Praktické odkladiště Malkielových myšlenek
______________________________________________________________________________

Typický blog za hranicí dobrého vkusu

______________________________________________________________________________

Nizozemci nebo Holanďané?

11. prosince 2009 v 1:57 | Malkiel |  MALKIPEDIE
Tento článek pojednává o zemi zvané Nizozemsko a o jejích obyvatelích. Pokud bychom měli stručně hodnotit tuto zemi, stačí nám na to jedno slovo - ZMATEK. Zmatek v názvu země, zmatek v názvu obyvatel, zmatek ve všem. Oficiální název státu v úředním jazyce zní Koninkrijk der Nederlanden (Nizozemské království).

Nizozemské království se skládá ze tří zemí - Nizozemsko, Aruba a Nizozemské Antily. Aruba a Nizozemské Antily jsou ostrovy ve vzdáleném Karibiku, poslední pozůstatky koloniální říše. Každá z těchto zemí má své vlastní hlavní město, včetně Nizozemského království. Hlavním městem království je Amsterdam, hlavním městem Nizozemska je Haag, Aruby Oranjestad a Nizozemských Antil Willemstad. Pokud tedy poletíte do Nizozemska a přistanete v Amsterdamu v domnění, že jste v jeho hlavním městě, jste na omylu, protože se právě nalézáte v hlavním městě Nizozemského království a od hlavního města Nizozemska vás dělí 50 kilometrů. Pokud ovšem přátelům oznámíte, že letíte do Nizozemského království, jste v Amsterdamu jako v hlavním městě na správné adrese.
Abychom to však neměli tak jednoduché, je třeba poznamenat, že Nizozemsko je řádným členem Evropské unie, zatímco Aruba a Nizozemské Antily jsou jen členy asociovanými, tudíž ani Nizozemské království zastřešující tyto tři země nemůže být řádným členem EU. Podle některých názorů by tedy v Amsterdamu neměla ani viset vlajka Evropské unie a když už, tak jen napůl žerdi, tedy asociovaně. Všechny tři státy mají též své vlastní měny. Nizozemsko používá evropské Euro, Aruba Florin a Nizozemské antily používají Gulden. Nizozemské království vlastní měnu nemá, ale dá se předpokládat, že královna tak trochu na černo používá Euro. Může samozřejmě používat též Gulden a Florin svých karibských poddaných, není však známo, že by nějaká evropská banka s těmito měnami obchodovala, o nějakém amsterdamském hokynáři ani nemluvě. Zde narážíme na další schizma, neboť Gulden a Florin je historický název pro stejnou minci, česky zvanou "Zlatý". V současné době již pochopitelně bez zlata. Aruba a Nizozemské Antily mají též své státní vlajky a znaky, státní vlajka a znak Nizozemska jsou však identické se státními symboly Nizozemského království. Prakticky tak na jednom území existují dva státní útvary, které nejsou zcela identické. Předseda vlády Nizozemského království je identický s předsedou vlády Nizozemska, není však identický s předsedy vlád Aruby a Nizozemských Antil. Předsedové vlád Aruby, Nizozemských Antil a Nizozemska jsou služebně podřízeni předsedovi vlády Nizozemského království. Současný předseda vlády Nizozemska Jan Peter Balkenende je tak podřízen současnému předsedovi vlády Nizozemského království Janu Peteru Balkenendovi, což vyvolává poněkud schizmatickou situaci. Každý občan Nizozemska je automaticky občanem Nizozemského království, ale ne každý občan Nizozemského království je občanem Nizozemska. Vzniklá situace se tak začíná blížit do sféry paranormálních jevů. Mnozí metafyzici, astrologové a biotronici ji léta pátrají po tzv. paralelních světech a jak se zdá, důkaz mají přímo na dosah, neboť v zemi zvané Nizozemsko zřejmě dochází k prolínání dvou paralelních světů. Popojděme však k názvu země. Jak již bylo nahoře uvedeno, oficiální název sice zní Koninkrijk der Nederlanden, pro zjednodušení používejme zkrácený název neboli jméno jedné ze tří zemí. Nederland (anglicky Netherland) v nizozemštině znamená Nizozemsko. Často však pro tuto zemi bývá používán název Holandsko, v nizozemštině Holand. Sami Nizozemci tvrdí, že to je název nesprávný, ale nejsem si tak jistý, že mají skutečný přehled o tom, jak se jejich země vlastně jmenuje.
Až do nedávné doby totiž bylo na nizozemských výrobcích, včetně tradičních dřeváků, možno číst nápis Made in Holand nebo též Made in Holland. Jak se zdá, Nizozemci nemají jasno ani v tom, kolik "l" má obsahovat nesprávný název země. Používání tohoto údajně nesprávného názvu má u některých národů ryze praktické důvody. Třeba v češtině při vyslovování věty "Nizozemsko země Nizozemců" bzučíte jako Včelka Mája a u lidí s paradentózou hrozí, že si tím bzučením vyvibrují zuby z dásní. U nás je občas pro Nizozemsko též používán název Nizozemí, který prý také není správný. V případě nizozemských zamotanců se to ovšem zdá poněkud triviální. Historický název Nizozemí je totiž také používán pro nížinnou oblast, která přibližně zahrnuje území dnešní Belgie, Nizozemska a Lucemburska. Původ názvu Nizozemsko je celkem jasný, je to prostě Nízká země.
Původ názvu Holandsko, v nizozemštině Holand, podle některých etymologů pochází od názvu Holtland, což v středonizozemském dialektu znamená "Země lesů". Každému, kdo byl někdy v Nizozemsku, musí být ovšem jasné, že toto vysvětlení je přinejmenším zcestné. Pokud tam vůbec nějaké lesy najdete, tak málokterý z nich je větší než Krčský les v Praze. Pro pravděpodobnější vysvětlení se budeme muset přeplavit přes Lamanšský průliv na nedaleké britské ostrovy. Mezi Anglií a Nizozemskem odjakživa panoval čilý obchodní ruch a právě angličtí obchodníci prý dali Nizozemsku název Holeland, v překladu z angličtiny "Dírozemě". Jedna z verzí tvrdí, že "Dírozemě" je vlastně jen alternativní název znamenající totéž co Nizozemsko. Většina Nizozemska totiž leží pod úrovní mořské hladiny, tudíž vlastně tvoří jakousi rozlehlou díru do země. Nepotvrzené zdroje z britských ostrovů však tvrdí, že název "Dírozemě" vznikl ze slangu britských obchodníků, kteří méně rozvinuté Nizozemsko označovali jako "děsnou díru", kterýžto název je často používán i v naší zemi pro zastrčené oblasti či obce.
Další teorie o vzniku názvu "Dírozemě" je z oblasti gastronomie, z doby, kdy nizozemští sýraři začali po vzoru Švýcarů vyrábět sýr ementálského typu, tedy sýr s dírami. Pro britské obchodníky bylo ovšem těžkým jazykovým oříškem oficiální označení "Nederlandse kaas zwitserse emmentalerse soort" (Nizozemský sýr švýcarského ementálského typu), tak tento výrobek jednoduše nazvali "Holecheese", neboli děravý sýr. A země vyrábějící děravý sýr byla celkem logicky nazvána "Holecheeseland" (Země děravých sýrů), anglicky vyslovováno houlčízland. Při přepravě sýrů loďmi na britské ostrovy ovšem to "číz" zanikalo ve svistotu severských větrů a jméno se postupně zkrátilo na Holand. Jedna z další možných verzí vysvětlující název Holand pochází z komunity konzumentů indického konopí neboli marihuany. Nizozemí je totiž jedinou zemí na světě, ve které se legálně prodává tento produkt a jeho uživatelé z toho důvodu nazvali Nizozemsko "Svatou zemí", anglicky "Holyland".
Která z výše uvedených verzí opravdu stojí u kořenů názvu Holand, je dosud předmětem výzkumů věhlasných světových etymologů. Více světla do problematiky jistě nepřinese ani skutečnost, že dvě z Nizozemských provincií nesou jméno Holandsko, konkrétně Jižní Holandsko a Severní Holandsko. A pro ještě větší zmatení musíme poznamenat, že anglofonní národy (národy hovořící anglickým jazykem) obyvatele Nizozemska nenazývají ani Nizozemci, ani Holanďany, ale Dutch. Nizozemec je anglicky Dutch, vše co je nizozemské je též Dutch. V angličtině Dutch ovšem znamená též Němec. Anglické slovo Dutch bude mít zřejmě kořeny v nizozemském slově Duits, značící Němce. Tento paradox pravděpodobně vznikl díky jazykové bariéře při prvním setkání nizozemských a anglických obchodníků, kdy Nizozemci hovořili o Němcích a Angličané si mysleli, že hovoří o sobě. Je však pravdou, že Nizozemci se řadí mezi germánské národy stejně jako Němci, a Angličané je prostě jen házejí do stejného pytle s nápisem Dutch. Avšak, vzhledem k tomu, že Angličané mají též anglosaské, tedy germánské kořeny, jsou vlastně také Dutch. V jistém smyslu si polovina Evropy a značná část severní Ameriky může říkat: "My všichni jsme Dutch".
Pro celkové zpestření situace je třeba ještě poznamenat, že Nizozemci sami sebe někdy nazývají "Oranjes", podle vládnoucí královské dynastie Oranžské. Ač se to zdá být zvláštní, tak tato země, která je rozlohou menší než Česká republika, bývala kdysi koloniální velmocí. Její koloniální panství se táhlo od Severní a Jižní Ameriky, přes Afriku, Asii, až do Tichomoří. Nizozemští kolonisté se ovšem chovali poněkud jinak, než ostatní koloniální země s větším ekonomickým potenciálem a větším množstvím obyvatel, z kterých mohli postavit koloniální armádu. Nizozemci byli spíše kšeftaři než bojovníci, tudíž neobsazovali kolonie vojensky, ale vytvářeli v nich obchodní konsorcia a ovládali je ekonomicky. Taky většinou nepronikali do nehostinného vnitrozemí a drželi se mořského pobřeží. Do života domorodců se nijak nemíchali, nepřeváděli je na tu správnou víru a nenutili je nosit v tropických vedrech evropské oděvy. Nizozemští kolonisté byli mimochodem zakladatelé města, které nyní známe jako New York, tehdy se ovšem jmenovalo Nieuw Amsterdam. V roce 1667 však Nizozemci Nový Amsterdam vyměnili s Brity za území v Jižní Americe, které je dnes známo jako Surinamská republika. Nizozemská koloniální říše se však rozpadla stejně jako ostatní říše. Poslední zbytky tvoří zmiňovaná Aruba a Nizozemské Antily, které si Nizozemci drží hlavně kvůli dovozu kvalitních a levných fotbalistů, a též kvalitního a levného indického konopí.
Nizozemsko je známo jako země, která je ověnčena mnoha adjektivy - země tulipánů, země sýrů, země větrných mlýnů, země dřeváků, země kanálů. Větrné mlýny mají v Nizozemsku takovou popularitu, že mají dokonce svůj svátek, který se slaví 8. května jako "Národní den větrných mlýnů". Označení "země kanálů" není myšleno nijak pejorativně, neboť země je opravdu protkána velkým množstvím vodních kanálů, určených především k dopravě lidí i nákladu a též k odvodňování tzv. polderů. V jistém smyslu by se dali Nizozemci zařadit též mezi vodní národy, o kterých je psáno v jiných článcích. Nizozemci se vyznačují tím, že kromě cestování loděmi se vášnivě rádi pohybují též na bicyklech. Čas od času se prý na bicyklech dopravuje do práce i nizozemská vláda. V tom jejich rovinatém terénu se jim to šlape. Kdyby žili třeba v Praze na Žižkově, myslím, že by je ta vášeň pro šlapání do pedálů brzy přešla. Nizozemci se též vyznačují tím, že již po staletí kradou území moři tím, že stavějí hráze, mořské dno vysušují a zúrodňují. Se stoupající hladinou oceánů se však přiblížila doba, kdy si moře začne brát ukradené území zpátky. V důsledku čehož se někteří Nizozemci začínají stěhovat do vnitrozemí Evropy.
Ale protože jako vodní národ nemohou žít bez vody, tak se mnozí z nich usadili u nás na Lipně, kde jim místní občané podle jejich žlutých espézetek přezdívají "kanárci". Z "Oranjes" se tedy postupně stávají "kanárci". Doufejme však, že už je přešly jejich zlodějské územní choutky a že nám to Lipno za pár let nevysuší.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Anitha Anitha | 11. prosince 2009 v 17:16 | Reagovat

maj v těch názvech trochu bordel, holanďani, teda nizozemci.. xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama