |  Témata týdne
Muži používají široké spektrum označení pro ženy. Na začátku toho spektra se nacházejí termíny jako "beruška", "myšička" nebo "kočička", které jsou většinou vyslovovány pouze v počátečním poblouznění. Na druhé straně spektra se vyskytují pejorativnější označení, jako je například "stará rachejtle", "stará žaluzie" nebo "stará rapsodie". Téměř na úplném konci se vyskytuje termín "stará vražda", který vyjadřuje nejvyšší opovržení. Ani tento termín však není konečný. Pokud si nějaký muž v náhlém pomatení smyslů vezme ženu s tímto označením za manželku, stává se z ní "stará sebevražda".

Kráva.cz

29. ledna 2011 v 23:41 | Malkiel |  Sebrané spisy roztroušeného sklerotika
V souvislosti s edičním plánem internetových magazínů, který byl zveřejněn v článku Krásná.ale.blbá,cz, se podařilo vypátrat další plánované tituly.
Z úst mnoha žen často můžeme zaslechnout věty jako například "Já kráva mu ještě vařím a peru" nebo "Že jsem si já kráva tenkrát radši nevzala Pepu od sousedů" popřípadě "Kde jsem teď mohla být, kdybych já kráva tenkrát poslechla mámu, když mně před tebou varovala". Pro tyto ženy je určen internetový magazín s názvem Kráva.cz. Na přiloženém obrázku si můžete prohlédnout grafický návrh hlavní strany připravovaného magazínu.

Dalším plánovaným titulem bude magazín o mužích se specifickým zaměřením na jejich koníčky, s názvem Hovado.cz

Posledním plánovaným titulem bude další magazín o mužích s názvem Prase.cz

Televizní sebevražda

29. ledna 2011 v 3:45 | Malkiel |  Témata týdne
V článcích k současnému tématu týdne již bylo popsáno mnoho způsobů dobrovolného odchodu z tohoto světa. I já sám jsem se v mých předešlých článcích o některých způsobech zmínil. V tomto článku se chci zmínit o způsobu, který jsem si já sám pojmenoval "televizní sebevražda". Nebezpečí tohoto způsobu spočívá v tom, že je nenápadný a pomalý. Nicméně zcela spolehlivě hlodá těla i duše fanatických televizních diváků. Jedním ze sebevražedných faktorů je přímý fyzický dopad na lidské tělo při častém a pravidelném vysedávání u televize. Špatně fungující krevní oběhový systém, prakticky paralyzovaný lymfatický systém, degenerace páteře a pochopitelně nevratné poškození očí.
Jen pro zajímavost musím prozradit, že moje babička s dědou neměli televizi a babička začala brýle na čtení nosit kolem šedesátky, děda až kolem sedmdesátky. Respektive, televizi vlastně měli, protože otec jim kdysi daroval naši tehdy již zastaralou televizi s malou obrazovkou. Televize však u nich běžela pouhých deset minut, když jim otec předváděl ovládání. Potom už ji nikdy nikdo nezapnul. Děda, který se narodil na přelomu 19. a 20. století, odmítal novoty. Televizi říkal "pumprdlíci" a odmítal se na ni koukat. Tak se u nich doma z televize stala polička na sošku a vázu.
Nechci tady však provádět nějakou zdravovědnou osvětu. Já bych rozhodně nebyl tím správným lektorem, protože dávám svému tělu tělu docela zabrat.
Pro mně je důležitějším faktorem zdraví duše. Jedno staré moudré rčení říká, že "když je zdravá duše, tak je zdravé i celé tělo". A zde se právě dostáváme k tomu sebevražednému působení při hojném sledování televize. Abych to napsal srozumitelněji, tak to prostě znamená, že se z televize blbne. Ohromné množství sledovaných kanálů a pořadů lidem dělá v hlavách dokonalý binec. Navíc televize negativně ovlivňuje lidskou vůli, emoce i vnímání reality života. Běží například film, kde černoch surově někoho zabije a při vyšetřování se ještě vysmívá policii. Spousta diváků v té chvíli začíná emocionálně nenávidět černochy. Bum, další film a tam je zase brutální Asiat, a nenávist se obrací k Asiatům. Potom zase jakýsi tetovaný běloch zneužije dítě a prásk, lidé nenávidí tetované muže. Totální guláš v emocích, nadledvinky jako šílené vypouštějí hormony spojené s emocemi. Večer a v noci, kdy by měly být v klidu, protože při našem stresovém způsobu života se přes den napracují až dost. Po takovém emotivním filmu by si měl jít člověk spíš zaběhat, aby spálil nezpracované hormony, které v okamžiku, kdy opadne emoční a stresová iniciace, působí na naše tělo toxicky. Nezpracované hormony se potom v lidském těle ukládají v tkáních nebo orgánech a do budoucna působí tak trochu jako trojský kůň. Není to vůbec náhodou, že v tzv. "vyspělém" světě rapidně rostě spotřeba antidepresiv, anxiolytik a sedativ. To má všechno právě spojitost s hormonálním systémem.
Dnes dávali na Nově jakýsi katastrofický film o letadle. Takových filmů již byly natočeny stovky a nemine týden, aby na našich televizních stanicích aspoň jeden neběžel. Ve většině těchto filmů figurují letadla typu Boeing 747 a mají jako podle mustru opsaný primitivní scénář - teroristi nebo šílený únosce, poškozené letadlo, plačící a křičící pasažéři, panika, hysterie, několik mrtvých cestujících, zastřelení nebo otrávení piloti a pochopitelně hrdina nebo více hrdinů zachránců. S letadlem nakonec přistává člověk, který má letecký průkaz na sportovní letadélko, někdy dokonce letuška, kteří dostávají pokyny k řízení letadla z letištní věže. Radiové spojení však většinou vypadne a tak si hrdinové či hrdinky musí nakonec poradit sami. Ale protože zřejmě mají všichni nadpřirozené schopnosti, tak všechno vždy dobře dopadne, letadlo zastaví až na konci ranveje, blikající majáky hasičů, sanitek a policejních aut, šťastná objetí zachráněných. A zbytek přeživších padouchů skončí v policejních poutech. Prostě absolutní a stále se opakující happyend.
Nechápu, že se na tyto filmy může dívat někdo s IQ vyšším, než je hranice debility.
Přiznám se, že v devadesátých letech jsem několik takových filmů též viděl. A to zejména díky tomu, že jsme byli léta krmeni převážně žalostnou socialistickou kinamatografií a filmy ze Západu pro nás byly jako zjevení z jiného světa.
Tyto letecké katastrofické filmy jsou plné neskutečných technických blábolů. Hlavní hrdina vyleze z trupu proudovým motorem a ve výšce 10 kilometrů chodí po křídle jako Pan Tau. Jedním z velmi rozšířených blábolů je tvrzení, že když někdo prostřelí trup letadla, tak se vždy vyrve velká část trupu a vzniklý otvor vysává nešťastné cestující, letadlem poletují papíry a oblečení.
S oblibou sleduji pořad "Bořiči mýtů" vysílaný na kanálu Discovery. V tomto pořadu právě vyvracejí různé mýty, zaběhlé fámy, "zaručeně" pravé události a filmové nesmysly. A v jednom z pořadů právě zkoušeli co to udělá, když se prostřelí trup letadla. Na zemi natlakovali vyřazené dopravní letadlo, aby simulovali stejné tlakové poměry jako ve výšce 10 kilometrů a dálkově spustili uvnitř umístěnou pistoli. A světe div se, nic se nestalo. Žádný kus trupu se neurval. Jen malá dirka, která by šla ucpat kapesníkem nebo žvýkačkou a minimální pokles tlaku, který dostatečně vyrovnaly kompresory.
Ani když prostřelili okno, tak se nic nestalo. Nevylétlo celé okno a nevysálo to ven figuríny i se sedačkami. Nic, jen malinká dírka v okně.
Já jsem se dnes díval na Schreka III. Vzhledem k tomu, že jsem měl v té chvíli horečku 39,6°C, tak to bylo intelektuální maximum, které jsem byl svým rozpáleným mozkem schopen pojmout. Asi po dvanácti letech se mně totiž rozhodla navštívit chřipka. Žádná ptačí ani prasečí, ale poctivá lidská chřipka. Při takové horečce se podle lékařů znižuje vnímavost na polovinu, tudíž o čtení knihy nebo psaní na blogu nemohlo být ani řeči. A jelikož jsem již byl za dnešek poněkud přespalý, tak jsem holt čuměl na Shreka. Ti kreslení panáčci byli celkem zábavní a odpovídající mému večernímu mentálnímu rozpoložení.
Někteří ze zvídavců by mi možná v této chvíli chtěli položit otázku, proč jsem nechal horečku vylétnout tak vysoko. Z jednoduchých důvodů. Teplota 39,5°C totiž v těle spolehlivě zabije naprostou většinu infekčních činitelů. Snižování horečky je v jistém smyslu též určitým způsobem pomalé sebevraždy. Já jsem nechal proběhnout tuto teplotu a můžete hádat jak mi teď je. Mám 37,3°C a jsem jak rybička. Žádný Paralen, Coldrex nebo podobná chemická svinstva, která nám tak ochotně nabízejí farmaceutické koncerny. Vzal jsem si pouze preparát vyrobený z myrhy. Myrha je pryskyřice ze stromu Commiphora, pochází z Blízkého východu a je již po tisíce let známa jako univerzální lék proti infekcím. Není pochyb o tom, že v tamních hygienických podmínkách je infekční situace složitá, tudíž je myrha dostatečně odzkoušená. Bohužel u nás tento preparát pochopitelně nekoupíte. Můžete hádat proč. Odpověď najdete v mém nedávném článku  Prasata útočí.
Tento přípravek lze zakoupit v Egyptě, kde balení o 12 tabletách stojí v přepočtu pouhých 40 Kč !!! Krom toho lze tento preparát zakoupit na internetu, kde ovšem stojí od 50 do 100 dolarů.
Pokud někdo pojedete na dovolenou do Egypta, doporučuji zakoupit a konzumovat. Výrazně tím eliminujete tamní průjmové onemocnění, zvané "Faraonova pomsta", která je velmi "oblíbená" u evropských turistů. Někteří prakticky prose.ou většinu dovolené.

Krásná.ale.blbá.cz

27. ledna 2011 v 23:53 | Malkiel |  Témata týdne
Na téma sebevražda jsem již napsal tři rozsáhlé články a už mi z toho tématu začíná trochu hrabat. Někdy se přistihuju při pohledu z okna třetího patra s myšlenkami, jak bych se asi rozplácnul, jestli je možné ten let nějak korigovat a podobně. Proto se tímto článkem o sebevraždy jen tak zlehka otřu, zejména v souvislosti s některými módními styly. Samozřejmě nebudu žádný styl podrobně jmenovat, abych nespustil lavinu nadávek a výhrůžek na moji osobu.
Provozovatelé internetových stránek stále rozšiřují spektrum nabídky webů, zabývajících se tématikou, která účastníky internetové sítě nejvíce zajímá. Už jsou dávno pryč ty historické časy internetu, kdy si člověk zadal do vyhledávače třeba heslo "prdel" a vyhledávač mu vyhodil pět odkazů. Jen pro zajímavost, když si teď toto heslo zadáte do Googlu, tak vám to vyhodí 3 a půl milionu odkazů. A uznejte, z takového množství odkazů si jistě vybere i ten největší fajnšmekr, zabývající se touto tematikou.
Nejnovějším internetovým magazínem jsou webové stránky s názvem Krásná.cz.
Asi nebude náhodou, že provozovatelem těchto stránek je televize Nova. Jak známo, tak termín "nova" je astronomickým označením pro jasně zářící hvězdu na nebi. Již po několika dnech provozu je zřejmé, že TV Nova opravdu umístila jasně zářící hvězdu na českém internetovém nebi.
Po fenomenálním úspěchu těchto stránek se tvůrci rozhodli pokračovat v zavádění dalších internetových stránek, určených zejména pro dospívající dívky a ženy.
Následující seznam nastiňuje připravované magazíny i se stručným popisem náplně.

Krásná.cz
Již fungující magazín pro dívky, které zajímá především krása. Pochopitelně jejich vlastní.
Krásná.ale.blbá.cz
Připravovaný magazín pro dívky, které zajímá pouze jejich krása a nic jiného.
Úplně.vypatlaná.cz
Magazín určený pro dívky, o kterých nikdo netuší, co je vlastně zajímá. Většinou to netuší ani ony samy. Pro tyto dívky je charakteristický způsob psaní, jako například - hOvÍnEčQo. Mnohdy tímto slovem eufemisticky nazývají obsah své mozkovny.
Hnusná.cz
Tento web je určen pro dívky, které by také chtěly být krásné, ale je jim jasné, že se to nikdy nestane. Proto si zde mohou pokecat se stejně postiženými šeredkami, aniž by jim do toho kecaly nějaké Barbíny. Na těchto stránkách též bude speciální okénko s názvem "Plačna".
Jak.spáchat.sebevraždu.cz
Specializovaný web pro dívky, které se zabývají problematikou sebepoškozování a myšlenkami na sebevraždu. Patronem i sponzorem těchto stránek bude pohřební služba Šuptamsním s.r.o., která mimo jiné dívkám též nabídne zajímavé způsoby pohřbů za akční ceny. Připravovaným bombónkem například bude pohřeb do klece hladových tygrů. Tento způsob jistě bude vyhovovat rozervané nátuře některých dívek.
Jak.nespáchat.sebevraždu.cz
Psychologická poradna pro dívky z předešlé skupiny, která bude též nabízet vhodná antidepresiva přírodního původu.
Jak.ulovit.milionáře.cz
Magazín pro dívky, které mají jasný životní cíl. Poradkyněmi na těchto stránkách budou zkušené lovkyně milionářů Kačeřina Drožová a Michaela Kokotská.
Jak.si.udržet.milionáře.cz
Magazín pro stárnoucí ženy, které se chystá v mládí ulovený milionář opustit s některou z dívek z prvních tří skupin. Hodně starý milionář však může být někdy uloven i dívkou ze skupiny Hnusná.cz, pokud je ovšem slepý a nebo má aspoň dvanáct dioptrií.
Jak.zabít.milionáře.cz
Web pro stárnoucí ženy, které brzy zjistí, že udržet si milionáře po čtyřicítce je prakticky nemožné. Zmíněný čin umožní opouštěným ženám stát se aspoň bohatými vdovami, pokud je při tom nechytnou.
Jak.přežít.vězení.cz
Poradna pro ženy, které při tom chytnou, v důsledku čehož se místo bohatých vdov stanou chudými kriminálnicemi a následně též bezdomovkyněmi. Než totiž za deset let vylezou z vězení, tak se jejich fikaný právník o dědictví beze zbytku postará.
Otec.neznámý.czMagazín pro nastávající mladé maminky, které při návštěvě diskotéky zanedbaly ochranu pomocí hormonální antikoncepce.
Negramotná.cz
Tento magazín bude výhradně barvičkový a pixelkový bez textu. Veškerá navigace po těchto stránkách bude fungovat na bázi mačkání barevných puntíků kurzorem.
Anorektička.czTyto stránky budou určeny především pro dívky, které se rozhodnou pro dráhu modelky. V tomto magazínu se například dozví několik zajímavých receptů, jak si chutně upravit vatu nebo papírové ubrousky, aby při jejich konzumaci lépe klouzaly do žaludku. V e-shopu těchto stránek si navíc budou moci dívky zakoupit speciální masku s filtrem, který jim umožní dýchat vzduch s 0% kalorií. Sponzorem a patronem těchto stránek bude modelingová agentura Úplněblbá s.r.o..
Honimír.cz
Zatím jediný specializovaný magazín pro chlapce, kteří když nahlédnou do výše popisovaných dívčích magazínů a zjistí jaká je nabídka na "trhu" s děvčaty, tak se raději rozhodnou pro doživotní autoerotiku.

Jsou sebevrazi chudáci?

26. ledna 2011 v 23:39 | Malkiel |  Témata týdne
Pohled na sebevrahy může být případ od případu značně odlišný. Všeobecně se na sebevrahy pohlíží jako na nějaké chudáky, kteří jen nezvládli situaci. Když se však člověk podívá na způsob provedení některých sebevražd, tak spíš nabyde pocitu, že se o nějaké chudáčky nejedná. Některé sebevraždy se svojí podstatou příliš neliší od sebevražedných atentátů. Mnozí sebevrazi se totiž snaží svým odchodem napáchat co největší rozruch. Jim nejde jen o dobrovolný odchod z tohoto světa.
Vykreslím to na dvou případech. Když jsem bydlel sídlišti Roztyly, tak tam jakýsi chlapík skočil z okna v 11-tém patře na chodník před domem. Na případu je zvláštní, že si jako čas pro svůj čin vybral 7:30h ráno, tedy okamžik, kdy okolo toho domu procházely stovky žáků do nedaleké školy. Kdyby skočil o půl hodiny dříve nebo později, tak by jej nikdo ze školáků neviděl. Někdo by si mohl říci, že to byla náhoda. Nikoliv, nebyla to náhoda. Ten člověk to měl zjevně promyšlené tak, aby jej vidělo co nejvíce dětí. Kdyby totiž chtěl jen spáchat sebevraždu, tak mohl skočit přímo z okna svého bytu. Jenže to by skočil do parku, kde by jej v tu dobu téměř nikdo neviděl. Jenže on skočil z okna na chodbě, aby mohl dopadnout na chodník před stovky školáků, pro které to může být traumatický zážitek na celý život. Nemluvě o tom, že mohl na nějaké dítě i spadnout. Takže tento sebevrah nebyl nešťastný chudáček, ale obyčejný hajzl.
Téměř identický případ se stal o pár měsíců později na sídlišti v Modřanech. Tentokrát si sebevrah vybral slunné sobotní dopoledne, kdy je prostor před domem plný hrajících si dětí. A opět stejný průběh, jako u předešlého případu. Aby mohl skočit mezi ty děti, musel použít okno na chodbě, protože kdyby skočil ze svého bytu, tak by jej nikdo neviděl.
Nebo co si má člověk myslet o sebevrahovi, který skočí pod vlak metra v 16 hodin odpoledne a to ještě na nějaké frekventované stanici v centru města. Proč neskočí pod metro v třeba v deset dopoledne ve stanici Chodov? Protože nechce. Tam totiž bude mít u svého činu málo diváků a nenaštve tisíce lidí, kteří spěchají z práce domů a kvůli jeho zlomyslnosti potom musí vyhledat náhradní opravu. On chce při svém odchodu z tohoto světa pořádně prásknout dveřmi. On se chce pomstít stovkám či tisícům neznámých lidí, kteří nemají s jeho problémy žádnou spojitost. Jako kdyby jim chtěl vzkázat: "Já teda odejdu, ale pěkně vám zavařím, vy šmejdi !"
Samostatnou kapitolou mezi sebevrahy jsou oběšenci neboli viselci, jak jim já po staročesku říkám. Viselec totiž dopředu počítá s tím, že šokuje svého nálezce. Ono totiž nalézt oběšence je mnohonásobně větší šok, než objevit sebevraha v posteli, který snědl prášky. Viselci si zvlášť pečlivě vybírají místa, kde se pověsí, aby co nejvíce šokovali nálezce. Proto když se oběsí třeba v lese, tak se většinou nevěší daleko od cesty, ale někde poblíž cesty, nejlépe přímo nad cestou, aby si nálezce brnknul jeho nohami o hlavu.
Ve své bývalé živnosti jsem se často setkával s nebožtíky, kteří dobovolně či nedobrovolně odešli z tohoto světa. Jednou jsem zažil nález mladého muže, který se oběsil v bytě své přítelkyně, která se s ním nedávno rozešla. A aby si to holka pěkně vychutnala, tak se pověsil nahý v její předsíni přímo proti vchodovým dveřím. A jak známo, tak oběšenec při přiškrcení přívodu kyslíku do mozku prožije samovolný orgasmus, tak si chlapec na závěr života ještě sexuálně užil.
Takový viselec na lustru v obýváku též nebývá přiliš romantickým motivem pro svého nálezce, byť je oblečený. Nicméně i u něho většinou dojde k orgasmu, ovšem poněkud intimněji do kalhot.
Na mého tehdejšího kolegu dokonce spadnul zetlelý oběšenec, který se pověsil nad vchodové dveře do bytu. Kolega jen lehce drcnul do dveří a už měl zetlelého viselce za krkem.
Takže abych odpověděl na otázku v titulku článku - ano, někdy jsou sebevrazi chudáci. Ale někdy bývají docela velcí hajzlové. Chudáci většinou bývají ti lidé, kteří je najdou, nebo ti, kteří musí uklízet jeji zetlelá, roztrhaná či jinak znetvořená a páchnoucí těla. U citlivějších nálezců z toho může být trauma na celý život. A to třeba jen kvůli tomu, že nějak blbec neunesl rozchod s dívku.
Na závěr bych se ještě zmínil o tom prvním sídlištním skokanovi. Funebráci tehdy poněkud lajdácky posbírali jeho ostatky a nechali na chodníku pod lavičkou kus mozku. Při cestě ze školy potom děti ten mozek objevili a synův spolužák se rozhodl ten mozek probádat tím, že do něho štoural klacíkem. V důsledku toho získal přezdívku "Mozeček". A pokud mám poslední informace, tak tuto přezdívku má dodnes, a to přesto, že již má čtvrt století života za sebou.

Prasata útočí

26. ledna 2011 v 23:30 | Malkiel |  Sebrané spisy roztroušeného sklerotika
Infekční situace je tuto zimu pro obyvatelstvo velmi příznivá. Díky brzkému příchodu zimy se celá Evropa prakticky vyhnula tradiční podzimní chřipkové epidemii. Pro lidi báječná situace. Ovšem ne pro farmaceutické koncerny. Jejich žně, při kterých si mastí kapsu na lécích proti chřipce, vakcínách a dalších lécích, byla tentokrát zkrácena o dva měsíce. A to pánové z firem Baxter, Novartis, Bayer a mnoho dalších nemají rádi, když je příroda takto nespravedlivě okrade. Ne že by tyto firmy zchudly, nebo dokonce zkrachovaly. Na to jsou příliš silné v kramflecích, na to mají z občanů vyždímaných už příliš miliard. Nezchudnou, jen tuto zimu nezbohatnou tak, jak jsou zvyklí. Zvlášť firma Baxter, která si neskutečně namastila kapsu na údajné pandemii prasečí chřipky. Ale jak se zdá, firma Baxter zřejmě vsadila na osvědčené metody. Vzápětí, co se naše čekárny začaly plnit chrchlajícími občany, v tu ránu jsme se dozvěděli z médií, že se k nám ze Západu opět "valí" prasečí chřipka, která nás tentokrát už jistojistě zabije, když jsme se předloni nenachali očkovat. Podívejte se na majetkové poměry v našich médiích. Myslíte si, že se dominantní majitel více než 100 našich novinových titulů, německé vydavatelství Vltava-Labe-Presse, nějak nedomluví s německými a švýcarskými farmaceutickými koncerny? Za jistý obolus pochopitelně ano. Takže se připravte na to, že následujících několik měsíců budou naše média opět zahlcovat informace o prasečí epidemii. Která v Evropě pochopitelně žádnou epidemií nebyla. A už vůbec ne pandemií, natož nějakou smrtící. A empaticky nás budou informovat o pacientech, kteří umřeli na prasečí chřipku. To, že ti nemocní už tak jako tak měli smrt na jazyku, to nám pochopitelně taktně zamlčí.
Loni mi přišel mailem velmi zajímavý dokument o prasečí chřipce, při jehož čtení člověka až mrazí. Do blogu bohužel nejdou vkládat textové dokumenty ve formátu PPT. Čtenář si však může tento dokument přečíst na tomto odkazu zde, kam jej operativně umístil ochotný bloger David Bachmann.
Je pochopitelné, že každá informace se musí trochu profiltrovat, než ji člověk přijme. V tomto případě ovšem více věřím tvůrcům tohoto dokumentu. Oni na tom totiž nemají žádný zisk, zatímco farmaceutické koncerny mají na propagaci a prodeji svých výrobků zisk ohromný. Kam se na ně hrabou jihoameričtí narkobaroni. Jenže ti jsou oficiálně zločinci, zatímco majitelé a šéfové farmaceutických koncernů jsou ctihodní občané. I pro jednání těchto "ctihodných občanů", kteří prakticky ovládají vlády států, však existuje výstižné označení: "zločiny bílých límečků".

P.S. Titulek článku si čtenář může vysvětli podle svého uvážení. V žádném případě jsem však neměl v úmylu nějak se dotknout nevinných prasátek.

Plyn už syčí z trouby ven

25. ledna 2011 v 23:18 | Malkiel |  Témata týdne
Kdysi ve věku okolo dvaceti let jsme měli takovou partu převážně složenou z kluků a z holek, které s námi v té době právě chodily. Předesílám, že to bylo v dobách, kdy v plynovodním potrubí ještě neproudil zemní plyn, ale jedovatý svítiplyn.

Máš-li tíhu na mysli, skoč si rychle do Nuslí

24. ledna 2011 v 23:33 | Malkiel |  Témata týdne
Nelze upřít hlasujícím blogerům, že je zřejmě nejvíce přitahují morbidní témata. Téměř se obávám, jaká další témata týdne nás čekají. Ve smyslu současných tendencí by to mohla být vražda, masakr, vydloubnutí očí nebo amputace pohlavního údu. Za těmito ponurými tématy nejspíše stojí nízký průměrný věk blogerů. Pokud už má člověk nějaké roky za sebou, tak většinou již zažije morbidní či tragické příhody na vlastní kůži, tudíž tato témata jen tak pro pobavení už příliš nevyhledává.

Příšerná představa Přemysla Přívozníka

23. ledna 2011 v 22:18 | Malkiel |  Témata týdne
Při převažování přistavených přívěsů přípustná přípojná přítěž příliš přesahovala předepsané připomínky přítomných příslušných přezkušovatelů. Přímým příkazem předáka Přemysla Přívozníka převezli překladači přívěsy přeložené předvýrobními přípravky přímo před přízemní přístavky přistoupimského překladiště předřazeného překladišti Přišimasy. Před případným překládáním přeložených přívěsů předseda přezkušovatelů Přeučil předvolal představitele překladačů, připomínkujíc předpokládané přestupky přepravy, předložené přednostou překladiště Přistoupim. Přísný předseda přezkušovatelů předložil přítomnému představiteli překladačů příslušné přijímací předpisy předepsané při přepravě a překládání přívěsů. Představitel překladačů Přibyslav Příhoda připomenuvše přetíženost překladišť překládajích přistavené přívěsy přiznal přechodné přetížení přívěsů. Předložil předsedovi příslib přeložení přetížených přívěsů před přepravou. Příští převažování přívěsů předpokládá předseda přezkušovatelů přímo před přistavováním přívěsů připravených překladištěm Přišimasy. Přechozenou příjicí přemožený předák překladačů Přemysl Přívozník přijal předložené převozní příkazy představenstva překladiště předepisující přesné převažování přistavených přívěsů při přepřahování před přepravou. Příšerná představa......že by to takto mohlo pokračovat stále dokola.......předák překladačů Přemysl Přívozník překonal přechozenou příjici přikládáním přesličkových přípravků přinesených přítelem Přenosilem přímo před předpokládáným přikládáním přípravku..........

A potom že je čeština těžká. Zkuste napsat podobný článek v jiném jazyce? Těžko.

P.S. Příjice = zastaralý název pro nemoc zvanou syfilis