Praktické odkladiště Malkielových myšlenek
______________________________________________________________________________

Typický blog za hranicí dobrého vkusu

______________________________________________________________________________

Říjen 2009

Pravdy a lži o původu Čechů

31. října 2009 v 0:29 | Malkiel |  MALKIPEDIE
Kdo jsou vlastně Češi? A odkud pochází? To jsou dvě otázky, na které nelze najít žádnou uspokojující odpověď. Těžko bychom v Evropě hledali jiný národ, který má ve své historii tolik nejasností, fabulací a mystifikací, jako právě český národ. Tristním dojmem působí už fakt, že veškerá ranná historie našeho národa je postavena na tvrzeních pouhých tří mužů, při vytrvalém odmítání jakýchkoliv informací z neslovanských pramenů, zejména římských a byzantských, a to včetně usvědčujících archeologických vykopávek.

Rafting na řece Inn v Alpách

29. října 2009 v 0:08 | Malkiel |  Sebrané spisy roztroušeného sklerotika
Se svobodou vyzvoněnou klíči na náměstích se na naše obrazovky vplížily též vesměs příšerné americké a o několik let později ještě příšernější latinsko-americké seriály. Vrcholem kulturní pokleslosti televizní tvorby byl nepochybně seriál Dallas s bratry čítankově zlým "Džejárem" a nesnesitelně kladným Bobbym Ewingovými, běžící vždy v neděli večer.

Předvánoční martyrium

27. října 2009 v 0:29 | Malkiel |  Sebrané spisy roztroušeného sklerotika
Vánoce vtrhly do supermarketů, cinkání rolniček mezi regály a blížící se nákupní šílenství mi připomnělo mé dětské předvánoční zážitky. Tehdy jsme s rodiči a starším bratrem bydleli za devatero horami, za devatero lesy, v pražském Nuselském údolí, starousedlíky zvaném Jamrtál. Podle některých pramenů je to zkomolený tvar německého jména Hammertal, což v českém překladu znamená Údolí kladiva, neboť kdysi na tamním potoce Botiči stávala vodou poháněná kovárna neboli hamr.

Nejdou mi nahrát fotky do galerie

26. října 2009 v 1:06 | Malkiel |  Sebrané spisy roztroušeného sklerotika
Výborně, jen jsem se naučil trochu pracovat s blogem a začal jsem být na sebe i trochu pyšný, tak pic kozu do vazu, blog si zase začal žít vlastním životem. Ještě předevčírem jednoduchá operace nahrávání obrázků do galerie se změnila v dlouhou řadu nekonečných a marných pokusů, končící přiblblou a nic neříkající hláškou - Chyba: Nepodařilo se uložit převedený originál. To jsem si prosím ráčil všimnout, že se to nezdařilo. Raději bych uvítal hlášku - Chyba: Milý bloggere, jsi extrémně nešikovný, tak žádný obrázky mít nebudeš, trhni si nohou, nebo Chyba: Milý bloggere, omlouváme se, ale chyba je na naší straně, co nejdříve se to budeme snažit opravit. Na můj mailový dotaz adminovi taky žádná odpověď. No jo, já zapomněl, že ten blog je zadarmo, tak co člověk může chtít. Asi chybička v Matrixu. Jen takový skromný dotaz ostatním bloggerům - Jsem tu za blbce jen já nebo to potkalo i někoho jiného?

Volga GAZ 24, moje soukromá legenda

24. října 2009 v 23:47 | Malkiel |  Sebrané spisy roztroušeného sklerotika
Za svůj dosavadní život jsem vlastnil řadu automobilů. Počínaje předválečným kabrioletem Opel Olympia, přes Škodovku, Dacii, Volhu, několik Fordů, Fiatů, Renaultů a džípů, až po můj současný automobil ze "staré dobré Anglie". Některé vozy projely mým životem bez výraznějších vzpomínek, na některé automobily však s nostalgií vzpomínám. Mezi ně jistě patří i vůz Volga GAZ 24, pojmenovaný podle stejnojmenné ruské řeky.

Radosti cestování hromadnou dopravou

23. října 2009 v 2:53 | Malkiel |  Sebrané spisy roztroušeného sklerotika
Můj život je mimo jiné i díky mé živnosti bytostně vázán na jízdu automobilem. Sice možná k nevelké radosti ekologů, ale na svoji obhajobu musím poznamenat, že provozováním svého auta přispívám nemalými částkami do státní pokladny formou všemožných daní a dalších otevřených i skrytých poplatků. Kamarádka o mně dokonce tvrdí, že lépe jezdím autem než chodím. Moje fixace na automobil způsobila, že jsem asi dvacet let nepoznal slast cestování prostředky hromadné dopravy. Až do nedávna.

Mé setkání s duchyní

20. října 2009 v 1:38 | já
Nejprve bych chtěl poněkud objasnit to nezvyklé slovo v titulku, abych zamezil případnému chybnému výkladu. Ne, nesetkal jsem se s důchodkyní, nejedná se o slangové označení, ani o krajový název pro penzistku. Nesetkal jsem se ani s tchyní v důchodu. Český jazyk totiž neobsahuje ženský ekvivalent slova duch, jako kdyby se automaticky předpokládalo, že duch bude vždy muž, proto jsem si vypomohl tímto vlastním slovním novotvarem.

Houbová ruleta

18. října 2009 v 3:33 | Malkiel |  Sebrané spisy roztroušeného sklerotika
Bez nadsázky lze říci, že sběr a konzumace hub jsou českým národním koníčkem. Rok co rok jsou v houbařské sezóně lesy obsypány zaparkovanými automobily hub chtivých spoluobčanů. Jindy klidné lesy v tomto období hlukem a množstvím obyvatel připomínají spíš centrum rušného velkoměsta, než oázu ticha a samoty. Naši houbařskou veřejnost lze rozdělit do tří základních kategorií.

Jak jsem kradl pípy

16. října 2009 v 1:48 | Malkiel |  Sebrané spisy roztroušeného sklerotika
Jednoho prosincového pátku, před více jak dvaceti roky, jsem jako zaměstnanec jedné obchodní organizace pracovně navštívil jisté malé městečko. Současně se mnou tam byl též kolega, jinak náruživý sběratel starých půlitrů, korbelů, láhví, tácků a vůbec všech věcí souvisejících s hospodami. Na chalupě si dokonce, k nevelké radosti jeho manželky, vybudoval soukromou pivnici, vybavenou těmito exponáty. V městečku stál na náměstí zrušený a zdevastovaný hotel Pošta, o jehož případné rekonstrukci právě probíhalo jednání mezi naší organizací a místním národním výborem.

Husité jak je neznáme

13. října 2009 v 1:38 | já |  MALKIPEDIE
Je obecně známým faktem, že historie, a to zejména česká historie, bývá často tendenčně upravována podle politických i kulturních potřeb různých období, po historii konsekvenčně následujících. Na podkladě nově zjištěných historických faktů bychom se pokusili vnésti trochu jasno do tohoto informačního galimatyáše, který byl v uplynulých staletích vytvořen mnohdy protichůdnými proudy, počínaje národními buditeli, Palackým, Jiráskem, národovci, Masarykovci, Benešovci, Háchovci, zase Benešovci, komunisty, Dubčekovci, Svobodovci, zvacími dopisovateli, normalizátory, Husákovci, Jakešovci, perestrojkaři, Havlovci a Klausovci konče.