Praktické odkladiště Malkielových myšlenek
______________________________________________________________________________

Typický blog za hranicí dobrého vkusu

______________________________________________________________________________

Červenec 2010

A co pedofilové? Ti nic?

31. července 2010 v 14:46 | Malkiel Heterokláda |  Témata týdne
V souvislosti s tématem homosexualita a probíhajícími diskuzemi o případné adopci dětí pro homosexuální páry mně napadá jedno řešení.  Mnozí zastánci adopcí tvrdí, že dětské domovy jsou plné dětí a že po zavedení adopce pro homosexuály by se ty domovy vyprázdnily a děti by byly zahrnuty nehynoucí láskou dvojtátů a dvojmám. Pravda je ovšem taková, že dětské domovy jsou sice plné dětí dětí, které ovšem nikdo nechce, protože jsou v nežádoucí věkové kategorii. Miminka, o které je největší zájem,  ty se do dětských domovů prakticky ani nedostanou, protože jsou odebírány rovnou z kojeňáků.

Adopce, ano či ne?

30. července 2010 v 23:56 | Malkiel Heterokláda |  Témata týdne
Při pročítání článků a reakcí čtenářů souvisejících s tématem tohoto týdne docházím k závěru, že největším problémem, který trápí homosexuální občany, jsou adopce. Respektive zákonem nepovolené adopce pro homosexuální páry. V zásadě je to ovšem také jediný rozdíl mezi zákonnými právy ostatních občanů. Chtěl bych se o problému adopcí zmínit nejprve v obecné rovině.

Jsem homofob a ignorant

29. července 2010 v 22:22 | malkiel |  Témata týdne
Tento text v nadpisu článku záměrně uvádím jen proto, abych ušetřil práci některým nedůtklivým respondentům, kteří by se rozhodli mně takto označovat. Jak už jsem uvedl v předešlých článcích, nemám nic proti homosexuálům, beru je jako přirozenou součást lidstva. Nikdo mně ale nepřesvědčí, že homoseualita je normální. Není normální, je to odchylka od normálu živočišné říše. "Normál" je v přírodě daný přírodními zákony a zákonem číslo jedna je zákon o zachování druhu, tedy zákon rozmnožovací, který ovšem homosexuálové nesplňují.

Pseudolesba a Terminátor

29. července 2010 v 10:55 | malkiel |  Témata týdne
Označení "pseudolesba" používám pro ženy, které se po špatných zkušenostech s muži pokoušejí změnit svoji sexuální orientaci. Některým se to povede, některým ne, některým jen částečně. Jedna moje známá se po rozvodu s manželem zamilovala do psychoterapeutky, která jí pomáhala dostat se z rozvodového traumatu. Vychytralá heterosexuální terapeutka se s ní jednou vyspala a potom jí pod vidinou budoucích nekonečných lesbických slastí už jen využívala k přijímání drahých dárků nebo k údržbě svého domu a zahrady, jako je třeba hrabání listí, natírání okapů a malování místností.

Udivující rychlost homosexuálů

28. července 2010 v 23:19 | malkiel |  Témata týdne
Vždy mně udivovala rychlost, s jakou se homosexuálové orientují ve skupině lidí složené výhradně z mužů. Jako například při mé první chmelové brigádě, jíž jsem se zúčastnil jako student střední školy, kterou navštěvovalo 100% chlapců. Zatímco my heterosexuální troubové jsme zpočátku jen nesměle pokukovali po studentkách oděvní průmyslovky ubytovaných v protější ubytovně, homosexuální student Myslík již druhý den "bodoval" se studentem Houžvičkou na pánských záchodech.

Náhražková homosexualita?!

28. července 2010 v 2:58 | malkiel |  Témata týdne
Termín náhražková homosexualita používají odborníci pro sexuální chování v uzavřených společenstvích lidí stejného pohlaví, a to zejména ve vězeních. Nejsem sice sexuologicky odborně vzdělán, přesto bych si dovolil o náplni tohoto termínu poněkud polemizovat. Mám totiž bohaté životní zkušenosti a navíc psychologie patří též k mé profesi. Mnozí lidé se pod vlivem filmů a lidových povídaček domnívají, že v mužských věznicích probíhají nepřetržité homosexuální orgie. Není tomu tak. Homosexuální styky ve vězení se sice odehrávají, ale rozhodně to není pravidlem, spíš se dá hovořit o velmi výrazné menšině.

Pestrost českého jazyka

27. července 2010 v 23:42 | malkiel |  Témata týdne
Teplouš, teplomil, teplajzník, teplomet, teplochod, teplej, přihřátej, buzerant, buzík, buzna, bukvice, buk, bukvoj, bukvajz, bukanýr, homoděj, homokláda, řiťomil, posunovač hoven. Český jazyk je opravdu květnatý, všemi těmito názvy lze označit jediného člověka. Netvrdím ovšem, že by bylo správné tyto názvy používat. Je to jen taková statistika. A dole umístěný obrázek prosím brát s nadhledem.

Homoklády versus heteráci

27. července 2010 v 0:41 | malkiel |  Témata týdne
Do jisté míry chápu, že se homosexuálům nelíbí takové označení jako třeba "homokláda". Mě se však zase nelíbí, když jsem jimi označován za "heteráka". To je ale jen tak naokraj tohoto tématu. Homosexuální menšina tvrdí, že se snaží včlenit do většinové společnosti, ale mnoho z jejích členů dělá všechno proto, aby se z té společnosti spíš vyčlenili a především na sebe upozornili.

Když koule buší do zápěstí

24. července 2010 v 1:31 | malkiel |  Sebrané spisy roztroušeného sklerotika
Čas od času lidstvo popadne nějaká mánie. Těch mánií za poslední desítky let proběhlo již několik, namátkou bych vybral jen několik příkladů. Jednou z prvních mánií byly obruče "hula hoop" vzniklé v USA. Tato mánie naši zemi příliš nezasáhla, protože u nás právě probíhala divoká padesátá léta a lidé měli zcela jiné myšlenky. Navíc by tento "kapitalistický" vynález neprošel přes Stalinovy nohsledy a ochránce správného socialistického způsobu života obyvatel.

Sídlištní kreatury

23. července 2010 v 2:17 | malkiel |  Sebrané spisy roztroušeného sklerotika
V předešlém článku o sousedech, nazvaném Obtížné sousedství, jsem se zmiňoval o svém působení na jednom pražském sídlišti. Život na sídlišti nabízel pestrý pohled na nepřeberné množsví zajímavých figurek. Jednou ze zajímavých figurek byl například menšinový občan s přezdívkou Paprika. Až do roku 89 dělal kopáče, potom se ovšem dal na podnikání a postavil si na sídlišti stánek se zeleninou. Již při letmém pohledu bylo zřejmé, že je tento obchodník na štíru s matematikou, nemluvě o tom, že při sčítání nákupu psal pět centimetrů vysoké číslice. K součtu drobného nákupu o šesti položkách tak potřeboval papír formátu A3. Zřejmě v souvislosti s nadměrnou spotřebou papíru mu to podnikání dlouho nevydrželo a za pár měsíců už zase dělal kopáče. Ovšem jen velmi krátkou dobu, neboť po několika kopnutích krumpáčem usoudil, že je vlastně těžce nemocný a nechal si napsat invalidní důchod.